Drábek: Malí a střední podnikatelé se dostávají do pozice osamělého běžce

28. července 2003, 00:00 - Dušan Šrámek
28. července 2003, 00:00

"Je třeba naplno říci, že návrh vládní reformy podvazuje podnikání," říká prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek. Podnikatelé se budou proto snažit pozměňovacími návrhy ovlivnit reformu ve svůj prospěch.* Co nejvíce vadí Hospodářské komoře ČR na současné podobě projednávané reformy veřejných financí?

„Je třeba naplno říci, že návrh vládní reformy podvazuje podnikání,“ říká prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek. Podnikatelé se budou proto snažit pozměňovacími návrhy ovlivnit reformu ve svůj prospěch.

* Co nejvíce vadí Hospodářské komoře ČR na současné podobě projednávané reformy veřejných financí?

Především jde o zacílení reformy. Hovoří se o reformě veřejných financí či o odbourání zadlužování. Tak tomu ale ve skutečnosti není. Namísto skutečného snižování veřejného dluhu takzvaná reforma pouze zpomaluje růst zadlužení. Pochybnosti mám rovněž o komplexnosti reformy, kterou bych spíše nazval souborem fiskálních opatření. Reforma je věc zásadní, koncepční a toto je záležitost pouze kosmetická, spočívající kromě důchodových opatření v úpravě sazeb. Kromě toho je tato reforma značně restriktivní a výrazně v ní chybí prorůstové prvky. A tam si myslím, že je největší problém. Pokud se stát nezačne vážně zabývat výdajovou stránkou rozpočtu, především mandatorními výdaji a vyhodnocením efektivity povinných dávek, nemůže být reforma úspěšná.

* Mohou vést některá restriktivní opatření až ke zpomalení hospodářského růstu?

V navržených úpravách je řada položek, které omezují rozvoj ekonomiky. Na začátku devadesátých let byla daňová soustava včetně sociálního a zdravotního pojištění nastavena jako motivační pro rozvoj malého a středního podnikání. Dnes se ale předkládá řada návrhů, které tuto motivaci mají odstranit. Samozřejmě, že když porovnáváme přímé zatížení zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, vycházejí z toho OSVČ lépe. Zapomíná se ale na základní argument, že všude ve světě existuje jednoznačná systémová podpora malého a středního podnikání. A pokud jsme nedokázali za téměř jedenáct let najít jinou formu zvýhodnění malého a středního podnikání a teď chceme tento jediný motivační prvek rušit, tak to není správný postup a na ekonomice se to musí jednoznačně projevit.

* Jak je to u sousedů?

Například v Německu existují úlevy pro podnikatele, kteří zaměstnávají méně než pět zaměstnanců. Nejsou při propuštění vázáni obdobou zákoníku práce, aby měli možnost se pružně chovat při ztrátě zakázek. Další z úlev spočívají v oblasti byrokracie spojené s pracovními podmínkami, různými kontrolami a podobně. To všechno jsou věci, které u nás nenastaly. Všechny legislativní i administrativní normy se dotýkají celého spektra živnostníků, ať s jedním či dvěma zaměstnanci. To je absurdní a je to celý ten nesmysl, který ztěžuje konkurenceschopnost.

* Co považujete v souhrnu vládních kroků za nejvíce nebezpečné?

Především věci, které se dostaly do reformního scénáře na poslední chvíli. Ty totiž nebyly diskutovány, nebyly systémově analyzovány a nebyla pro ně výrazná argumentační příprava. V této souvislosti bych uvedl dva příklady. Princip minimální daně, která vychází z fiktivní průměrné mzdy, není až zase tak nelogický. V původním návrhu, přestože jsem na to upozorňoval premiéra i ministra průmyslu a obchodu, se ale vůbec nepočítalo s odečitatelnými položkami jako je tomu u ostatních skupin občanů. Až na poslední chvíli bylo toto změněno, přestože se jednalo o krok, který by byl s největší pravděpodobností v rozporu s ústavním principem rovnoprávného zdanění. I tak je minimální daň diskriminující vůči jedné skupině obyvatel. Jestliže se hovoří o tom, aby se OSVČ více snažily a měly tím pádem zdanitelný příjem ve výši poloviny průměrné mzdy, tak by se měl podle toho chovat i každý zaměstnanec. Možnost získání takového příjmu je přece úplně stejná, ať se jedná o zaměstnance či OSVČ.

* A co odpisy?

Prodloužení odpisových dob je také věc, která se do návrhu dostala až na závěr. Poté, co se podařilo odpisovou dobu u budov zkrátit z padesáti na třicet let, tak se opět navrhuje prodloužení na padesát let. Co je ale nejhorší - na dosavadní dobu odpisů si vzal někdo třeba hypotéku a nyní, když mu odpisy prodloužíme, mu můžeme zlikvidovat podnikatelský záměr. Přitom toto opatření nebude mít žádný výrazný fiskální dopad. To samé se týká softwaru. Je jasné, že software má delší odpisovou dobu než je jeden rok, ale ne zase tak dlouhou jak je počítána ve vládním návrhu - tedy čtyři roky. To jsou rozhodně stimuly proti technologické inovaci, proti rozvoji stavebnictví.

* A daně?

Z původních návrhů stojí za kritickou zmínku snižování daně z příjmů právnických osob. Toto snižování je totiž značně pomalé a příliš zlepšení podnikatelského prostředí nepřinese. Zvláště v relací s některými sousedními státy je toto opatření nedostatečné. Navíc je znehodnoceno návrhy na zrušení některých položek, které doposud snižovaly základ daně.

* Co říkáte kroku prezidenta Klause, který vrátil zpět do hry zákon o DPH a s ním i přechod služeb a zboží do vyšší sazby?

Tímto krokem se situace dále zauzlovala. Ukázalo se, že nelze při tvorbě zákonů postupovat tak, že se návrh předloží jako komplexní novela, přičemž chybí jakékoli zdůvodnění dopadů, ať už se to týká ekologických výrobků, služeb či dalších položek. Navíc tam chybí postupné sbližování obou sazeb, které vláda slibovala. Jedna z nejvyšších sazeb DPH v Evropě je věc, která bude snižovat konkureční schopnost našich podnikatelů.

* Je navrhovaný zákon o účetnictví pro podnikatele skutečně tak nepřijatelný?

Pokud se týká zákona o účetnictví, který se rovněž objevil v návrhu vládní reformy, myslím si, že myšlenka podvojného účetnictví u podnikatelských subjektů, které dosahují více než tři miliony ročního obratu, je správná. Problém však je, že zákon nepočítá s nabíhací dobou, po kterou by podnikatelé měli možnost přehodnotit svůj podnikatelský plán z hlediska zdanění zásob. Platnost zákona by měla být odložena o tři až pět let a pak by postupně mělo docházet k novému způsobu zdanění. Určitá náběhová doba ostatně souvisí i s dalšími zákony, které podnikatelům nařizují nové povinnosti oproti dosavadním, aby se dokázali v dostatečném předstihu na nové povinnosti připravit.

* Podnikatelům se nepodařilo prosadit prakticky nic. Mají vůbec šanci nějakým způsobem vládu ovlivnit? Jakou by měli zvolit strategii?

Nesouhlasím s tím, že odboráři, přestože tak vystupují, hájí zájmy celé společnosti. Ti hájí a mají hájit zájmy zaměstnanců. Vše ostatní by se mělo odehrávat na úrovni občanské. Totéž samozřejmě platí pro stranu podnikatelskou, jejíž zájmy hájí Hospodářská komora. Hájením podnikatelů, tedy dobrého ekonomického prostředí, hájí vlastně zájmy celé společnosti. Jakým způsobem můžeme podnikatelské podmínky hájit, je otázka k diskuzi. Naším úkolem je upozorňovat na řadu záležitostí, které rozvoj ekonomiky neumožňují. A to jsou věci, které jsou navrhované a obhajované jednotlivými politiky a nebo i odboráři. Nástrojem odborářů není jenom stávka. Mají dobře zpracované argumenty, dobré vyjednávači schopnosti i pozice a mají dobré lobbisty. A to je to, co podnikatelé potřebují také. V mnoha okolních zemích je totiž jejich postavení daleko silnější.

* Ke zlepšení podnikatelské pozice vznikla loni Podnikatelská a zaměstnavatelská rada. Jak v této souvislosti vidíte její činnost?

My jsme se pokusili vytvořit ke konci minulého roku jakýsi společný orgán, který by zaštiťoval zástupce podnikatelské a zaměstnavatelské sféry. Myslí, že se nám to podařilo, ale je jasné, že každá ta podnikatelská organizace je nasměrována svými jednotlivými zájmy. To je normální. Přesto byl vznik Podnikatelské a zaměstnavatelské rady prospěšný pro to, abychom měli společnou platformu k jednání o společných zájmech.

* Nakonec se ale při vyjednáváních postavily velké podniky do jednoho šiku s vládou a odbory proti malému a střednímu podnikání.

Ano, i to se může stát, protože velké podniky mají často jiné argumenty, než mají malí podnikatelé a živnostníci. V řadě věcí se pak malí a střední podnikatelé dostávají do pozice osamělého běžce, který je poškozován nejvíce.

* Hodláte ještě nějakým způsobem zasáhnout do podoby připravovaných zákonů?

Jednoznačně. Celý legislativní proces byl připravován tak, že na rozdíl od normálního vzniku zákonů neprošel standardním mezirezortním připomínkovým řízením a tedy ani Hospodářská komora nebyla účastná standardního připomínkového řízení. My jsme pouze vyjadřovali své názory v závislosti na tom, jak jsme se dozvídali jednotlivé návrhy. U nás totiž chybí hospodářská rada vlády, která by se zabývala ekonomickými problémy státu. Pokud bude v prvním čtení schválen onen reformní soubor zákonů, tak jsme připraveni předkládat pozměňovací návrhy. I když to bude složitá práce, chceme, aby poslanci od nás měli jasné podklady s jasnými argumenty.

Jaromír Drábek (1965) Vystudoval kybernetiku, podnikat začal v roce 1990 v oboru zpracování dat, bydlí v Jablonci nad Nisou, několik let stál v čele Krajské hospodářské komory v Liberci. V roce 2002 byl zvolen prezidentem Hospodářské komory ČR.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče