Drábek: registrační poplatek je jeden lepší oběd

09. února 2004, 00:00 - DANA RYBÁKOVÁ
09. února 2004, 00:00

POŽADAVKEM KOMOR, ABY JIM PODNIKATELÉ BEZ OHLEDU NA ČLENSTVÍ ČI NEČLENSTVÍ PLATILI KAŽDOROČNĚ POPLATKY A POSKYTOVALI INFORMACE O SVÉM PODNIKÁNÍ, SE BUDOU POSLANCI ZABÝVAT PATRNĚ V BŘEZNU. Povinné členství v Hospodářské a Agrární komoře nebylo pro podnikatelskou veřejnost stravitelné před deseti lety a nejspíš se to nezměnilo dodnes.

POŽADAVKEM KOMOR, ABY JIM PODNIKATELÉ BEZ OHLEDU NA ČLENSTVÍ ČI NEČLENSTVÍ PLATILI KAŽDOROČNĚ POPLATKY A POSKYTOVALI INFORMACE O SVÉM PODNIKÁNÍ, SE BUDOU POSLANCI ZABÝVAT PATRNĚ V BŘEZNU.

Povinné členství v Hospodářské a Agrární komoře nebylo pro podnikatelskou veřejnost stravitelné před deseti lety a nejspíš se to nezměnilo dodnes. Komory povinné členství neprosazují, přicházejí však s návrhem, který znamená, že jejich činnost musí podporovat podnikatel, člen stejně jako nečlen. Pravděpodobně v březnu se budou poslanci zabývat návrhem novely zákona o Hospodářské komoře a Agrární komoře, který požaduje povinnou registraci podnikatelů u jedné z komor a stanovuje každoroční registrační poplatek (viz Profit 50/2003). Poplatky budou odstupňované podle velikosti firmy. Hospodářská komora odhaduje roční příjem z registračních poplatků kolem 700 milionů korun. O rozdělování této sumy by měl formálně rozhodovat orgán komory a na správné použití prostředků by měl dohlížet státní kontrolní mechanizmus podobně jako při čerpání státních dotací. Zhruba dvě třetiny takto získaných peněz podle prezidenta Hospodářské komory Jaromíra Drábka poputují do regionálních hospodářských komor. Na nich a na společenstvech by pak podle něho mohlo být i rozhodování o výši členských poplatků. Ty se pak mohou v jednotlivých regionech lišit. Ústředí Hospodářské komory by zůstala k dispozici třetina prostředků z registračních poplatků. Agrární komora podle tajemníka Jana Záhorky zatím nemá jasno, kolik by tímto způsobem od zemědělců, lesníků a potravinářů vybrala. Neví dosud přesně ani to, zda za zaregistrováníhodného podnikatele bude považovat například zemědělce hospodařícího přinejmenším na hektaru půdy, nebo na menší výměře. Podnikatelé za registrační poplatek dostanou podle Drábka nejzákladnější nefinanční podporu podnikání: informace o tom, jaké jsou jejich povinnosti při podnikání, jaké jsou příležitosti v tuzemsku a zahraničí, jaké jsou možnosti čerpání státních nebo evropských podpor, základní poradenství. „Další část služeb je to, co by měla dělat podnikatelská samospráva, a dnes dělá stát. A dělá to špatně. Je to účast na odborném vzdělávání a práce na technické normalizaci, abychom nebyli znevýhodňováni přijímáním evropské legislativy, aniž bychom k tomu dokázali zaujmout národní postoj,“ uvedl Drábek. Totéž se týká legislativy podnikatelské. Registr podnikatelů, který tím komory chtějí získat, by neměl trpět nedostatky dnes už existujících soupisů podnikatelů - obchodního či živnostenského rejstříku a registru ekonomických subjektů. Registr Hospodářské komory podle Drábka může poskytovat aktuální přehled o tom, kdo podniká v jakých oborech a s jakými výsledky. V tuto chvíli však není zřetelné, zda by mohl jednoho dne nahradit ostatní rejstříky a podnikatel by se registroval jen u komory. Případné námitky podnikatelů k registračnímu poplatku vidí Drábek jasně: „Pokud nějaký podnikatel říká, že jeho činnost výrazně ovlivní roční poplatek tisíc korun za registraci, tak to nechci komentovat. Tisíc korun stojí jeden lepší oběd s obchodním partnerem. A troufám si tvrdit, že práce Hospodářské komory má celoročně větší efekt,“ konstatoval. Komory potřebují peníze a tato cesta se zdá schůdnější než prosazovat povinné členství nebo se snažit získat peníze od státu. „Dnes je přibližně v polovině zemí Unie členství v obchodních komorách nepovinné. I při dobrovolném členství je několik cest jak vytvořit podmínky pro fungování podnikatelské samosprávy. Na základních funkcích, které samospráva dělá pro všechny podnikatele, se vždy musejí také všichni podnikatelé nebo všichni občané podílet. Jde například o přesun určité části z výnosu daní na podnikatelskou samosprávu, státní granty, státní dotace nebo státní objednávky na určité úkoly. Při probíhající reformě veřejných financí je nám všem, myslím, zřejmé, že požadavek na dotování podnikatelské samosprávy ze státního rozpočtu není přijatelnou cestou,“ vysvětlil Drábek, proč se komora obrací pro peníze k podnikatelům.

Zhruba dvě třetiny získaných peněz by putovaly do regionálních hospodářských komor. Ty rozhodnou také o konkrétní výši poplatků.

Navrhované registrační poplatky

Firma Počet zaměstnanců Poplatek v Kč

Drobná do 10 1 000

Malá 10 až 49 3 000

Střední 50 až 249 8 000

Ostatní 250 a více 25 000

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče