Drahé hypotéky zavinil stát

18. září 2009, 21:05 - Petra Pelantová
18. září 2009, 21:05

Dluhopisy ministerstva financí šroubují cenu peněz v ekonomice nahoru

Jak je možné, že poté, co Česká národní banka (ČNB) stlačila sazby na historické minimum, se hypotéky stále drží na stejné úrovni? Otázku řeší nejen zájemci o tento úvěr nebo majitelé hypoték s končící fixací. Banky totiž v současnosti poskytují nejdražší hypotéky za posledních pět let. Argumenty jsou známé – vyšší míra rizika na trzích či budoucí hrozba inflačních tlaků. Z velké části se však na neochotě zlevnit hypotéky podepisuje ještě jeden faktor. Bez nadsázky lze říct, že bankám brání zlevnit hypotéky ministerstvo financí.

Příčina problému

Státní dluh nabírá obřích rozměrů a na jeho financování je třeba velkého počtu dluhopisů, které chrlí resort financí. A v tom je problém, protože se zdražuje financování ostatních subjektů v ekonomice. Pokud banka shání peníze na poskytování úvěrů, musí investory přesvědčit, aby dali peníze jí, a nikoli státu ve formě relativně bezpečných státních dluhopisů. Stát se v současné době financuje na úrovni pěti procent. Cena desetiletých dluhopisů je přes pět procent. Pětileté jsou za zhruba čtyři procenta.
„To je pro nás základní cena. Pokud potřebujeme získat finance na poskytování úvěrů, nezískáme je levněji než stát,“ uvedl Martin Vašek, člen představenstva a náměstek generálního ředitele pro věci finanční Hypoteční banky. A tvrdí, že je-li riziko státu nižší než jakéhokoli soukromého subjektu v ekonomice, investoři spíše vloží peníze do státního dluhu, než by je poskytli soukromému subjektu. „A pokud je poskytnou soukromému subjektu, požadují nějakou prémii navíc. Stále další emise dluhopisů státu vedou k růstu prémií soukromých investorů i z relativně bezpečných státních cenných papírů. Tím zvyšují i cenu peněz pro jakékoli úvěrové financování v rámci ekonomiky,“ vysvětluje Vašek. „Od loňského léta je to jeden z nejvýznamnějších faktorů a podstata značně rozvolněné vazby mezi základní reposazbou ČNB a střednědobými sazbami dostupnými na trhu. Vysvětluje to současný stav, kdy poklesly sazby ČNB na historicky nejnižší úroveň a ty tržní se nezměnily,“ doplňuje Vašek.
Podobně se vyjádřil i Zdeněk Remr, ředitel odboru cenotvorba a analýzy České spořitelny (ČS). „Vydávání velkého množství státních dluhopisů zvyšuje poptávku po finančních zdrojích na trhu, čímž navyšuje jejich cenu. To se následně může promítnout i do ceny hypotečních úvěrů,“ tvrdí Remr.

Neexistující vazba

Ministr financí Eduard Janota tvrdí, že vazba mezi hypotékami a státními dluhopisy, kterou naznačují někteří bankéři, neexistuje. Částečně však připouští, že nadměrné emise mohou vytěsňovat financování soukromých subjektů v ekonomice. „Platí, že pokud investoři nebo banky více skupují státní dluhopisy, o to méně jim zůstane na úvěrování firem. To se jim však v dané chvíli hodí, protože úvěrování soukromých subjektů představuje určité riziko. Státní dluhopisy sice přinášejí relativně menší výnos, ale bez rizika. Problém vzniká, pokud se hodně emituje. Vazba mezi hypotékami a státními dluhopisy však není,“ konstatoval Janota.
Letos vydal stát dluhopisy v objemu převyšujícím 176 miliard korun. Za celý loňský rok to přitom bylo 150 miliard korun. Vzhledem k rostoucímu zadlužení a propadu ve státním rozpočtu bude stát chrlit na trh stále další emise dluhopisů. Ve prospěch státu hraje i to, že poptávka po státních dluhopisech je relativně vysoká, i když za vyšší požadovaný výnos. Právě to šroubuje cenu nahoru. Janota přitom láká investory na státní dluhopisy neustálým ujišťováním, že představují nulové riziko. „Dosud jsme se s platbami za dluhopisy ani o minutu nezpozdili. Dokonce bych jejich výplatu upřednostňoval před důchody. Kdybychom totiž neplatili nebo se opozdili, mohlo by to mít obrovské negativní důsledky pro celou ekonomiku,“ řekl Janota minulý týden na diskusní snídani pořádané týdeníkem EURO.
Ministerstvo financí si pochvaluje velký zájem o státní dluhopisy. Téměř vždy se prodává vyšší objem než původně plánovaný. Přepsání dluhopisů však letos nebylo až natolik skvělé. Výnos požadovaný investory byl totiž ve většině případů vyšší, než s nímž ministerstvo financí počítalo.

Evidentní závislost

Závislost ceny hypotéky na emisích státních dluhopisů bezesporu existuje, ujišťuje Milan Roček, předseda představenstva společnosti Hyposervis, která se v Česku zabývá hypotečním makléřstvím. „Hypotéka je dlouhodobý produkt. A peníze, které banky nakupují pro použití v hypotékách, musejí být také dlouhodobé. Bezpečné státní dluhopisy jsou tedy vlastně konkurenčním produktem, který významně ovlivňuje cenu dlouhodobých peněz na trhu. A tlačí cenu vzhůru, protože vzhledem k negativnímu vývoji našeho státního dluhu, jeho růstu a nižší bezpečnosti oproti například státním dluhopisům zemí v eurozóně, požadují investoři vyšší úroky z nich. Tím nepřímo ovlivňují i cenu úroků hypoték. Kvůli růstu našeho dluhu asi bohužel nemůžeme očekávat obrácený trend,“ vysvětluje Roček.
Hypotéka coby úvěr zajištěný nemovitostí nese logicky mnohem nižší úrok než třeba spotřebitelské úvěry. Hypoteční zástavní listy (HZL), které banky prodávají, aby ufinancovaly hypotéky, jsou totiž levnější, protože jsou jištěné nemovitostmi, jejichž ceny jsou dlouhodobě stabilní. Proto jsou HZL relativně málo rizikové. Úrokové sazby HZL – tedy i hypoték – však závisejí na dlouhodobých tržních úrokových mírách ostatních instrumentů, které jim mohou konkurovat stejně jako zmiňované státní dluhopisy. V současnosti jsme svědky vysokých úrovní výnosů státních dluhopisů se splatností pět až dvacet let, což se musí projevit i na ostatních konkurenčních instrumentech, tedy i na HZL. „Důvodů je více – od vysoké nabídky státních bondů kvůli rostoucímu zadlužení až po obavy z budoucí inflace. Za současné situace nelze očekávat změnu chování bank a korelace mezi vývojem delšího konce výnosové křivky a úroky z hypotéky tedy bude pokračovat. Proto se nedočkáme výrazně nižších sazeb z hypotečních úvěrů, dokud neklesnou výnosy státních a jiných dlouhodobých dluhopisů. To asi v dohledné době nelze očekávat,“ vysvětlil analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.
Podobná situace však není jen specialitou České republiky. Například úrok z patnáctileté hypotéky s fixním sazbou je nyní v USA 4,5 procenta, přestože sazby Fedu jsou téměř na nule, upozorňuje Hatlapatka.

Odstrašující případ Nothern Rock

Nabízí-li ČNB bankám peníze za 1,25 procenta, je otázkou, zda by nešlo využít toto krátkodobé financování pro hypotéky. Jde sice o sazbu na dva týdny, ale sehnat peníze za 1,25 procenta a prodat za více než pět je lákavá vidina tučného zisku. Čistě teoreticky je tedy možné, aby banky otáčely peníze a používaly pro krytí úvěrů krátkodobé, velmi levné financování za sazby ČNB. Finanční domy však mají strach. Rostoucí časový nesoulad mezi aktivy a pasivy byl totiž jedním z důležitých faktorů, které přispěly či prohloubily finanční a následnou ekonomickou krizi.
„Pro banku je to obecně a pochopitelně značně lákavá představa půjčovat si levněji na krátkodobém velkoobchodním trhu a úvěrovat na delší dobu, tedy za vyšší úrok. Finanční krize však ukázala, že rizika vyplývající z tohoto postupu jsou značná. Pokud velkoobchodní trh přestane fungovat, banka s takovým profilem se může rychle dostat do likvidních problémů. A třeba i zkrachovat či se nechat zestátnit,“ varuje Marek Hatlapatka.
Mimochodem, před krizí se některé banky o tento systém pokoušely. Asi nejznámějším případem je britská hypoteční banka Northern Rock. Její byznys byl právě na časovém nesouladu mezi úvěry na bydlení - dlouhodobá aktiva - a jejich financováním na mezibankovním trhu - krátkodobá pasiva - založen. Jak to dopadlo, je dobře známé. Banka nakonec musela být zestátněna.

Zlevnění? Jen krátkodobě

Z ukazatele Fincentrum Hypoindex, který sleduje průměrnou úrokovou sazbu hypoték na trhu, vyplývá, že letos v červnu a v červenci sazby rostly. Zatímco v květnu byly úroky v průměru 5,51, v červnu už to bylo 5,55, v červenci 5,66 a v srpnu 5,67 procenta. ČNB přitom letos už třikrát sazby snižovala a v současné době je základní dvoutýdenní reposazba, tedy klíčový úrok, za který si banky mezi sebou půjčují peníze, na úrovni 1,5 procenta. Během září sice některé banky oznámily mírné zlevnění, ale mnoho bankéřů přiznává, že jde jen o krátkodobé opatření a žádný prostor pro pohyb sazeb dolů nevidí. „Spíš bych očekával, že v delším horizontů mohou zafungovat další negativní efekty. Schodek státního rozpočtu může vytvořit tlak na další zvyšování sazeb. V tuto chvíli se zatím neukazuje žádné silné inflační riziko. V této oblasti je prognóza dobrá. V delším časovém horizontu však i inflace přispěje k vyšším úrokovým sazbám,“ naznačil Martin Vašek z představenstva Hypoteční banky. Neochotu bank dlouhodobě zlevňovat potvrzuje i hrozivé číslo o nezaměstnanosti, která se řítí k hranici deseti procent. To nahrává dalšímu nárůstu podílu nesplácených úvěrů.
Tuzemské banky mohou krátkodobě pozitivně ovlivňovat cenu svých hypoték různými dotacemi a časově omezenými akcemi. „Nesouvisí to však s cenou peněz na trhu, ale s momentálními možnostmi a očekáváními té či oné banky,“ konstatoval šéf společnosti Hyposervis Milan Roček.
Časově omezené akční ceny hypoték pravidelně vyhlašuje Hypoteční banka. Naposledy ohlásila dotace Česká spořitelna. Ta minulý týden oznámila, že napumpuje 0,5 miliardy korun do oživení hypotečního trhu. Klientům slibuje slevu jedno procento z úrokové sazby u hypoték do tří milionů korun. Klienti proto dosáhnou na sazbu výrazně pod pět procent. Dotované hypoteční úvěry začne ČS nabízet tento týden. Banka tím reagovala na fakt, že objem poskytnutých hypoték v prvním pololetí v ČR klesl o třetinu – na 39,7 miliardy korun. Dle odborníků by to mohlo oživit trh stejně jako před osmi lety. Tehdy ČS přišla s podobným produktem a trh se jí podařilo rozhýbat.
Experti však zdůrazňují, že pokles úroků je jen dočasný a v režii bank. „Vzhledem ke všem uvedeným souvislostem jsem přesvědčen, že úroky z hypoték nebudou klesat až do doby, než skončí recese a zcela se stabilizuje globální finanční, a zejména mezibankovní trh. Úroky z hypoték se budou v horizontu jednoho roku pohybovat v rozmezí pěti až šesti procent,“ míní Roček.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče