Dotací je pro ně škoda

07. července 2008, 00:00 - Petr Havel
07. července 2008, 00:00

ZEMĚDĚLSKÁ DRUŽSTVA - Tuzemské zemědělství stále jede v  družstevních kolejích. Podle statistik právě tento typ hospodaření na orné půdě sráží celé odvětví. Podle ekonomických analýz jsou zemědělská družstva také nejméně efektivní ve využívání dotací.

Tuzemské zemědělské podniky jsou v porovnání s unijním průměrem o přibližně 30 procent méně efektivní. Lví podíl na tomto zaostávání mají družstva a jejich nástupnické organizace. Kdyby se ale vycházelo pouze z ekonomických údajů týkajících se podniků soukromých zemědělců, byl by propad v efektivitě tuzemské zemědělské výroby oproti Evropské unii zhruba poloviční. Základní problém tuzemského zemědělství jsou přitom příliš nízké čisté výkony (přidaná hodnota na pracovníka) dosahované za příliš vysokých nákladů.

 KDO JE SCHOPEN NEJLÉPE VYUŽÍT DOTACE

1. velké podniky právnických osob hospodařící modelově na travních porostech

  • *2. středně velké podniky fyzických osob (výměra půdy 101 – 300 hektarů) 3. malé podniky fyzických osob (výměra půdy do 50 hektarů) 4. velké podniky fyzických osob (výměra půdy nad 300 hektarů) 5. středně velké podniky fyzických osob (výměra půdy 51 – 100 hektarů) 6. akciové společnosti – většinou nástupci někdejších zemědělských družstev 7. zemědělská družstva  Poznámka: Pořadí je od nejperspektivnějších příjemců dotací  k méně perspektivním.  Pramen: VÚZE Družstva jedou od deseti k pěti Z šetření Evropské komise již v roce 2005 vyplynulo, že zatímco hrubá zemědělská produkce na hektar půdy byla v Česku na 59 procentech unijního průměru, náklady na produkci přitom byly ve stejném období o čtvrtinu vyšší a celkově čtvrté nejvyšší v celé Evropské unii. Čistá přidaná hodnota přitom činila opět jen 60 procent průměru. Nicméně podpory dosáhly v tomto období 80 procent unijního průměru. Podle šetření Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE) přitom tuzemské zemědělství srážejí především družstva. Ta dosahují oproti celorepublikovému průměru o 30 procent nižších výkonů na pracovníka, přibližně o deset procent pod průměrem jsou malé podniky fyzických osob. Naopak 50 procent nad průměrem jsou velké podniky fyzických osob, v zásadě novodobí velcí sedláci, a téměř 30 procent nad tuzemským průměrem jsou různé typy společností s ručením omezeným. Tyto poměry se přitom za poslední tři roky v podstatě nezměnily. Ne každý je perspektivní**

Kromě klasických ekonomických parametrů sleduje ale VÚZE také dispozice jednotlivých typů podniků k možnostem čerpat v budoucnosti peníze ze zdrojů Evropské unie. Ústav přitom ve své prognóze vychází z měnící se koncepce evropských dotací, která počítá s výrazným omezením podpor na zemědělskou produkci a naopak navýšením podpor na produkci veřejného zboží. Takzvané vícekriteriální hodnocení multifunkčnosti, neboli schopnosti zemědělských podniků splnit veřejný zájem, a tedy využít dotační prostředky VÚZE, provedl v loňském roce. Vznikly tak následující tři kategorie podniků:

– Podniky s výraznou schopností a ochotou účastnit se agro-environmentálních programů (rozvoj venkova a k přírodě šetrné hospodaření, například na trvalých travních porostech) a s relativně velmi dobrou ekonomikou, avšak s výrazně nižším podílem na zaměstnanosti venkova. Typovými podniky jsou zejména podniky s ručením omezeným.

– Podniky s výraznější vazbou na zaměstnanost venkova, přiměřenou účastí na agro-environmentálních programech a s relativně dobrou ekonomikou. Takovými podniky jsou zejména větší podniky fyzických osob, obvykle větší rodinné farmy.

– Podniky s menší účastí na agro-environmentálních programech a podprůměrnou ekonomikou, avšak s vyšším podílem na zaměstnanosti venkova. Takovými podniky jsou zejména akciové společnosti a družstva.

Z výsledků svého šetření sestavil VÚZE pořadí typických podniků, u nichž lze v budoucnosti počítat s vyšším příjmem dotačních podpor, a které také hospodaří s nejnižšími náklady. To ovšem není pro zemědělská družstva a z nich vzniklé subjekty příliš optimistická predikce – skončily totiž v pomyslné tabulce na posledních místech.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče