Dravec mezi textilem

28. srpna 2006, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
28. srpna 2006, 00:00

ADOLF LÖW První moderní podnikatelé 19. století se dnes označují jako gründeři. Patřil mezi ně i Adolf Löw - původně chudý tkalcovský tovaryš, který se díky velké píli a houževnatosti vypracoval v jednoho z nejvýznamnějších textilních podnikatelů Rakouska-Uherska.

Továrna v Malém Beranově na počátku 20. století.| ADOLF LÖW

První moderní podnikatelé 19. století se dnes označují jako gründeři. Patřil mezi ně i Adolf Löw - původně chudý tkalcovský tovaryš, který se díky velké píli a houževnatosti vypracoval v jednoho z nejvýznamnějších textilních podnikatelů Rakouska-Uherska. Obec Malý Beranov leží zhruba dva kilometry východně od Jihlavy a její historie je úzce spjata s textilní výrobu. Již v roce 1774 zde existovala přádelna vlny hraběte Palma, která byla postavena na místě bývalého mlýna, lisovny oleje a pily. Dalšími majiteli byly místní rodiny Frühaufů a Hamplů, výraznější rozmach ale nastal teprve po roce 1845, kdy továrnu získala švýcarská firma HoffmannGönner. Ta přikoupila od italsko-švýcarské společnosti Nerbl a Schmied i sousední soukenickou manufakturu a bývalou přádelnu značně zmodernizovala. Největšího rozkvětu však dosáhla beranovská textilka až na přelomu 19. a 20. století. Roku 1870 ji od Švýcarů koupili brněnští podnikatelé Bedřich Schmal a Adolf Löw, kteří již vlastnili textilní továrnu v nedalekém Heleníně. Oba závody spojili v jeden a položili tak základ firmy, která se zanedlouho stala jedním z největších textilních podniků v RakouskuUhersku. PODNIKAVÍ ŠVAGŘI

Cesta k tomuto úspěchu však nebyla vůbec jednoduchá. Adolf Löw pocházel z chudé židovské rodiny. Po vyučení ve Strakošově textilní továrně v Bučovicích přišel koncem 30. let předminulého století do Brna a začal se poohlížet po nějaké práci. Byl zručným tkalcem, na rozjezd vlastní firmy mu ale chyběly peníze. Spojil se proto se švagrem Bedřichem Schmalem, s nímž si otevřeli malou dílnu se dvěma stavy.

Práce to byla těžká, Adolf Löw byl ale velmi zarputilý a brzy ho začali nazývat dravcem mezi textilními výrobci. Do deseti let se mu podařilo získat takový kapitál, že si roku 1846 mohl v brněnské čtvrti Zábrdovice vybudovat vlastní textilní továrnu. Nejdříve spolupracoval s podnikatelem Kárným, brzy ale přijal za společníka opět Schmala a roku 1854 vznikla firma „Löw und Schmal“.

Aby mohl zábrdovický textil konkurovat anglickým, německým a belgickým výrobkům, přešli Löw se Schmalem brzy na látky z ovčí vlny smíšené s bavlnou. Tento materiál nazvali vigognové zboží a roku 1858 dostali na jeho výrobu zvláštní císařské privilegium.

Zábrdovice - současnost. |
JIHLAVSKÁ MISE
Výroba se neustále rozšiřovala a firma postupně expandovala i mimo Brno. Roku 1860 zakoupili zábrdovičtí podnikatelé malou soukenickou manufakturu nedaleko Jihlavy. Továrnu výrazně rozšířili a vybudovali u ní i velkou dělnickou kolonii, ze které později vznikla samostatná obec Helenín. Roku 1870 získali Löw se Schmalem i bývalou Palmovu přádelnu v Malém Beranově a s helenínským závodem ji propojili.

Modernizován byl i brněnský podnik a produkce se postupně rozšířila na vlněné zboží všeho druhu. V polovině 70. let 19. století se však textilní výroba dostala do krize a firma utrpěla značné ztráty. Bedřich Schmal nevěřil, že se situace zlepší a z podniku raději vystoupil.

Adolf Löw ale znovu prokázal podnikatelské schopnosti a vyvedl továrnu z krize. Vydatně mu přitom pomáhal i jeho syn Karl, který se roku 1873 stal veřejným společníkem firmy. Společnost s novým názvem „Adolf Löw und Sohn“ se znovu zařadila k největším textilním podnikům v Rakousku-Uhersku. Měla celkem 1400 ručních a 300 mechanických tkalcovských stavů. Ročně vyrobila více než 40 tisíc kusů vlněného zboží a přes 100 tisíc přikrývek.

ANGLICKÉ METODY

Adolf Löw roku 1883 zemřel a vedení firmy převzal syn Karl. Stejně jako otec byl velmi schopným podnikatelem. Již jako osmnáctiletý odjel do Anglie, kde se seznámil s tamními výrobními postupy, které začal brzy prosazovat také v Čechách. Továrny vybavil moderními stroji a zavedl i výrobu tzv. anglického zboží, čímž výrazně posílil svou pozici na trhu. Produkce se později rozšířila také o módní zboží a dámskou konfekci, z dlouhodobého hlediska však přinášely největší zisky dodávky pro armádu. Svého času pokrýval Löwův podnik celých 32 % vojenské potřeby sukna a přikrývek v RakouskuUhersku a export mířil i na Balkán, do Orientu, Austrálie či Jižní Ameriky. Protože výrobní kapacity brněnského závodu přestávaly postupně stačit, přesunul Karl Löw většinu produkce do Helenína, kde zřídil i novou centrálu firmy. Roku 1900 starou zábrdovickou továrnu prodal firmě Himmelreich & Zwicker a ze spojených závodů v Heleníně a Malém Beranově začal budovat jeden z největších textilních podniků ve střední Evropě. Zaměstnával více než dva tisíce dělníků. Měl vlastní plynárnu a od roku 1918 i elektrárnu, která proudem zásobovala nejen obě textilky, ale také velkou část Jihlavy. NEJVÍC FRČÍ PODLOŽKY Roku 1922 se rodinný podnik změnil na akciovou společnost a po Karlově smrti v roce 1930 byla celá výroba soustředěna do Malého Beranova. Závod v Heleníně byl uzavřen a firma dostala nový název „Západomoravská továrna na sukno a přikrývky Malý Beranov“. Během druhé světové války dodával podnik zboží wehrmachtu, po skončení bojů v roce 1945 byl proto ihned znárodněn a začleněn do nově vzniklých Moravskoslezských vlnařských závodů. Roku 1949 byl zřízen samostatný národní podnik Jilana, již o tři roky později se ale stal součástí národního podniku Partex, pod kterým zůstala beranovská textilka dalších čtyřicet let. Výroba se přitom začala orientovat hlavně na mykané příze, netkané textilie a obuvnické tkaniny. Počátkem 90. let se rozpadl národní podnik Partex a roku 1993 se z něj znovu odtrhla Jilana, tentokrát již jako akciová společnost. Po velkých počátečních problémech byla výroba postupně stabilizována a firmě se podařilo obstát na českém i zahraničním trhu. V sortimentu se dnes vedle mykaných přízí a netkaných textilií s velkým ohlasem setkávají hlavně jednorázové podložky pod raněné, které hojně využívá i německý Červený kříž. Tradice textilní výroby tedy zůstává v Malém Beranově zatím zachována, bývalých rozměrů ale již zdejší podnik dávno nedosahuje. V současnosti zaměstnává pouhých 56 osob. |ADOLF LÖW (1824-1883) Český podnikatel Adolf Lšw pocházel z chudé židovské rodiny. Narodil se 13. února 1824 v Uherském Ostrohu a po vyučení ve Strakošově textilní továrně v Bučovicích začal koncem 30. let předminulého století uvažovat o vlastním podnikání. Spolu se švagrem Bedřichem Schmalem si otevřeli malou tkalcovskou dílnu v Brně a díky houževnatosti a píli ji do deseti let proměnili v malou továrnu. Vznikla firma „Lšw und Schmal“. Podnikání se jim dařilo. Brněnský závod několikrát rozšířili a v 60. a 70. letech 19. století k němu připojili i továrny v Heleníně a Malém Beranově. Po roce 1875 sice kvůli krizi textilního průmyslu přišla firma o značné peníze, Adolf Lšw se však znovu ukázal jako zdatný podnikatel a podařilo se mu výrobu udržet. To už mu ve firmě pomáhal i jeho syn Karl, který nahradil Bedřicha Schmala. Za zásluhy o rozvoj průmyslu dostal Adolf Lšw i několik ocenění. Nejvýznamnějšími byly rytířský kříž Řádu Františka Josefa a zlatý Záslužný kříž s korunou. Zemřel 23. února 1883 jako jeden z nejbohatších textilních podnikatelů v Rakousku-Uhersku. KARL LÖW (1849-1930) Syn významného textilního podnikatele Karl Lšw se narodil 28. května 1849 v Brně. Od mládí pracoval v rodinné firmě a již jako osmnáctiletý odjel do Anglie, aby se seznámil s tamními výrobními postupy. Tato průmyslová špionáž se mu později velmi vyplatila. Po návratu do vlasti začal totiž zavádět nejen moderní metody tkaní, ale sortiment otcova podniku rozšířil i o tzv. anglické zboží, po kterém byla velká sháňka. Po smrti Adolfa Löwa v roce 1883 se stal jediným majitelem firmy a výrobu nadále rozšiřoval. Pokoušel se proniknout i na trh s módním zbožím, největší úspěch mu však přinesly dodávky pro armádu. Roku 1900 se rozhodl definitivně opustit Brno a nové centrum podniku zřídil v Heleníně. Sloučením helenínské a beranovské továrny pak vytvořil jeden z největších textilních závodů v habsburské monarchii i celé střední Evropě. Karl Lšw byl velmi tvrdým podnikatelem, o zaměstnance se však staral dobře. V okolí továren zřizoval dělnické kolonie, zakládal parky a podporoval i nejrůznější spolky a nadace. Zemřel 19. dubna 1930 ve věku nedožitých jedenaosmdesáti let. |

Prameny: Historická encyklopedie podnikatelů, Historie a současnost podnikání na Jihlavsku, časopis Umění

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče