Drahá solidarita

12. října 2011, 12:22 - Miroslav Zámečník
12. října 2011, 12:22

Makroekonomika

Proč se Slovákům nezamlouvá „euroval“?

Tyto dva grafy bratislavského think-tanku INESS poměrně dobře vysvětlují, proč navýšení garančního rámce EFSF („euroval“) členských zemí eurozóny narazilo na Slovensku na takový odpor. Pro Slováky je to potenciálně velmi drahé: přepočtený objem záruk na obyvatele ve vztahu k průměrnému příjmu je spolu s Estonskem s odstupem nejvyšší ze všech členských zemí eurozóny. Slovensko s poměrně velmi nízkým podílem mezd na HDP tak v tomto úhlu pohledu dopadá velice neslavně. Stejně tak vzhledem k poměrně nízké daňové kvótě by uplatnění záruk znamenalo disproporčně vyšší zatížení veřejných financí zárukami, neboť by vyžadovalo vyšší nárůst veřejných příjmů (a tedy zdanění) v případě jejich hrazení. Slováci si v minulosti pro vstup do eurozóny museli utáhnout opasky a splnit všechna Maastrichtská kritéria. Není divu, že se jim velmi nákladná a do značné míry falešná solidarita příliš nezamlouvá. Koneckonců proč by se měli relativně chudí Slováci podílet na „léčení“ chybných rozhodnutí třeba francouzských bankéřů v případě, že zdrojů EFSF bude využito na rekapitalizaci bank?

Mohlo by vás zajímat

  • Radomil Doležal z CzechTrade: Nejvíc náš těší, když…

  • Největší mýty o bolesti zad

  • Profesor Sameš: Porucha lícního nervu není legrace

  • Rekola mění dopravu v českých městech

  • Roman Šmucler: Češky jsou posedlé zvětšováním prsou

  • Vinař Pavel Chrást: Víno se v Česku předražuje

  • Finance.cz pozvaly klienty na curling

  • Adam Hazdra: Třetina lidí je v práci nespokojených

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

Hry pro příležitostné hráče