Dotované bydlení pro střední třídu

04. srpna 2003, 00:00 - Tomáš Johánek, johanek@edoras.cz
04. srpna 2003, 00:00

Dvě stě milionů korun ze státního rozpočtu v roce 2004, bezmála tři miliardy v roce 2008 a potom ještě víc. To požaduje ministr pro místní rozvoj, aby mohl dotovat družstevní byty pro střední třídu.

Ministerstvo chce finančně přispívat na výstavbu drahých družstevních bytů

Dvě stě milionů korun ze státního rozpočtu v roce 2004, bezmála tři miliardy v roce 2008 a potom ještě víc. To požaduje ministr pro místní rozvoj, aby mohl dotovat družstevní byty pro střední třídu.

Ministerstvo pro místní rozvoj v čele s unionistou Pavlem Němcem má další plán jak oživit a především širším vrstvám obyvatel zpřístupnit výstavbu nových bytů. Chystá se totiž finančně podpořit výstavbu družstevních bytů. Již příští rok plánuje na tyto účely vynaložit ze státního rozpočtu částku přibližně 200 milionů korun pro prvních 250 bytů. Za pět let by se pak za dotaci 2,9 miliardy korun mělo postavit až 4000 bytů ročně. „Doufáme, že už příští rok by se pomocí tohoto programu mohlo začít stavět,“ říká Němec. V tomto smyslu už prý také jeho rezort požaduje začlenění uvažované dotace do návrhu státního rozpočtu na rok 2004.

Kombinace dotace a půjček

Základem státní pomoci družstevníkům by měla být nevratná dotace ve výši 100 tisíc korun. Na dalších až 60 procent pořizovací ceny nového bytu by stát umožnil čerpání nízkoúročeného úvěru, jehož maximální výše by byla 700 tisíc korun, úrok zřejmě tříprocentní a splácení až dvacetileté. Zbytek peněz nutných na výstavbu bytu by musel stavebník získat jiným způsobem, tedy buď by si je naspořil, nebo by si musel vzít komerční úvěr. Ministerstvo počítá s celkovými výdaji na výstavbu bytu o uvedené velikosti včetně pozemku ve výši 25 tisíc korun za metr čtvereční. Může to ale prý být i méně. „Družstvo může například zdarma získat od obce pozemek,“ uvedl mluvčí ministerstva Petr Dimun. Zatížení státního rozpočtu podporou této bytové výstavby by podle mluvčího ministerstva postupně klesalo. Od 11. roku od zavedení programu by už náklady prý měly být nižší než dvě miliardy korun a po 20. roce by se měl program financovat z vlastních zdrojů. Začaly by se totiž vracet splacené státní úvěry i s úrokem. Největší zatížení by tak státní rozpočet měl pocítit mezi pátým a sedmým rokem existence programu.

Nejde o sociální bydlení

Plán MMR na oživení družstevní bytové výstavby podle odborníků rozhodně není programem sociální výstavby pro lidi s nižšími příjmy. To přiznává i ministerstvo. Program totiž vypracovalo na míru středněpříjmovým rodinám, které jsou schopny složit buď členský podíl do družstva, nebo splácet komerční úvěr. Podle Dimuna by se příjem průměrné domácnosti, která se chce účastnit tohoto programu, měl pohybovat na úrovni přibližně 2,3násobku životní minima. „Lidem s nižšími příjmy stát pomáhá s výstavbou nájemních obecních bytů. Lidé s vysokými příjmy by se zase měli orientovat na vlastnické bydlení,“ tvrdí ministr Němec. Proto také návrh počítá s výstavbou bytů o maximální podlahové ploše 80 metrů čtverečních.

Ministerstvo financí se ptá: Má to vůbec smysl?

Za třípokojový byt o velikosti 80 metrů čtverečních za zhruba dva miliony korun by zájemce platil jen na splátkách státního úvěru měsíčně asi 3800 korun. To je ale samozřejmě jen menší část splátek a poplatků. Ministerstvo vypracovalo přibližnou kalkulaci pro dům o šesti bytech, kde budou dva byty mít každý 39 metrů čtverečních, dva 62 a zbývající dva po 80 m 2. Celková cena takového domu is pozemkem by se vyšplhala na devět milionů korun. Pokud by družstvo využilo v maximální míře státní dotaci, státem zajištěný nízkoúročený úvěr a na zbytek potřebné sumy by si vzalo komerční úvěr, obyvatelé nejmenšího bytu by do splacení všech úvěrů platili měsíčně kolem sedmi tisíc korun, ve středním přibližně 12 a v těch největších dokonce téměř 17 tisíc korun. Družstvo by pochopitelně mohlo nahradit úvěr zvýšením hotovostních vkladů svých členů - pak by se měsíční náklady na bydlení mohly pohybovat mezi šesti až deseti a půl tisíci korun. Výše nákladů prý překvapila i ministerstvo financí, které v připomínkách k věcnému záměru zákona zapochybovalo, zda bude mít taková snaha vůbec smysl, když si toto bydlení budou moci dovolit jen lidé s vysokými příjmy. „Jde o nákladové nájemné, které zatíží rodiny méně, než kdyby hradily pořízení vlastnického bydlení,“ tvrdí ministr Němec.

Vstanou noví družstevníci?

Družstevní výstavba byla před rokem 1989 jednou z nejběžnějších forem získání bytu. Stát tehdy tuto výstavbu výrazně dotoval. V následujících letech význam družstevnictví poněkud upadal s tím, že je to jakýsi relikt minulosti, který nemá budoucnost a je ho třeba odstranit. Poněkud paradoxní je ale to, že stále platí vyhláška z roku 1985, na jejímž základě stát poskytoval finanční pomoc družstevní bytové výstavbě, peníze však na tuto pomoc již prakticky od počátku 90. let nejdou. Nový zákon z dílny ministerstva pro místní rozvoj by tak vlastně navázal na onu vyhlášku a zajistil státní podporu tomuto druhu výstavby s ohledem na nové poměry. To hodnotí kladně i Svaz českomoravských bytových družstev, i když má k návrhu podle Dimuna drobné technické připomínky. Bývalému šéfovi tohoto svazu Ivanu Přikrylovi ale chybí zejména to, že se bytová družstva prakticky nemohou dostat k hypotékám. Jak tvrdí, pokud by se změnila legislativa a umožnil se vznik neziskových bytových společností zaměřených na výstavbu nových bytů, dá se byt o rozloze 60 metrů čtverečních postavit za 900 tisíc korun. To je výrazně méně, než s čím počítá plán ministerstva pro místní rozvoj.

Podmínky jsou přísné

Pro bytová družstva, kterým by se snad zdál ministerský plán příliš atraktivní, připravilo ministerstvo několik opatření, která jim poněkud svážou ruce:

* Družstvo musí sdružovat pouze fyzické osoby a nesmí žádným způsobem podnikat ani například rozdělovat své zisky mezi členy.

* Svým majetkem nesmí ručit ani ho zatěžovat jakýmkoliv břemenem.

* Byty postavené se státní podporou nebude možné pronajímat, ale bude v nich muset bydlet ten, kdo se na jejich stavbě finančně podílel. Výjimky? Například dlouhodobý pobyt družstevníka v zahraničí či ve vězení.

* Za státní peníze se budou moci stavět jen bytové domy s byty do 80 metrů čtverečních. Větší byty či vily považuje ministerský návrh za nadstandard.

* Družstvo, které požádá o státní pomoc, bude muset prokázat vlastnictví pozemků, na kterých chce stavět, a zajištění plného finančního krytí nákladů na výstavbu.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče