Dovolená, nebo náhradní volno?

28. května 2010, 02:00 - Petra Sýkorová
28. května 2010, 02:00

Dovolenou jsem tak dostal s tím, že práci, kterou bych dělal, kdybych na dovolenou nejel, ­musím mít hotovou dříve, než ­odjedu. Požadavek mého zaměstnavatele mi ale nepřipadá oprávněný. Je takový postup zaměstnavatele v pořádku? Na co mám vlastně v takovém případě (jako zaměstnanec) nárok?

Požádal jsem o čtrnáctidenní dovolenou. Můj zaměstnavatel mi oznámil, že s mnou vybraným termínem souhlasí, nařídil mi ale, abych předtím, než na dovolenou odjedu, těch čtrnáct dní nadpracoval.

Jan Celba** Pro poskytování dovolené platí zásada stanovená v § 217 zákoníku práce. Toto ustanovení říká, že dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle rozvrhu čerpání dovolené, a to s předchozím souhlasem odborové organizace a tak, aby zaměstnanec mohl dovolenou čerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku. Při stanovení rozvrhu je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele, ale i k oprávněným zájmům zaměstnance. Podle § 218 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen určit zaměstnanci čerpání alespoň čtyř týdnů dovolené v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo. To za předpokladu, že jeho pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok (a současně má právo alespoň na čtyři týdny dovolené). Z uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel je ten, který má rozhodující slovo k návrhu zaměstnance na čerpání dovolené. Pokud ale zaměstnavatel na žádost zaměstnance (například na formuláři „Dovolenka“) ­potvrdí souhlas s čerpáním dovolené, nemůže následně podmínit nástup na dovolenou splněním povinností zaměstnance, které by vznikly v době čerpání dovolené. Pokud by zaměstnavatel trval na nadpracování dovolené, jak je doslovně uvedeno v dotazu, pak by nešlo o čerpání dovolené, ale o čerpání náhradního volna. Pokud zaměstnavatel zaměstnanci neurčí čerpání dovolené (v souladu s § 218 zákoníku práce) ani do 31. října následujícího roku, je dnem nástupu zaměstnance na nevyčerpanou dovolenou první následující pracovní den (tedy 1. listopad). Je tomu tak za předpokladu, že v tom zaměstnanci nebrání překážky v práci – kupříkladu vojenské cvičení, pracovní neschopnost, mateřská nebo rodičovská dovolená, případně ostatní překážky v práci na straně zaměstnance. Nárok na nástup na dovolenou pak vzniká ze zákona. Tím, že poruší zákonem stanovené povinnosti vztahující se (mimo jiné) k čerpání dovolené nebo určení jejího nástupu, by se zaměstnavatel mohl dopustit správního deliktu. Za tento správní delikt lze uložit pokutu až do výše 200 000 korun. (Upozorňujeme, že s ohledem na obecnost dotazu nemusí být odpověď zcela vyčerpávající.) Mgr. Ludmila Hájková, inspektorka odboru pracovních vztahů a podmínek Státního úřadu inspekce práce

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče