Dotkněte se prachů z vesmíru

11. srpna 2008, 08:00 - Eva Marzini
11. srpna 2008, 08:00

KOSMICKÉ ZAKÁZKY - Česko se od příštího roku stane plnoprávným členem Evropské vesmírné agentury. Díky tomu se tuzemským firmám otevírají šance na miliardové zakázky ročně. Podnikatelé si pravděpodobnost úspěchu zvýší tím, že se napojí na zkušenější partnery.

V příštích letech mají tuzemské malé a střední podniky šanci sáhnout si ve velkém na zakázky pro Evropskou vesmírnou agenturu (ESA). Paralelně s výzkumnými projekty agentury buduje Evropská unie družicový navigační systém Galileo. Už nyní se v něm rýsují příležitosti za 21,6 miliardy korun. ESA od firem očekává výsledky, které posunou dosavadní technologický vývoj.

Firmy mohou vydělat hned dvakrát. „Zisk firem může dosahovat až deset procent,“ upřesňuje vládní zmocněnec pro kandidaturu Česka na umístění sídla Galileo Karel Dobeš. Navíc mohou technologii, kterou české společnosti vyvinou, posléze nabídnout na trh. „Mají možnost získat práva za výhodných podmínek. Někdy nemusí dojít k platbě, ale k dohodě. Tak se například špičková navigace může objevit v automobilovém průmyslu či veřejné dopravě,“ říká Petr Bareš, ředitel České vesmírné aliance, jež sdružuje malé a střední tuzemské firmy usilující o vesmírné projekty.

Podle Bareše k tomu, abyste se stali dodavatelem agentury, nemusíte být specialistou na astronomii. „Měli byste ale odvádět práci nejvyšší kvality, mít znalosti ve svém oboru a umět také dobře komunikovat v angličtině. Očekává se, že v ní předložíte nabídku,“ říká Bareš.

 ČESKÉ FIRMY PRACUJÍCÍ PŘÍMO PRO ESA

• ANF Data (satelitní kontrolní systémy a databáze)

• Gisat (dálkový průzkum Země)

• Iguassu Software Systems (dálkový průzkum Země a navigace EGNOS; pro projekt Galileo například účast na záchranném a pátracím systému GISAR)

• Reflex/Rigaku (rentgenová zrcadla)

• Sprinx (dálkový průzkum Země)

• Wireless Info (znalostní management v lesnictví a navigace) 

 Pramen: Česká vesmírná aliance

Od nanovláken po potraviny

O zakázky se mohou zajímat výrobci různých produktů a firmy nabízející rozmanité služby. Jedná se například o výrobce nanovláken, elektroniky, softwaru, filtrů, ale i potravin vhodných pro stravu astronautů. Stranou nezůstávají ani firmy poskytující konzultační služby. Údajně největší šanci mají podle Dobeše podnikatelé zabývající se vývojem aplikací pro satelitní navigaci, například pro řízení dopravy nebo sledování životního prostředí. Dodávky dílů jsou většinou jednorázové a v počtu několika kusů. Důraz je kladen hlavně na kvalitu.

Příkladem úspěšné české firmy zainteresované na vesmírných projektech je společnost Rigaku Innovative Technologies Europe. Specializuje se na vývoj laboratorních a měřicích přístrojů, které pracují na principu rentgenového záření. Nyní vyvíjí pro jednu soukromou společnost část rentgenového měřiče tloušťky hliníkového pásu. „Vedle toho vytváříme pro Galileo optiku pro kosmické teleskopy nové generace na pozorování černých děr a vesmíru. Řadu našich výsledků můžeme uplatnit na trhu. Vyvíjíme také rentgenový mikroskop, detektory pro rentgenové záření či kamery,“ přibližuje jednatel společnosti Ladislav Pína.

„ESA dá projekt tomu, kdo nabídne nejlepší řešení,“ zdůrazňuje Pína. Zájemci si musí uvědomit, zda jsou schopni připravit nabídku, která překročí stávající dovednosti. To je ovšem podle Píny nejtěžší splnit. „Například teleskopy měly donedávna rozlišovací schopnost 20 úhlových vteřin, ale požadavek zněl: Zpřesněte je na dvě až tři úhlové vteřiny, pokud možno ještě níže. Vyrobit takovou optiku je skoro nemožné. Je nám ale jasné, že k tomu jednou dojde. Vesmírná agentura totiž má tyto ambice,“ líčí Pína. Na druhou stranu jsou i momenty, které mohou nováčky nakonec pozitivně překvapit. „Zjistili jsme, že umíme dělat některé věci lépe než firmy, kterých si velmi považujeme,“ míní Pína.

 KDE HLEDAT DŮLEŽITÉ INFORMACE

http://emits.esa.int/emits/owa/emits.mainhttp://www.esa.int/SPECIALS/SME/ (najdete zde informace o tendrech ESA a databázi účastníků projektů. Detaily získáte až po registraci do databáze)

http://www.czechspace.cz/cs/pecs/projekty-PECS (na těchto stránkách Česká kosmická kancelář poskytuje informace o probíhajících projektech a akcích pořádaných ESA a Galileo)

http://www.czechspace.eu/ (stránky České vesmírné aliance)

Pro informace musíte do zahraničí

„Jak zpracovat nabídku, to se v Česku moc nedovíte,“ tvrdí Vlastimil Coufal, manažer technologického portfolia společnosti Honeywell, která počítá s tím, že se zúčastní různých vesmírných projektů. Říká, že Česká kosmická kancelář a úředníci ministerstev dopravy, školství nebo obchodu a průmyslu firmám poradí spíše s obecnými problémy. „Samozřejmě, že poskytnou formuláře, tiskopisy a odkazy na příslušné informace. Ale o praxi toho moc neřeknou,“ uvádí.

Bareš a Coufal se shodují, že nejvíce se lze naučit od zkušenějších. „Chopte se díla společně se zahraničními partnery a prostě je kopírujte. Pak pověřte přípravou projektu organizačně schopného manažera,“ radí. Podle nich je to cesta, jak si práci usnadnit a zvýšit pravděpodobnost úspěchu.

Vztahy si vybudujete na konferencích a seminářích agentury ESA i Galilea. „Nestačí se na nich ukázat jen jednou za rok, ale opravdu cestovat pravidelně,“ zdůrazňuje Bareš. „V průběhu přestávek a večeří se seznámíte s představiteli zahraničních firem i pracovníky agentury. Jeden ze způsobů, jak se k nim dostat přímo, je přes členy České vesmírné aliance. Ti se akcí pravidelně účastní,“ dodává Bareš.

Ladislav Pína doplňuje, že úspěšní podnikatelé jsou mezinárodně známými odborníky. Jezdí po konferencích, jsou ve styku s jinými experty nejen v Evropě, ale i v USA. „Buď tedy získáte informace přímo, nebo přes nějakého partnera a po výběrovém řízení se stanete spoluřešitelem nebo též členem konsorcia řešitelů projektu,“ popisuje Pína, jak to v kuloárech chodí.

Není partner jako partner

Coufal radí, aby si podnikatelé nejprve vybírali mezi krátkodobými programy, které jsou za několik stovek tisíc korun. Ty jsou vypisovány mnohem častěji a nejsou tolik náročné. Firmy si na nich nasbírají reference. Dlouhodobé programy za miliardy korun trvají pět až deset let a zaměřují se na ně velcí hráči, jako jsou EADS Astrium nebo Thales Alenia, kteří ke spolupráci oslovují spíše zkušenější firmy.

Ministerstvo dopravy před několika dny uskutečnilo setkání firem s představiteli Astrium, nejvýznamnější evropské společnosti podílející se na vesmírných projektech. Podle Dobeše seminář potvrdil, že podnikatelé mají o spolupráci ohromný zájem. „Další schůzku plánujeme na podzim, tentokráte se zástupci Thales Alenia, která je v Evropě druhá největší. Posléze mohou přijít na program i jiné velké podniky, jako španělská EADS Casa nebo německé společnosti OBF či Kayser Threde,“ informuje Dobeš. Firmy prezentuje jako takzvané přímé kontraktory, kteří získávají miliardové zakázky a menší společnosti si vybírají jako subdodavatele.

Podle něj má státní správa zájem s podnikateli komunikovat. „Chceme, aby si  tuzemské firmy řekly, oč mají zájem a s kým se chtějí setkat. Chceme také připravit jakousi databázi informací, kdo na čem už pracuje nebo chce začít pracovat,“ dodává Dobeš. 

 ČLENOVÉ ESA A SPOLUPRACUJÍCÍ ZEMĚ

Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Česko jsou spolupracujícími zeměmi.   

Pozor na obchodní podmínky

Vlastimil Coufal ovšem namítá, že kontakty pouze na největší hráče nemusí nováčky úplně uspokojit. Podle Bareše to může být dokonce i riskantní. „S velkými je domluva výrazně těžší, přesto je dobré se jim nevyhýbat. Radím ale být velice opatrný,“ míní Bareš. Podnikatelé by měli rozlišovat dva rozdílné způsoby spolupráce: jednak přímou práci pro ESA, kdy podnikatel vstupuje do takzvaného konsorcia. Podnikatel má v tomto případě rovnoprávné postavení i zodpovědnost vůči agentuře a pod-léhá velmi jasným a vyváženým mezinárodním smluvním podmínkám ESA. Druhou možností je pozice takzvaného subkontraktora, který se řídí tvrdými podmínkami vnucenými velkým obchodním klientem.

 POPLATEK SE VRÁTÍ V ZAKÁZKÁCH

Plnoprávným členem ESA by se Česko mělo stát 1. ledna 2009 poté, co smlouvu schválí parlament. Stát se zavázal platit ročně členský poplatek ve výši 160 milionů korun. Peníze by měl vrátit zpět do kasy český průmysl prostřednictvím daní ze zakázek pro ESA. Česko s agenturou uzavřelo rámcovou dohodu o spolupráci v roce 1996.

Společnost Astrium před několika dny na tiskové konferenci naznačila, že má především zájem o subkontrakty. „V České republice už je nyní velmi dobrá průmyslová základna. Potřebujeme nové nápady, což je příležitost pro firmy. Ne ale abychom je vzdělávali, ale získali za subkontraktory,“ říká její finanční ředitel Thomas Müller. „Chceme zjistit, v čem můžete být konkurenceschopní,“ dodává.

V  konsorciu se nerovného zacházení firmy obávat nemusí. „Typicky ESA platí 25 procent zálohu a její smluvní podmínky jsou jasné a férové,“ tvrdí Bareš. Může se stát, že podnikatel špatně odhadne své možnosti, nemá dostatek zkušeností nebo zkušené partnery a firma prodělá. Například při vývoji úplně nové technologie. „Přestože kontrakty ESA vypadají velmi tvrdě, agentura se v případě objektivních důvodů nesnaží tvrdě stát na smlouvě a penalizovat, ale konstruktivně poradit,“ ujišťuje. Podle něj se pro takové případy firmy jistí marží až 40 procent.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče