Drahý špás

31. července 2008, 12:04 - Jan Schneider
31. července 2008, 12:04

Policejní ochrana poslanců je politicky motivovaným divadlem

Ponechme stranou charakter některých poslanců, pomiňme i fakt, že mandáty nezískali jako jednotlivci, ale na partajní kandidátce, takže jejich loajalita k „rodné“ straně je v zásadních otázkách předpokládána důvodně a veřejnost by jim to právem chtěla připomenout. Oni se ale konfrontaci zbaběle vyhýbají a ještě si hrají na ublížené a ohrožené. Co horšího, zneužívají k tomu za státní peníze policejní ochranu. Jako kdyby nějaký fotbalista dal rozhodující vlastní gól, a soupeř by ho pak vozil s ochrankou svým autem a všelijak opečovával. To by asi leckdo vylítl z kůže už jenom při tom pomyšlení, že by toto mělo být „normální“. Ale v politice se to po nás chce.

Dvě různé ochrany

Policie má speciální útvar na ochranu ústavních činitelů, jehož viditelně neviditelní borci na veřejnosti stínují ústavní špičky. Přestože výčet ústavních činitelů je mnohem širší, ochranku mívají tradičně prezident, předsedové obou parlamentních komor, premiér, ministr zahraničí a ministr vnitra. Existuje však ještě další institut, jímž je poskytnutí krátkodobé policejní ochrany. Ten je však podmíněn probíhajícím a souvisejícím trestním řízením. Z toho tedy vyplývá, že není běžné, aby poslanci nebo senátoři měli policejní ochranu.

Týdeník EURO se ptá

Proto jsme se dotázali policejního prezidenta Oldřicha Martinů, zda může uvést jména, respektive počet poslanců, jimž byla přidělena od roku 2006 policejní ochrana a po jakou dobu. Veřejně se uvádí, že se to týká nejméně jednoho poslance, který má ochranu téměř po dva roky. V této souvislosti nás dále napadlo, jestli by pro policii nebylo jednodušší (a pro stát levnější), kdyby vypátrala, kdo a čím poslanci hrozí, a toto nebezpečí eliminovala? Ale jestli policie pátrá a šetří, jak je možné, že za dva roky nic nevypátrala? Neměl by za to policejní prezident převzít odpovědnost?
Je však možné, že policie se může přetrhnout, ale nebezpečí hrozící poslanci ne a ne odhalit. Buď je tedy pracovitá, ale úplně neschopná, nebo žádné objektivní nebezpečí nehrozí - a pak je poslanec spíše případem pro psychiatra. Na jakém základě pak ale někdo stále navrhuje prodlužovat tuto ochranu poslanci - a na jakém základě ji nějaký funkcionář povoluje, když existence reálného nebezpečí nebyla potvrzena?

Policejní prezident odpovídá

„O poskytnutí krátkodobé ochrany se rozhodne v případě, kdy zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že osobě hrozí závažné riziko v souvislosti s trestním řízením. Závažným rizikem se rozumí takové riziko, které policista nemůže odstranit použitím prostředků, kterými disponuje při výkonu služby. Ke každému případu, ve kterém je využito krátkodobé ochrany, se vždy přistupuje individuálně, podrobně se hodnotí veškerá rizika vyplývající z dané věci. Totéž platí i při jejím prodlužování.
V případě, že byla v rámci trestního řízení poskytnuta krátkodobá ochrana, pak policie tuto skutečnost nikdy nepotvrzuje. V opačném případě by tento institut zcela ztrácel smysl a zveřejněním těchto informací by mohlo dojít k ohrožení chráněné osoby. Ve všech případech, ve kterých je krátkodobá ochrana využita, se jedná o probíhající trestní řízení. Z tohoto důvodu bližší informace k jednotlivým případům neuvedeme.
V poslední řadě je třeba připomenout i postavení státního zástupce. Jeho hlavní činností je dozorovat dané trestní řízení. Pokud by v jeho rámci docházelo k průtahům, pak je jeho oprávněním do řízení vstoupit a žádat po policejním orgánu nápravu. Vzhledem k tomu, že ani v jednom z případů tomu tak nebylo, je zcela jasné, že řízení probíhají v souladu s právním řádem.“ Slyšeli jste slova policejního prezidenta.

Co jsme se dozvěděli?

Především to, že je řeč o „poskytnutí krátkodobé ochrany“ v souvislosti s trestním řízením. A to je důležité. Poslanci hrozí nebezpečí, policie proto zahájila úkony trestního řízení, tedy koná dle zákona. Důležité je, že věc musí být dozorována státním zastupitelstvím, které jistě dbá na to, že trestní řízení skutečně probíhá, je účelné (nikoli účelové) a je konáno bez průtahů. Ovšem dva roky? Ještě že policejní ochrana byla poskytnuta krátkodobě! Horší by bylo, kdyby byla poskytnuta „dočasně“ - soudě dle „dočasného pobytu sovětských vojsk“ na našem území, šlo by řádově o desetinásobek!
Poskytnutí krátkodobé ochrany je dle policejního prezidenta odůvodněno závažným rizikem, hrozícím poslanci. A závažným je prý takové riziko, které policista nemůže odstranit použitím prostředků, jimiž disponuje při výkonu služby. Tak to jsme pěkně v loji! Když si představíme zbrojní arzenál, kterým policie disponuje, a i když od něj odečteme to, co nefunguje, pak stejně dojdeme ke značné síle - a ani ta není v některých případech hrozby dostatečná? Že by snad někdo poslancům hrozil jaderným útokem?
Policejní prezident zadělává na pěknou šlamastyku tvrzením, že „v případě, že byla… poskytnuta krátkodobá ochrana… policie tuto skutečnost nikdy nepotvrzuje. V opačném případě by tento institut zcela ztrácel smysl a zveřejněním těchto informací by mohlo dojít k ohrožení chráněné osoby.“ Ouvej! Zveřejněním by mohlo dojít k ohrožení? Co třeba televizní přenosy z malých policejních manévrů okolo domu poslance Evžena Snítilého? Co potvrzení této skutečnosti ředitelem policejní ochranné služby Lubomírem Kvíčalou? To skutečně měl tento profesionál tvrdit, že před Snítilého domem stojí ufoni? Nebude ho ale policejní prezident řešit za ohrožení chráněné osoby, aby byl ve svých vyjádřeních a činech konzistentní? Nebo je to všechno jen kabaret, jehož je policejní prezident principálem?

Život nebo funkci?

Leccos je mnohem jednodušší, než se na první pohled zdá. Zakoupit čistou obálku, nadepsat ji poslancovým jménem, vložit do ní nějakou starou hilznu (nebo zlomenou tužku, plavky či snad malinký kousek traverzy), hodit to do poštovní schránky - to dokáže každý. A je zase na pár měsíců o policejní ochranu vystaráno. Policie nezjistí žádné otisky, nepřátel mají poslanci asi více než přátel, motiv poskytují někteří z nich už pouze svým arogantním vystupováním - co se tady dá vyšetřit? Proto se alibisticky navrhne pokračování ochrany, vždyť on to ten daňový poplatník unese, když platí i mnohem větší nesmysly. A argumentuje se: je to prevence, ale umíte si představit, co by se stalo, kdyby se některému z těchto poslanců něco stalo? (Upřímně řečeno, týdeník EURO by snad radši ani neměl provádět průzkum mezi manažery na toto téma.)
A navíc: policejní prezident je v současnosti de facto politická funkce, na tom se shoduje mnoho bývalých i současných policistů. Proto mu nezbývá než všelijak kličkovat, dávat vyhýbavé odpovědi, občas v něčem politikům vyhovět a snažit se uhrát pro policisty nějaké slušné podmínky a platy. Z policisty se stává ochotnickým diplomatem, což však snižuje váhu celé policie v očích veřejnosti, neboť ta se oprávněně domnívá, že první muž policejního sboru je statečný, a když přísahal, že ve služebních záležitostech nasadí i život, že mu nebude zatěžko jít do prostého názorového sporu! Ze zjevného omylu mne však vyvedl jeden zkušený policista, když mne za tyto vývody pokáral, řka: „Služební přísaha znamená i v případě policejního prezidenta, že nasadí život, ale ne funkci!“

Důrazy
Policejní ochrana souvisí s probíhajícím trestním řízením.
Policie bezvýsledně šetří údajné výhrůžky téměř dva roky.
Trestní řízení musí být vedeno účelně a bez průtahů.
Kontrolu nad trestním řízením vykonává státní zastupitelství.
Fiktivních „výhrůžných“ důkazů vyrobí malé dítě za večer kýbl.

Souvislosti
Nejsou přidělené ochrany poslanců jen bezdůvodným plýtváním státními prostředky? Nebudou vynaložené prostředky chybět policii jinde?
Důsledkům svých činů se nelze ubránit ani policejní ochranou.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče