Dotační průšvih na obzoru?

11. srpna 2008, 08:00 - Filip Černoch
11. srpna 2008, 08:00

KONTROLA EVROPSKÝCH PENĚZ - Evropské fondy vnímá veřejnost jako bezednou a pro každého otevřenou pokladničku. Jenže právě v těchto dnech začíná první důkladné zúčtování. Pořádně horké léto tak zažije nejeden úspěšný žadatel o unijní peníze.

Sáhnout si na evropské peníze je snazší, než vzít dítěti bonbon. Stačí chytře napsaný projekt třeba na nákup špičkových obráběcích strojů, pro začátek řekněme za pět milionů korun. Výběrovou komisi snadno udolá smršť zmínek o ekologii, rovných příležitostech, nových pracovních místech a inovacích. Pár podpisů a dotace je v kapse. Konkurenti jen tiše žasnou a se svým starým strojovým parkem ztrácejí dech. A když se výroba nedaří, úředníci se nějak uchlácholí a jede se dál.

Jenže až zas tak jednoduché to ve skutečnosti není. Brusel si totiž peníze posílané do jednotlivých zemí celkem přísně hlídá, o čemž se v následujících týdnech přesvědčí možná nepříjemně velké procento žadatelů z programovacího období 2004 až 2006. Kdo totiž uspěl v některém z podprogramů tehdy fungujícího Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP), musel do konce tohoto července poslat hodnocení svého projektu řídicí agentuře CzechInvest k posouzení. A právě tady se objevují první vážné problémy.

Ani objektivní důvody nejsou omluva

Systém je nastaven tak, že ještě tři až pět let po realizaci projektu a obdržení dotace musí žadatel prokazovat, že dodržuje takzvaná monitorovací kritéria udržitelnosti. „Tedy že pořád má stroje, které nakoupil, zaměstnává tolik nových lidí, kolik nasliboval a tak dále,“ vysvětluje analytik Pavel Kostlán z brněnské poradenské společnosti Renards.

Dokud vše funguje, není problém. Jenže občas se podnikání zadrhne a žadatel přestane slíbená kritéria plnit. „To může být chápáno jako porušení rozpočtové kázně a důvod k navrácení dotace nebo její části,“ vysvětluje princip kontroly Kostlán.

Jako příklad uvádí příběh podnikatele, který obdržel patnáct milionů korun právě na nákup strojů v rámci programu Rozvoj. Závazným kritériem zde bylo výrazné navýšení přidané hodnoty firmy. Jenže v regionu, kde byla výroba umístěna, podnikatel prostě nesehnal potřebné zaměstnance a musel si je pronajmout od personální agentury.  Z faktického hlediska nešlo o žádný rozdíl, výroba běžela a podnik prosperoval. Z účetního hlediska ale vypůjčení zaměstnanci na rozdíl od těch vlastních přidanou hodnotu firmy nezvyšují, podnikatel tedy nesplňoval příslušná kritéria a čelil hrozbě vrácení evropských peněz.

 UDRŽITELNOST PROJEKTŮ

 (programy OPPP z období 2004-2006) • Dotační cyklus nekončí realizací projektu a obdržením peněz, žadatel musí ještě 3 až 5 let prokazovat, že dodržuje určitá kritéria udržitelnosti projektu.

• Ta prokazuje především monitorovací zprávou, posílanou každoročně do konce července agentuře CzechInvest ke zhodnocení.

• V případě problémů a nesplnění těchto kritérií může být požadováno navrácení dotace nebo její části.

Špička ledovce?

Z celkového hlediska šlo spíše o výjimku a k podobným potížím vedoucím až k odmítnutí nebo vrácení dotace zatím došlo jen v 66 případech z více než 1200 projektů podpořených z programu Průmysl a podnikání. Jenže kvůli poměrně pozvolnému fungování dotačního cyklu odevzdá monitorovací zprávy výraznější počet podpořených žadatelů teprve letos. Zmíněný příklad je tedy možná první vlaštovkou celého hejna problémů.

„Určitě můžeme čekat obtíže a to právě kvůli problematickému kritériu zvýšené přidané hodnoty firmy, používanému především v programu Marketing a Rozvoj,“ říká zaměstnanec, který si přál zůstat v anonymitě. „Na rozdíl od dnešních ukazatelů typu počtu nakoupených strojů, jejichž splnění je čistě a jen na samotném žadateli, tu přidanou hodnotu ovlivňují i faktory mimo možnosti kontroly žadatelů,“ popisuje rýsující se problém. Především jde podle něj o silnou korunu, proti níž jsou hlavně exportně zaměření podnikatelé prakticky bezmocní.

„Ve výsledku tak obtížím s udržením tohoto kritéria může čelit odhadem až pětina podpořených firem,“ dodává odborník. Pro srovnání, jen z programu Marketing získalo dotaci 534 a z Rozvoje 111 projektů, celkově bylo z programů spadajících pod OPPP dotováno na tisíc dvě stě subjektů.

Buď firmy, nebo ministerstvo

V této chvíli je samozřejmě zpracování všech odevzdaných monitorovacích žádostí teprve na začátku a na jakékoliv jasné soudy je tedy velmi brzy. CzechInvest jako takový ústy svého tiskového odboru masivnější problémy odmítá, konkrétní data však podle něj budou dostupná až v posledním čtvrtletí tohoto roku.

Pokud by se však načrtnutý problém přece jen ukázal nepříjemně skutečným, stálo by ministerstvo průmyslu a obchodu před volbou ze dvou nepříjemných možností. Z masivního ohrožení dotčených firem a navracení jim přidělených peněz zpět do evropského rozpočtu nebo převzetí zodpovědnosti a zpětné změny pravidel se všemi komplikacemi a zmatky, které by tento krok na české i evropské úrovni přinesl.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče