Dotace by neměly padnout do kapes poradců

18. června 2007, 00:00 - JIŘÍ NĚMEČEK
18. června 2007, 00:00

GENERÁLNÍ ŘEDITEL AGENTURY CZECH INVEST ROMAN ČERMÁK: Novým generálním ředitelem CzechInvestu se v dubnu stal Roman Čermák. Na protest proti odvolání jeho předchůdce odešla z agentury třetina zaměstnanců. Ochromení činnosti sice podle Čermáka nehrozí, ale čerpání dotací se i tak může zbrzdit až o rok.

GENERÁLNÍ ŘEDITEL AGENTURY CZECH INVEST ROMAN ČERMÁK:

Novým generálním ředitelem CzechInvestu se v dubnu stal Roman Čermák. Na protest proti odvolání jeho předchůdce odešla z agentury třetina zaměstnanců. Ochromení činnosti sice podle Čermáka nehrozí, ale čerpání dotací se i tak může zbrzdit až o rok.

Podnikatele v poslední době trápí problém s přijímáním žádostí o evropské dotace. Už se něco v této věci vyřešilo?

Jsme závislí na tom, jakým způsobem bude vyjednán Národní strategický referenční rámec (NSRR). To je jedno omezení. Druhým omezením je vnitřní připravenost CzechInvestu na příjem všech programů. V něm právě narážíme na složitost systému a čeká nás tam ještě hodně práce.

Možná je to složité i proto, že pod hlavičkou ministerstva průmyslu a obchodu obhospodařujete některé programy pro podnikatele vy, jiné CzechTrade, další Česká energetická agentura…

V téhle chvíli stále probíhá audit činností a musíme počkat na jeho výsledek. Mně osobně připadá sloučení agentur jako logické. Ale bude to postupný proces, i když sloučení některých výkonů by mělo být rychlé a jednoduché.

Podnikatelé dostávají protichůdné informace. Pro zemědělce prý peníze připraveny jsou, průmyslové podniky se mohou hlásit o dotace z programů Marketing nebo Rozvoj… Ale programy dosud schváleny nejsou. Co to tedy znamená v praxi?

Rozumím té nejistotě. Do schválení referenčního rámce projekty neskončí a peníze nebudou přiděleny. Ministerstvo průmyslu a obchodu šlo cestou určitého risku, kdy byly zahájeny naše dva první operační programy. Neočekáváme totiž, že do podpisu Operačního programu nastane změna. Budeme proto žádosti přijímat a v okamžiku podpisu NSRR je podepíšeme.

Dobře, ale snad existuje nějaký optimistický a pesimistický scénář.

Na tohle je těžké odpovědět. Jsou nastaveny termíny. My už žadatelům v této chvíli přijímáme část přihlášek na šest operačních programů. Ale je nutné si přiznat, že jestliže nebude NSRR vyjednán, kritický scénář může vést k tomu, že čerpání prostředků se zpozdí až o jeden rok.

A ta optimistická varianta? Když Brusel dotační rámec schválí?

Od podzimu jsme schopni vyhlásit další programy. A ty první vyhlášené a žadateli zpracované jsme okamžitě připraveni posílat do Bruselu.

ELEKTRONICKÁ PODÁNÍ MAJÍ PROBLÉMY Kolik jste těch přihlášek už přijali?

V podstatě je to přes sto přihlášek na program Marketing a téměř 700 na Rozvoj. Jde ovšem o předběžné registrační žádosti.

Tyto nové žádosti měly být „nabírány“ už jen elektronickou formou.

Ano, to je pravda. Všechny byly podány elektronicky.

Osvědčuje se to? Má jít o úsporu byrokracie i nákladů.

Má to mnoho chyb. Mám zpětné reakce, že je co zlepšovat.

Například?

On-line žádosti nejsou plně funkční. Je třeba obtížné bez přerušení spojení projít celou procedurou.

Nelze se tedy vrátit k doplnění nebo opravě již vyplněných údajů?

To je přesně ono. Myšlenka elektronické komunikace je určitě dobrá, ale čeká ji ještě několik stupňů k dokonalosti.

Co s tím? Spolupracujete s původní dodavatelskou firmou, nebo vypíšete zakázku na zlepšení i pro ostatní? Tuto zakázku jsem v CzechInvestu zdědil a musím říct, že při příchodu jsem byl poučen, že i ústní smlouva je smlouva. Právě teď tedy musíme řešit, jak systém zdokonalovat. A s kým. Tedy vypíšete na tento software nové výběrové řízení? To je na našem nadřízeném orgánu. Tedy ministerstvu průmyslu a obchodu. My zkusíme co nejdříve navrhnout řešení a předložit ho ministrovi. Co si o tom má myslet podnikatel, který v tom stávajícím systému už nabídku vypracoval – jestli přijde nové řešení, musí začít od začátku? To ne, rozhodně půjdeme cestou příjemných klientských změn. To znamená, že žádné zásahy do systému se žadatelů nesmějí negativně dotknout. Jde jen o vnitřní procesy, které mají směřovat k tomu, aby podávání žádostí v tomto stále ještě složitém systému bylo co nejméně obtížné. OPERAČNÍCH PROGRAMŮ JE NESMYSLNĚ MNOHO

Složitost není jen v byrokracii žádostí, ale i v množství operačních programů. Podnikatelé si často stěžují, že ani nevědí, z kterého programu vlastně o dotaci požádat. Jsem ve dvojaké roli. Jako úředník musím nastavení všech operačních programů obhajovat, ale budu upřímný. Z mého pohledu je to příliš složité. Problém žadatele je skutečně zorientovat se, pro jaký program se vlastně rozhodnout. I zástupci z regionů nás upozorňují, že podnikatelé potřebují poradce už v první fázi. Tedy nikoliv k vypracování žádosti, ale vůbec k tomu, aby zjistili, o jakou dotaci mohou žádat. To je nepřijatelné. Evidujete Národní registr poradců, na které by se měli žadatelé spolehnout. Je jich dnes asi pět stovek. Já jsem vždy kritizoval odkázanost na poradce. To se netýká těch kvalitních z registru, ale žadatelé přece nemohou být odkázáni jen na poradce. Když to přeženu – cílem dotací snad není to, aby evropskou podporu „spolkly“ náklady na radu, jak je získat. Můžete s tím něco udělat? Je to bohužel jenom konstatování stavu. Snad jediná rada: Součástí každého programu je možnost použít peníze i na marketing a informace o konkrétním programu. Souhlasíte tedy s tím, že máme příliš operačních programů a podmínek k jejich využití?

Je jich nesmyslně moc. Je to systém, který nemá v zemích Evropské unie obdoby. Tento problém se nám může vymstít. Ne dnes, ale při čerpání v příštích letech. Až zjistíme, že programy byly roztříštěny a žadatelé budou v jejich čerpání neúspěšní. Stanovili jsme si v některých případech (třeba pro podnikání) tak přísná kritéria, jaká nezvolila žádná z nových ani starých zemí Unie.

Jsme tedy „papežštější než papež“? V čem třeba?

Třeba programy pro inovace vylučují z dotací jiné než malé a střední firmy. To není ode mne útok na tyto společnosti. Ale je třeba si uvědomit, že třeba firma nad 250 zaměstnanců se o podporu nemůže ucházet a nakonec ji to může (i z hlediska mezinárodní konkurence) zlikvidovat.

Zmínil jste mezinárodní konkurenci. Podle pravidel nemohly podporu v dobíhajícím programu Klastr získat ani společnosti kooperující v přeshraničních klastrech.

Nebudou moci ani v budoucnu. Ale odpovím jinak – hodně „českých“ firem podniká se zahraničním kapitálem. Podle mého jsou ty podmínky přísnější, než je třeba. Jsou nastaveny pro firmy, které asi ani nebudou schopny vyčerpat celou alokaci, kterou jsme si v Bruselu vyjednali. Naším cílem je zvýšit konkurenceschopnost celé České republiky. A jestli je v tom účasten zahraniční subjekt nebo není, snad nehraje zásadní roli.

Jaký je tedy cíl nových programů? Už podle názvů řady z nich to není ani tak rozběh podnikání jako modernizace, inovace, tlak na nové technologie…

Ano, to je jistě cílem do budoucna. I když se obávám, že v některých oblastech se uměle snažíme přeskakovat přirozený vývoj, kterým musíme projít. Ale musíme mít určitou výrobní základnu a dodat jí impulzy investic s vyšší technologickou náročností. Časem přestaneme být zemí s atraktivní levnou pracovní silou, a na to se musíme dopředu připravovat.

Velké množství programů ale není zaměřeno na podporu podnikání. Je určeno na dotace pro venkov, obce nebo sociální programy. Je to správný směr?

Podporovat masivně neproduktivní sféru rozhodně není správný směr. Snad je ještě čas na praktickou úpravu – propojením programů směrem k produktivním oblastem.

JAZYKOVÁ VYBAVENOST ZAMĚSTNANCŮ SE LEPŠÍ Odešla vám třetina zaměstnanců. Skutečně to nenarušilo chod agentury? Je to nepříjemné, ale fluktuace je u nás třicetiprocentní po celou dobu fungování. Jen letos to s výměnou vedení bylo nárazové, odešlo zhruba 130 lidí. Ale jsme schopni získat nové talentované lidi. Zájem je znát především od absolventů středních i vysokých škol. Neopustí vás, až se otrkají a najdou kontakty? Jistě, soukromá sféra schopné pracovníky vždycky přeplatí. Stát má zase tu výhodu, že poskytuje právě ty kontakty, neustálé další vzdělávání a také určitou jistotu. Třeba profesní růst. I kvůli těm odchodům se na vyšší posty dostala řada stávajících zkušených pracovníků. Jaké máte na pracovníky požadavky? Jsou stále problémem jazyky?

Ne, jazyková vybavenost uchazečů se výrazně lepší. Přesto máme samozřejmě pozice pro lidi, kteří ovládají i netradiční jazyky, ať už jde o rumunštinu nebo japonštinu. Personální nábor stále probíhá, i když dnes hledáme pracovníky spíše na nižší pozice. U manažerů, kteří vyjednávají s konkrétními teritorii, požadujeme více jazyků, u ostatních stačí mnohdy jeden světový jazyk.

Kolik zaměstnanců vlastně hledáte? Váš předchůdce hodlal stavy výrazně navyšovat, a to byl jeden z důvodů jeho odvolání.

I když státní správa by měla pozvolna zeštíhlet, počet zaměstnanců CzechInvestu v dalším období by měl být stejný jako dnes. Je to odůvodněno tím, že právě agenda evropských fondů bude pracovat s desetkrát větším objemem peněz než doposud. V tomto období tak teprve začne být počet pracovníků pro fungování agentury oprávněný.

Vy sám ovládáte francouzštinu. Blíží se naše předsednictví v Evropské unii a s tím řada lukrativních postů podmíněných právě tímto jazykem. Neláká vás to?

Mnohem lépe se cítím v obchodní sféře než dejme tomu v diplomaticko-politických kruzích. Takže ne. Často mi přisuzují roli bývalého komunálního politika, ale tak to není. V Brně jsem vykonával funkci manažera průmyslové zóny a vedoucího kanceláře strategie města.

Kromě personálních otázek budete muset rychle řešit sestavení návrhu rozpočtu agentury na příští rok. Nevíte přitom, jestli dojde ke spojení s Czech Tradem.

To je na rozhodnutí nadřízených. Ale sestavení rozpočtu se nebojím, mám s tím zkušenosti už z Brna. V každém případě hodlám vycházet ze stejné základny, jaká je v letošním roce. Jak už jsem říkal, nemíníme měnit počet zaměstnanců, takže základní náklady jsou jasné.

Teď jste šéfem velké státní agentury. Máte čas na relaxaci?

Zatím jsem si ho nenašel. Nestíhám ani sportovat. Snažím se alespoň o víkendu o futsal a tenis. Líbí se mi ale třeba i rychlobruslení a vím, že můj jmenovec Roman Čermák je nadaný cyklista, tak ho sleduji. V Brně jsem ještě rád chodil do divadla, ale v Praze se mi dosud nepodařilo navštívit jediné představení.

|ROMAN ČERMÁK Jedenatřicetiletý šéf CzechInvestu absolvoval VUT Brno a Nottingham Trent University se specializací na ekonomiku a management. Nejdříve působil jako manažer luxusního hotelu Royal Ricc v Brnu, poté na magistrátu jihomoravské metropole. Zde mul na starost především vedení hospodářského úseku a strategický rozvoj místa. Během působení na magistrátu připravil čerpání ze strukturálních fondU a pracoval mimo jiné jako manažer průmyslové zóny černovická terasa. Je ale nem ODS, ale za politika se nepovažuje. Absolvoval řadu kurzU zaměřených na systematický rozvoj mal˘ch a středních firem a na problematiku podpory z unijních fondU. Hovoří anglicky a francouzsky. |

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče