DPH: noční můra vstupu do EU

13. dubna 2004, 00:00 - DANA RYBÁKOVÁ
13. dubna 2004, 00:00

PODNIKŮM PŘIBUDE PO 1. KVĚTNU PLNO ADMINISTRATIVY. NUDIT SE NEBUDOU ANI PŘI ŘEŠENÍ NEJRŮZNĚJŠÍCH OTÁZEK SPOJENÝCH S NOVÝM FUNGOVÁNÍM DPH. POKUD PŘIJDE PŘÍSLUŠNÁ LEGISLATIVA ZA VTEŘINU DVANÁCT, BUDE TO POŘÁD JEŠTĚ ÚLEVA.

České berní úřady možná zpočátku přimhouří oko, od evropských to však nelze čekat

PODNIKŮM PŘIBUDE PO 1. KVĚTNU PLNO ADMINISTRATIVY. NUDIT SE NEBUDOU ANI PŘI ŘEŠENÍ NEJRŮZNĚJŠÍCH OTÁZEK SPOJENÝCH S NOVÝM FUNGOVÁNÍM DPH. POKUD PŘIJDE PŘÍSLUŠNÁ LEGISLATIVA ZA VTEŘINU DVANÁCT, BUDE TO POŘÁD JEŠTĚ ÚLEVA.

Nejvíce změn přinese vstup do Evropské unie u daně z přidané hodnoty. Navíc se firmy musejí na nový systém započítávání DPH připravit velmi rychle. Čekají je nové formuláře a povinnost vykazovat řadu informací, o které se dosud nemusely starat. Shodují se na tom poradenské společnosti Deloitte&Touche, KPMG, Ernst & Young a P ricewaterhouseCoopers. N ovelu zákona projednal P arlament letos v únoru, S enát ji schválil na apríla, načež ji prezident minulý pátek vetoval. Nyní záleží na tom, jak rychle a zda vůbec poslanci prezidentské veto přehlasují. Ikdyby přijetí novely bylo zcela hladké, přišlo by na poslední chvíli. „U novel daně z příjmů je vždy dost času pochopit nový předpis a vyřešit problémy. U nepřímých daní však chybí čas na praktické ekonomické přizpůsobení. Kdo nebude 1. května připravený, nebude schopen zákon aplikovat. Pokud bude už 1. května uskutečňovat nákup či prodej, musí vědět, jakou DPH má nastavit,“ uvedl Jan Čapek z Ernst & Young.

KONTROLA DANÍ NEZMIZÍ Základní změna v zákoně se týká skutečnosti, že zmizí hranice mezi Českem a ostatními zeměmi Unie. Nebude celník, který kontroluje zboží. Dosud je pohyb zboží kontrolovatelný a administrativní břemeno z velké části leží právě na celní správě. V květnu však celníka, který dnes zboží eviduje a určuje v podstatě DPH, nahradí příjemce zboží. Kupující bude povinen dodanit zboží ve chvíli, kdy ho dostane. Na plátce přechází i administrativní povinnost, která zahrnuje sběr informací o zboží u „vývozu“ i „dovozu“. Tento systém už dnes funguje v zemích Evropské unie. Když ale zmizí kontrola, může některé firmy napadnout, že pohyb zboží se stane vlastně nekontrolovatelný - a v praxi také nekontrolovaný. Bude tedy kvůli absenci celníků více daňových úniků? Podle odborníků může změna k takovému jednání svádět, ale jen do doby, než firmy pochopí, že kontrola existuje. Systém jednotlivých unijních zemí je propojen. Pokud například portugalská firma prodá kamion korkových špuntů do Česka, uvede do své evidence, že zboží prodala a komu. Česká firma musí v Česku odvést DPH. Pokud by se pokusila zboží zatajit, objevily by se v celounijní statistice nesrovnalosti. Díky spolupráci finančních úřadů z jednotlivých zemí by se na podvod přišlo. Firma, která by zboží nepřihlásila a daň neodvedla, by se vystavila velkým problémům. PRAVIDLA SE SPOUSTOU VÝJIMEK Při prodeji zboží z jednoho státu do druhého bude podstatné určit, v které zemi se DPH zaplatí. V Unii platí základní pravidlo, že se daň platí v zemi příjemce. Každé správné pravidlo má však své výjimky, takže praxe je nakonec mnohem složitější. Placení DPH pak ovlivňuje, o jaké zboží nebo služby jde, kdo službu či zboží prodává a komu. Pokud česká firma prodá zboží podniku do jiného členského státu, platí DPH zahraniční společnost. Tak jednoduché to však není, pokud zboží prodá firmě či člověku, který není plátcem DPH. Týká se to například zásilkových obchodů. Důležité je ohlídat si hodnotu zboží. Jednotlivé země mají hranici buď 35 tisíc eur (asi milion korun), nebo sto tisíc eur (asi 3,3 milionu korun) ročně, která pak rozhoduje o tom, kde se DPH zaplatí. Pro dovozy do Česka platí limit 35 tisíc eur. ZA SLUŽBY ZE ZAHRANIČÍ SE BUDE PLATIT DAŇ

Například pokud hodnota zboží zaslaného do Německa bez DPH nepřesáhne za rok sto tisíc eur, zaplatí firma daň v tuzemsku. Jestliže bude hodnota zboží vyšší, zaplatí DPH z částky, která limit přesahuje, v N ěmecku. Jedná-li se o zboží, z něhož se platí spotřební daň (alkohol, cigarety, pohonné hmoty), zaplatí DPH v zemi příjemce. Při poskytování služeb se platí DPH vždy ve státě, v němž poskytovatel sídlí, má provozovnu nebo místo pobytu. Služby týkající se nemovitostí se daní v zemi, kde je příslušná nemovitost. Zvláštní ustanovení platí pro takzvané intelektuální služby, ke kterým se počítají právníci, účetní, reklamní služby nebo zpracování dat. DPH v jejich případě platí příjemce služby ve svém domovském státě. Dnes tyto služby poskytované ze zahraničí v Česku dani vůbec nepodléhají.

ODBĚRATELE BUDE TŘEBA PROKLEPNOUT

Pro firmy znamenají všechny změny kolem daně z přidané hodnoty i novou potřebu: ověřovat, jestli jsou jejich zahraniční partneři doma registrováni jako plátci DPH. Takový odběratel zaplatí daň po dodání zboží ve své zemi. V případě, že by odběratel lhal a registraci jako plátce DPH neměl, znamenalo by to povinnost pro českou firmu. Daň by dodatečně vyměřili jí, a bylo by její věcí, jak bude DPH po svém partnerovi vymáhat. Dá se předpokládat, že velmi obtížně. Odborníci proto doporučují kontrolovat DIČ obchodních partnerů. O jeho existenci a platnosti v rámci Unie firma získá informace na finančním úřadu, ministerstvu financí a webových stránkách Evropské komise. Neochrání to ale před podvodníkem, který uvede číslo někoho jiného.

DUBNOVÁ ZÁLOHA ZATÍM HROZÍ

S daňovou novelou si dali zákonodárci na čas, ale může být i hůř. Pokud by zůstala v platnosti její předchůdkyně, musely by firmy 25. dubna vedle normální DPH zaplatit navíc i mimořádnou zálohu na další období, a to ve výši 50 procent. „To mělo státu sloužit jako berlička přechodu na Evropskou unii,“ řekl Milan Tomíček ze společnosti KPMG. Zálohu by firmy zúčtovaly v květnu a o peníze by nakonec nepřišly, jen by měsíc bezúročně založily státní rozpočet. Pokud účinnost nové právní správy DPH nezačne před tímto datem, povinnost zaplatit padesátiprocentní zálohu firmám zůstane. Existuje i horší varianta: příslušná domácí legislativa nebude vůbec. Potom by podle odborníků zavládl naprostý chaos. Podnikatelé by se nemohli dost dobře řídit českým zákonem, protože by odporoval evropským normám, ale také by ho nemohli jen tak ignorovat. Podle hesla „V ětší bere“ by zvítězila evropská směrnice. V tuzemské realitě by to však znamenalo, že některé zboží by nebylo zdaněno vůbec, a jiné pro jistotu dvakrát.

MENŠÍ FIRMY V NEVÝHODĚ

A jak se podnikatelská veřejnost vypořádá snovými pořádky kolem daně z přidané hodnoty v rámci jednotného trhu celkově? „Pro velké podniky to znamená, aby jejich daňové systémy dokázaly daně zpracovat. U velkých firem jsme viděli hodně intenzivní přípravu. Některé začaly s předstihem, jiné ne. Tato změna bude mít dopady i do logistiky, na dohody s odběrateli a dodavateli. Je to krok náročný časově i investičně,“ konstatoval Čapek. Problém pak vidí hlavně u malých a středních firem, které mají omezenější zdroje. Problém může vzniknout už tím, že mnoho z nich čeká na konečné znění zákona a neudělají to, co podnikne velká společnost. N epodívají se na předpisy Evropské unie a zkušenosti v zahraničí.

PARTNER Z UNIE POMŮŽE Další otázka je, odkud mají obchodní partnery. Pokud z Unie, tak ti systém znají a není to pro ně problém. Jen ze speciálního režimu pro mimounijní obchody přepnou na vnitrounijní. Pokud obchodní partneři nejsou z Evropské unie, budou také najíždět na nový systém, což je mnohem obtížnější. Takže s firmou z N ěmecka či Rakouska není co řešit, zatímco obchodní partner například z Polska nebo Maďarska se bude potýkat také se spoustou problémů a tuzemskému podniku těžko pomůže. Může se tak stát, že se budou v daňových přiznáních a dalších nových výkazech objevovat chyby. České finanční úřady nebudou podle odborníků za každou formální chybu udělovat vysoké pokuty. Přihlédnou zřejmě k tomu, že zákon byl přijat pozdě. K podobně chápavému postupu však nemají žádný důvod zahraniční úřady, u nichž budou mnohé české firmy jako plátci DPH zaregistrované. INFORMAČNÍ LINKY KVŮLI DPH

Nový zákon o dani z přidané hodnoty přináší velké množství novinek a znamená největší změnu od roku 1993. To je také důvod, proč ministerstvo financí zavedlo speciální linky pro telefonní dotazy pro firmy i občany. Pro dotazy obecné povahy slouží telefony 257 044 169 a 257 044 179. Pokud jde o pravidla vykazování DPH v Evropské unii, mohou tazatelé využít číslo 257 044 202 nebo psát e-maily na adresu vies.dph@mfcr.cz. Firmy tam mají získat informace o daňovém identifikačním čísle a souhrnném hlášení. Mají možnost také získat informace jak si ověřit, jestli jejich obchodní partner z Evropské unie je či není registrovaný jako plátce daně z přidané hodnoty.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče