Dražší, levnější nebo v zahraničí?

07. února 2008, 12:24 - Petra Pelantová
07. února 2008, 12:24

Co přinese regulace z dílny EU se experti nemohou shodnout

V polovině ledna schválil Evropský parlament směrnici o spotřebitelských úvěrech. Do dvou let by se proto měla sjednotit pravidla pro poskytování spotřebitelských půjček v celé Evropské unii. Do komentářů, co novinka z unijní dílny přinese, se okamžitě pustili nejen banky, ekonomové a analytici, ale i nebankovní poskytovatelé půjček. A výsledek? Naprostá neshoda. Regulace přinese vyšší náklady, čímž se půjčky zdraží, tvrdí jedni. Naopak novinka zvýší konkurenci mezi poskytovateli úvěrů, a tak přinese výhodnější úrokové sazby a levnější půjčky, tvrdí druzí. Jen na jediné věci se všichni bez výjimky shodnou. Češi si rozhodně nezačnou houfně půjčovat v zahraničí - aby občané mohli žádat o spotřebitelský úvěr ve kterékoli členské zemi unie, je totiž jedním z hlavních cílů směrnice.

Reklama na půjčku jinak.

Pravidla pro poskytování spotřebitelských půjček se týkají úvěrů v rozmezí 200 eur až 75 tisíc eur, což je po přepočtu na českou měnu interval 5200 až necelé dva miliony korun. „Cílem nové směrnice je harmonizovat smlouvy o spotřebitelských úvěrech v řadě oblastí, jako jsou standardní informace uváděné v reklamách, které budou poskytované spotřebitelům před a při podpisu smlouvy, výpočet celkových nákladů pro spotřebitele, právo na odstoupení od smlouvy i na předčasné splacení úvěru,“ shrnula změny za Evropský parlament tisková atašé pro česká média Radka Hejtmánková.
Nová legislativa zavádí jednotný evropský formulář pro poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žádost o půjčku v Německu, Česku nebo třeba v Polsku by proto měla vypadat stejně. Směrnice rovněž nařizuje bankám, finančním institucím a ostatním zprostředkovatelům přesný výpočet celkových nákladů úvěru a také povinnost je zveřejňovat v roční procentní sazbě nákladů (RPSN). Na to v současné době „hřešily“ především nebankovní poskytovatelé, kteří RPSN uměle snižovali, protože nezohledňovali různé poplatky a další náklady spojené s půjčkou. Také reklama na půjčku bude muset být podrobnější. Kromě souhrnných nákladů v procentech a celkové výše úvěru se reklama neobejde bez doby trvání úvěrové smlouvy.
Další novinkou je takzvaná reklamace půjček. Pokud spotřebitel změní názor, bude moci do dvou týdnů odstoupit od úvěrové smlouvy bez jakýchkoli sankcí. Evropská unie rovněž upravuje možnost předčasného splacení úvěru. To je sice možné i nyní, ale často za cenu velkých sankcí. Způsob výpočtu náhrady za předčasné splacení úvěru byl přitom nejkontroverznějším bodem celého materiálu. Poslanci se nakonec shodli na tom, že pokuta proto nebude moci překročit jedno procento z výše předčasné splátky. Zbývá-li však do splacení půjčky necelý rok, pak tato sankce nesmí být vyšší než půl procenta. Směrnice přesně vymezuje případy, kdy tuto sankci nelze požadovat, a naopak kdy lze účtovat i vyšší náhradu.

Pro půjčku k sousedům?

Pravidla se netýkají hypoték, půjček na nákup pozemků a úvěrových smluv, v nichž je úvěr poskytnutý bez úroků. Europoslanci ve Štrasburku schválili směrnici drtivou většinou hlasů. Kromě vyšší ochrany spotřebitele je hlavním cílem rozhýbat trh přeshraničních úvěrů. Pokud jde o Česko, jsou k takovému cíli někteří odborníci skeptičtí. „Zavedete-li nějaký retailový produkt, pak nemůžete říct, že bude stejný ve všech zemích. Zejména pokud to je úvěrový produkt, kde je riziko. Takový produkt možná můžete prodávat v Česku, ale nikoli v Bulharsku. Protože riziko je tam stále větší,“ uvedl v rozhovoru pro EURO generální ředitel UniCredit Bank Jiří Kunert.
Totéž si myslí i analytik společnosti Raiffeisenbank Aleš Michl. „Jsme konzervativní národ a máme silnou korunu. Půjčka v zahraničí v cizí měně je velký risk. Berete na sebe riziko měnového spekulanta. Pokud kurz ujede, můžete velmi hodně vydělat, anebo prodělat,“ tvrdí Michl.

Některé banky protestují.

Úplně spokojené s novinkou nejsou ani některé banky. „Regulaci Evropského parlamentu obecně podporujeme, na druhé straně je však třeba principy směrnice podrobně analyzovat a zvážit, zda některá její pravidla nejsou spíše proti spotřebiteli,“ konstatovala za odbor komunikace České spořitelny Kristýna Havligerová. Problém by podle ní mohl nastat u úvěrů poskytovaných stavebními spořitelnami. „Přijetím nové směrnice by stavební spořitelny poskytovaly úvěry na bydlení podle směrnice pro hypoteční úvěry a zároveň i dle té o spotřebitelských úvěrech. Úvěry bez zajištění nemovitostí, kterých české stavební spořitelny poskytují podle počtu zhruba 70 procent, jsou dávané řádově v desítkách tisíc. Sjednocením podmínek se spotřebitelskými úvěry by mohlo nastat jejich zdražení, a to mimo jiné i kvůli požadovanému zvýšení administrativy, která není pro takto malé úvěry adekvátní,“ vysvětlila Havligerová. Ani podmínky, které nově přijatá směrnice upravuje, zcela neodpovídají možnostem pro poskytování těchto úvěrů ve smyslu zákona o stavebním spoření platného v České republice, tvrdí Havligerová. „Asociace českých stavebních spořitelen proto bude analyzovat možnosti prosazování drobných úprav v rámci procesu implementace směrnice do české legislativy,“ dodala.
Podobně se vyjadřuje i finanční ředitel společnosti Cofidis Marek Štejnar. „Rozumíme snaze Evropské unie o další rozvoj trhu spotřebitelského financování, nicméně otázkou zůstává vhodnost navržených řešení a použitých prostředků,“ tvrdí Štejnar. Například požadavky na údaje obsažené v reklamě a na informace poskytované spotřebiteli před uzavřením smlouvy povedou mimo jiné k tomu, že klient bude zahlcený údaji, míní Štejnar. Navíc odstoupení od smlouvy bez udání důvodu podle něho zvyšuje právní nejistotu.
Bez výhrad se vyjádřila k nové směrnici ČSOB. „Tato novela bude především užitečná pro spotřebitele,“ tvrdí mluvčí ČSOB Tomáš Kopecký. Nejnutnější bylo podle něho zavést povinnost zahrnovat do RPSN veškeré náklady spojené s půjčkou. „U některých poskytovatelů zákazník neznal opravdovou konečnou cenu úvěru a byl v podstatě klamán,“ uvedl Kopecký.

Vrátit půjčku jako vadné zboží?

Šéfka analytické společnosti Next Finance Markéta Šichtařová shrnuje dopad směrnice následovně. „Protože nepředpokládám, že by Češi směřovali velký objem půjček za hranice, situace se pro ČR dramaticky nezmění,“ míní Šichtařová. A rovněž pochybuje o tom, že by možnost vrátit úvěr do čtrnácti dnů snížila počet problematických půjček. „O tom silně pochybuji. Logika směrnice vychází z toho, že se lidé vyhnou předluženosti, protože budou natolik uvědomělí, že třeba úvěr vypovědí, zjistí-li, že splácení je nad jejich síly. Jenomže spotřebitelský úvěr si bere ten, kdo peníze prostě nemá a je zahnaný do kouta. U takového velmi zadluženého člověka nelze čekat, že po několika dnech získá na svou situaci jiný náhled. Natož že bude mít na okamžité splacení! Půjde jen o jednotlivé případy, kdy bude úvěr vypovězený z obav z předluženosti,“ domnívá se Šichtařová.
Totéž tvrdí i analytik Aleš Michl, který rovněž považuje pravidlo umožňující do dvou týdnů odstoupit od smlouvy za zbytečné. Podle něho rozhodně nedojde k „masivnímu odstupování od smluv“. „Moc si to v praxi neumím představit. Vztah banky a klienta je férový. Dohodnete smlouvu a na tu buď přistoupíte, nebo nepřistoupíte. V ní je přesně definované, kdy se vztah rozvazuje. Proč však takový pseudokrok navíc? Budu-li se ženit, dáte mi také půlrok na to, abych si manželku vyzkoušel? Troufám si vsadit na to, že to v praxi dopadne tak, že klient dostane peníze až po této lhůtě,“ řekl Michl.

Dražší, anebo levnější?

Ekonomka Šichtařová se domnívá, že změna přinese zdražení úvěrů. „Směrnice přináší více regulace, a tu bude muset někdo zaplatit. Pro spotřebitele-dlužníky z toho tedy neplynou jen klady, ale i zápory v podobě potenciálně dražších úvěrů,“ uvedla. To si však nemyslí Radka Hejtmánková z českého zastoupení v Evropském parlamentu. „Podle našeho názoru by tato směrnice mohla mít citelný dopad na trh se spotřebitelskými úvěry, a to vzhledem ke skutečnosti, že spotřebitelské úvěry v ČR jsou poměrně drahé. Okolním státům je tato skutečnost známá, a budou se proto zřejmě snažit situace využít a proniknout na český trh třeba prostřednictvím různých zprostředkovatelských služeb a firem. To by také mohlo vést ke snížení nákladů na spotřebitelský úvěr, které nabízejí české banky a jiné finanční instituce,“ uvažuje Hejtmánková. A dodává: „Můj komentář se týká spíše záměru směrnice než pravděpodobného scénáře v ČR. Ten bohužel skutečně nejsem schopná odhadnout. Pokud se však ukáže, že směrnice splnila svůj účel, mělo by v Evropě nastat posílení konkurence v této oblasti, a tím snížení nákladů na spotřebitelské úvěry.“

Půjčku raději v eurech.

Objem spotřebitelských úvěrů v Evropské unii je nyní zhruba 800 miliard eur. Z toho jen asi jedno procento jsou přeshraniční půjčky, tvrdí materiál Evropského parlamentu. Pokud jde o země, které ještě nepřijaly euro, vyjde snaha europoslanců zvednout objem přeshraničních půjček naprázdno. Důvod? Přestože sousední země by třeba nabídla výhodnější úrokovou sazbu, přichází riziko výkyvů měnového kurzu.
Ale ani v zemích s eurem zřejmě nesklidí tyto aktivity úspěch. Dost významná je totiž jazyková bariéra. Mnoho lidí sice hovoří cizími jazyky bez nejmenších problémů, ale právní řeč, používaná ve smlouvách, je vždy složitější. A mnohdy ani rodilý mluvčí si neví rady. Je tedy jasné, že nejen Češi, ale ani občané ostatních zemí EU si nebudou ochotní půjčovat za hranicemi. Pokud však jde o přístup k výhodnější půjčce, například Maďaři už svůj způsob našli. Úvěry si sice berou u domácích bank, ale v eurech. Kvůli vysoké domácí úrokové sazbě je téměř polovina z celkového objemu půjček v jednotné evropské měně.

Box:
Co změní směrnice o spotřebitelských úvěrech

Zavede jednotný evropský formulář pro poskytnutí spotřebitelského úvěru.
Nařizuje poskytovatelům půjček v celé Evropské unii jednotná pravidla pro poskytování informací o půjčce v reklamě či před uzavřením smlouvy.
Umožňuje spotřebitelům odstoupit od smlouvy o spotřebitelském úvěru do čtrnácti dnů bez uvedení důvodu.
Stanovuje podmínky pro předčasné splacení spotřebitelského úvěru a nárok věřitele na odškodnění.
Jednotný vzorec pro výpočet RPSN.
Zavádí povinnost věřitele ještě před podpisem úvěrové smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče