Drátem do oka

20. května 2011, 14:42 - Vadim Fojtík
20. května 2011, 14:42

RWE kvůli administrativě zvažuje přesun miliardové investice do zahraničí

Generální ředitel ČEZ Martin Roman slavnostně zmáčkne červený knoflík s nápisem Start třetího reaktoru JE Temelín. Letmo obejme šéfku Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou a vyčkávající číšníci mohou začít otevírat dobře vychlazené šampaňské. Třetí blok Temelína může zahájit první štěpnou reakci. Slovo může je nutné zdůraznit. Nově postavený třetí blok temelínské elektrárny totiž navzdory původním plánům ještě není připojen do rozvodné sítě. K tomu, pokud vše půjde jak má, dojde až zhruba za půl roku. Společnost ČEPS, která má v tuzemsku na starost páteřní síť na rozvod elektřiny, totiž nebyla schopna včas postavit nové vedení, jímž bude elektřina z nových bloků proudit k zákazníkům. Především kvůli zdlouhavému dohadování s majiteli pozemků, přes které má nové vedení vést. Zatím fiktivní příběh, jenž se ale za několik let může stát realitou. „Taková hrozba skutečně existuje. Česká legislativa zatím není moc přívětivá k firmám, které staví energetickou infrastrukturu a nové energetické zdroje, na rozdíl třeba od dopravní infrastruktury. Nakonec se ukáže, že je dobře, že firma ČEZ výstavbu třetího a čtvrtého bloku v Temelíně o několik let oddálila,“ konstatoval zdroj z vedení energetické firmy. Současně dodal, že podobné problémy mají i ostatní společnosti ze sektoru energetiky, jež se snaží zbudovat energetickou infrastrukturu, tedy dráty elektrického vedení, či plynárenské společnosti. Třeba společnost RWE již v této souvislosti otevřeně hovoří o tom, že nestihne včas dokončit nový plynovod Gazela. Firma rovněž kvůli zdlouhavým povolovacím procesům zvažuje, že namísto v Česku postaví plánovanou paroplynovou elektrárnu za osmnáct miliard korun v zemi s příznivějšími podmínkami.

Hodně problémů „S firmou ČEZ pravidelně jednáme a podnikáme vše pro to, aby k takové situaci v Temelíně nedošlo. Zatím takový katastrofický scénář nepředpokládáme,“ tvrdí generální ředitel společnosti ČEPS Vladimír Tošovský. Současně však varovně dodává: „Nikdy ale neříkej nikdy.“ Výstavba samotného vedení není až tak časově náročná, trvá totiž v průměru dva roky. Mnohem větší prodlevy ale předcházejí samotné výstavbě. Období od rozhodnutí postavit nové vedení až k počátku samotné realizace projektu trvá v průměru deset let. A existují případy, kdy je to ještě o pár roků více. „Chce se po nás, abychom zajistili bezproblémový chod české elektrizační soustavy, aby dodávky elektřiny bez problémů a bez výpadků proudily k odběratelům. Nikdo nám ale již nezajistí podmínky, abychom mohli takový úkol bez problémů plnit,“ povzdechl si Tošovský. Zádrhelů je podle něj několik. Postavit zcela nové, nebo dokonce jen nahradit dosluhující vedení, to vše je bráno jako zcela nová stavba, ke které je zapotřebí získat velké množství rozličných povolení. „Povolovací procesy jsou moc dlouhé, je hodně stran, které chtějí do výstavby mluvit,“ tvrdí Tošovský. Energetické firmy musejí jednat kromě jiného s obcemi a kraji, jejichž území bude stavbou energetického zařízení dotčeno. Jenže každá obec má svoji vlastní politiku rozvoje, a ta není vždy shodná s tou krajskou. Dalším a patrně největším problémem je jednání s majiteli pozemků, přes něž má elektrické vedení či plynovod vést. V případě výstavby vedení o délce 120 kilometrů jsou jich stovky. Část majitelů se třeba snaží šroubovat cenu svého pozemku určeného k výstavbě energetické infrastruktury velmi vysoko, někdo s výstavbou nesouhlasí. A další majitelé, především emigranti v zahraniční, na žádost ČEPS ani nereagují. „Nejčastějším zádrhelem při jednání jsou až vydírací praktiky ze strany majitelů. Občas se mezi nimi najdou i spekulanti, a to včetně velkých investičních společností,“ říká zdroj, který za jednu z energetických firem vyjednává s majiteli pozemků.

Najdi stavaře Tím ale problémy energetických firem, a především společnosti ČEPS ani zdaleka nekončí. Komplikace mohou nastat i v případě, že se podaří všechna potřebná povolení získat a uzavřít dohody s majiteli pozemků. ČEPS totiž hodlá do roku 2023 investovat zhruba 62 miliard korun do výstavby a do obnovy rozvodné sítě. Což znamená kromě jiného i výstavbu stovek stožárů a natažení mnoha kilometrů nového vedení. Jenže v Evropě, a tedy i Česku se poslední velká vedení stavěla v osmdesátých letech minulého století. Od té doby se jednalo jen o zcela výjimečné projekty. A většina firem, které se v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století touto činností zabývaly, se kvůli úbytku zakázek přeorientovala na jiný zdroj obživy. „Je otázkou, zda se vůbec podaří sehnat firmy s dostatečnou dodavatelskou kapacitou a těžkou technikou. Tohle je celoevropský problém,“ upozornil Tošovský. ČEPS ale není jediný, kdo musí řešit podobné problémy. „RWE je připravena investovat v České republice miliardy korun, ale brzdí nás překonávání nadměrných překážek,“ tvrdí jednatel společnost RWE Gas Storage Lubor Veleba. Firma, která patří do skupiny RWE, se zabývá mimo jiné provozem podzemních zásobníků se zemním plynem a plynovodů. „Dobu povolovacích řízení pro výstavbu klíčové energetické infrastruktury, která se pohybuje v rozmezí od tří do pěti let, považujeme za neúměrně dlouhou, zvlášť v souvislosti s tím, že samotná doba výstavby trvá dva roky,“ říká mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský. A v tom je jeden ze základních problémů. Firmy totiž staví energetická zařízení, počínaje infrastrukturou a novými zdroji konče, mnohdy na základě aktuální situace na trhu s energiemi. Jenže než pro výstavbu zařízení získají všechna potřebná povolení a než je vybudují, může na trhu dojít k zásadním změnám podmínek, jež mohou celou stavbu prodražit.

Investujeme jinde RWE dokonce v této souvislosti hrozí, že některé investice v tuzemsku omezí. Zatím nejohroženější je investice do výstavby nové paroplynové elektrárny na zemní plyn. Dle informací týdeníku EURO hodlá RWE do jejího vybudování vložit zhruba osmnáct miliard korun. „V Praze máme centrálu RWE pro aktivity koncernu ve střední a východní Evropě. Samozřejmě porovnáváme podmínky pro výstavbu energetických zařízení, které jsou v Česku, s dalšími zeměmi,“ vysvětluje Chalupský. Nevylučuje přesun firemních investic do některé ze zemí, kde jsou schvalovací procesy mnohem rychlejší nebo výstavbu takových zařízení podporují tamní vlády. Jednou z možností je třeba sousední Polsko, které na rozdíl od Česka výstavbu nových zdrojů podporuje. „Nedávno jsme otevřeli novou paroplynovou elektrárnu o výkonu 1000 megawattů v Turecku,“ nastínil další z možností Chalupský. RWE má v Česku i další problémy. Firma NET4GAS, součást české skupiny RWE, staví plynovod Gazela, jenž především napojí Českou republiku na nově budovaný plynovod Nord Stream, který má umožnit přepravu ruského plynu přes Baltské moře do Německa. Severojižní propojení má přispět i k větší energetické bezpečnosti Česka. Jenže zdroje uvnitř firmy již nyní avizují, že kvůli průtahům se stavba minimálně o několik měsíců protáhne. „Nebudou včas vypořádány nároky majitelů pozemků. Část z nich se snaží firmu vydírat tím, že požaduje za pozemky opravdu velmi vysoké ceny,“ sdělil zdroj obeznámený se situací. RWE se již nyní připravuje na zcela reálnou variantu, že bude muset hledat jinou cestu pro plyn ze Severu než Gazela. Dočasně, do doby, než se zmíněný plynovod podaří dokončit. Jen pro úplnost, skupina RWE plánuje, že v následujících letech investuje do české energetiky několik desítek miliard korun. Kromě jiného dvanáct miliard do výstavby plynovodu Gazela, sedm miliard do rozšíření kapacity podzemních zásobníků a osmnáct miliard korun do výstavby paroplynové elektrárny. Otázkou ale zůstává, kolik peněz to ve finále nakonec bude.

Výchovný black out A co udělat, aby se celková situace zlepšila? Energetické firmy jsou v tomhle zajedno. Především upravit legislativu tak, aby se rozhodovací procesy o výstavbě energetické infrastruktury a zařízení co nejvíce přiblížily zvyklostem při výstavbě pozemních komunikací, tedy hlavně dálnic. Stavitel dopravní infrastruktury nemusí v okamžiku podání žádosti o stavební povolení doložit oprávnění k cizím nemovitostem, stavební řízení zahájí úřady i bez něj. Na rozdíl od energetických staveb, kde je nutné takové potvrzení doložit ihned. A navíc lhůty pro podání žalob k soudům k přezkoumání rozhodnutí úřadů jsou u dopravní infrastruktury zkráceny na polovinu. V případě energetických staveb tomu tak není. Stejně tak se na dopravní stavby nevztahuje odkladný účinek žaloby proti vyvlastnění pozemků, kdežto u energetických se v takovém případě stavba okamžitě musí zastavit. Situaci by měla částečně zlepšit novela energetického zákona, která má zjednodušit vyvlastňování pozemků. To se týká především liniových staveb, tedy elektrického vedení a plynovodů. Třeba Jan Kanta z firmy ČEZ nevyloučil, že jeho firma v budoucnu vyvlastňování pozemků nevyužije. I když jak upozornil, zatím se ČEZ s majiteli pozemků dokázal vždy domluvit. „U nás je to podobné jako ve zbytku Evropy. Všichni rozumíme tomu, že přenosovou síť potřebujeme, ale současně s tím říkáme: to vedení nedávejte ke mně, ale k sousedovi. Máme povinnost zajistit bezpečný provoz přenosové soustavy, ovšem nemáme pravomoci k její výstavbě, “ tvrdí šéf ČEPS Tošovský. S nadsázkou dodává, že odběratelům elektřiny by prospěl „výchovný“ black out, tedy výpadek elektřiny. „Po několika dnech bez elektřiny, kdy nepoteče ani voda z vodovodu, konečně někdo pochopí, proč jsou rozvodné sítě tak důležité,“ argumentuje Tošovský. Jak ostatně vyplývá z jeho tvrzení, black out je velmi reálné nebezpečí, jež může potkat českou elektroenergetiku takřka kdykoli. „Samozřejmě je to krajní řešení,“ říká Tošovský. Tuto hrozbu navíc zvyšují i plány některých energetických firem na výstavbu nových zdrojů. „Neposlouchají nás, když tvrdíme, že se dostáváme nad mez technické kapacity sítí. Ohrožuje nás nekoordinovaný rozvoj, který nebere ohledy k technickým zařízením,“ vysvětluje Tošovský. Další hrozbou je výstavba obnovitelných zdrojů v sousedním Německu, především pak větrných parků na severu země. Pokud totiž, zjednodušeně řečeno, začne na severu Německa foukat vítr, tamní větrné elektrárny začnou chrlit do rozvodné soustavy obrovské množství elektřiny. Německá rozvodná síť je ale velmi podinvestovaná a není schopna takové množství elektřiny sama zvládnout. Proud se rozlévá dál a dorazí až do České republiky. A elektřiny je takové množství, že ji má tuzemská přetížená přenosová soustava problém zvládnout, nepřetížit se. V opačném případě Česko zasáhne již zmíněný black out. A proti takové hrozbě nepomůže ani 62 miliard korun, které plánuje ČEPS investovat do rozvodných sítí.

Příliš staré Provozovatel české páteřní sítě na přenos elektřiny, společnost ČEPS, investuje do roku 2023 zhruba 63 miliard korun. Česká páteřní síť sice patří dle odborníků k nejbezpečnějším a nejrobustnějším v Evropě, ale již začíná stárnout. Většina vedení totiž byla postavena v sedmdesátých letech, nejpozději pak počátkem osmdesátých let. Dalšími důvody pro rozsáhlý investiční program jsou požadavky na připojení nových energetických zdrojů do sítě. ČEPS chce pomocí investic rovněž usnadnit mezinárodní obchod s elektřinou. Firma plánuje, že v následujících letech postaví 675 kilometrů nového vedení, což představuje dvacetiprocentní rozšíření přenosové soustavy. Jen výstavba nového vedení, které vyvede elektřinu z dvou nových plánovaných bloků Temelína, a s tím související zařízení vyjde na 12,7 miliardy korun. ČEPS ovšem v této souvislosti tvrdí, že takové vedení by postavil i bez rozšiřování Temelína. Právě tudy totiž „proudí“ elektřina z větrných elektráren ze severního Německa do Rakouska. V loňském roce investoval ČEPS do obnovy a rozvoje přenosové soustavy přes 2,5 miliardy korun, v následujících letech to má být průměrně 4,5 miliardy korun ročně.
Více než šedesátimiliardovou investici chce firma zvládnout částečně z vlastních zdrojů a v kombinaci s bankovními úvěry. Dříve vedení firmy zvažovalo i vydání dluhopisů, od této varianty ale nakonec ustoupilo. ČEPS provozuje soustavy nejvyššího napětí o celkové délce přes 4000 kilometrů. Firma zaměstnává kolem 500 lidí.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče