Dostane se na všechny regiony

11. září 2006, 00:00 - TOMÁŠ JOHÁNEK
11. září 2006, 00:00

VÝSTAVBA DÁLNIC V roce 2009 by všechny kraje České republiky měly mít na svém území alespoň několik kilometrů dálnice či rychlostní komunikace. Počítá s tím poměrně ambiciózní plán Ředitelství silnic a dálnic. Do konce roku 2009 by mělo vzniknout 256 kilometrů silnic dálničního typu.

VÝSTAVBA DÁLNIC V roce 2009 by všechny kraje České republiky měly mít na svém území alespoň několik kilometrů dálnice či rychlostní komunikace. Počítá s tím poměrně ambiciózní plán Ředitelství silnic a dálnic. Do konce roku 2009 by mělo vzniknout 256 kilometrů silnic dálničního typu.

Vláda Miloše Zemana ještě před pár lety plánovala, že roku 2010 bude hotova prakticky celá síť dálnic a rychlostních komunikací. Skutečnost je z nejrůznějších důvodů zcela jiná. I přes poměrně rychlé tempo výstavby komunikací dálničního typu v posledních letech zbývá do dokončení celé sítě postavit ještě stovky kilometrů. Dnes je v Česku celkem 560 kilometrů dálnic a 330 kilometrů rychlostních silnic. „Cílový stav je 1000 kilometrů dálnic a 1100 kilometrů rychlostních silnic. To však rozhodně není otázka následujících pěti let,“ zdůraznil šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Petr Laušman.

PRIORITOU JE SEVERNÍ MORAVA

Nejvíce nových kilometrů získá do roku 2009 Moravskoslezský kraj, a to díky otevření téměř celé dálnice D47 vedoucí z Lipníku nad Bečvou k státní hranici s Polskem. Zbývající úsek od Bohumína k hranicím začne Česko stavět až v době, kdy bude sousední Polsko budovat navazující dálnici na své straně.

„Rozhodně nepostavíme kus dálnice, která by končila hraniční čárou v poli. Jednání s polskou stranou dále probíhají,“ ujišťuje Laušman. V kraji bude dokončen také úsek z Frýdku-Místku k polské hranici na silnici R48. Celkem by měl kraj do roku 2009 mít 76 nových kilometrů dálniční sítě. Dalších 55 kilometrů přibude ve Středočeském kraji, kde bude otevřena zejména jižní část pražského okruhu, část dálnice D11 směrem od Poděbrad na Hradec Králové a krátký úsek D3 severně od Tábora. Dokončen má být také úsek od Prahy do Pavlova na R6.

Delších úseků dálnic se dočkají řidiči také v Ústeckém kraji, konkrétně to bude 40 kilometrů na dálnici D8 a v Olomouckém kraji 32 kilometrů na dálnici D1 a rychlostních silnicích R35 a R48. Jediným krajem, kde už se zatím nepostaví ani kilometr dálnice, je kraj Vysočina, kde je již dálniční sít kompletní.

ROČNĚ AŽ 50 MILIÓNŮ

Tempo výstavby dálnic a rychlostních komunikací do roku 2009 může ještě ohrozit objem peněz, které stát bude na infrastrukturu prostřednictvím fondu dopravy směřovat. Fond je hlavním zdrojem národních financí. Další peníze na silnice stát získává z evropských fondů nebo z úvěru od Evropské investiční banky. Laušman předpokládá, že v příštích letech by na financování dopravní infrastruktury z evropských úvěrů mohlo jít kolem 25 miliard korun.

„Náš plán je postaven na tom, že bude ročně k dispozici něco mezi 40 až 50 miliardami korun. Nepředpokládám, že by jakákoli budoucí vláda chtěla výstavbu dopravní infrastruktury omezovat,“ míní šéf ŘSD. Dalším faktorem, který může výstavbu zpomalit, je připravenost staveb po stránce stavebního a územního řízení.

Podle Petra Laušmana je velkým problémem, který výstavbu brzdí, legislativa. Ta v České republice umožňuje různým občanským a ekologickým iniciativám vstupovat opakovaně do řízení a zdržovat ho. „Nemám rozhodně nic proti ekologům, ale současná právní úprava je výraznou brzdou stavebního řízení,“ dodává.

OŘÍŠKEM PRAŽSKÝ OKRUH

Nejtvrdším oříškem v plánech ŘSD bude dlouhodobě problematický okruh kolem Prahy. Do roku 2009 by se měl dokončit již částečně rozkopaný jižní úsek mezi Slivencem a dálnicí D1. I tak ovšem složitá dopravní situace v Praze nebude vyřešena. Severní části města totiž čekají na dostavbu silnice R1 přes Suchdol.

Jiný problém zažívá dálnice D3, která by se směrem na jih od Tábora měla stavět s pomocí soukromého kapitálu. „Dálnice do Českých Budějovic bude stát odhadem asi 80 miliard korun, pravděpodobně bude z větší části financována soukromým kapitálem, takzvaným PPP modelem. Ovšem i v roce 2009 bude měřit necelých 20 kilometrů. Její větší využití bude možné až po roce 2010,“ pokračoval Laušman. Problematická je rovněž stavba dálnice D8 přes České středohoří, kde stále chybí několik povolení. Odpor zejména ekologických iniciativ je tady značný.

STAVBA NA D8 LETOS NEZAČNE

Ač ŘSD plánovalo původně jinak, mezi Lovosicemi a Ústím nad Labem se letos stavět nezačne. Severočeši tak budou nejméně o rok déle čelit výraznému nárůstu dopravy, protože na konci letošního roku bude zprovozněna trasa z Ústí nad Labem až do Drážďan. Na úsek přes České středohoří, dlouhý 16,4 kilometru, má ŘSD pravomocné územní rozhodnutí.

„Chybějí nám dvě poslední rozhodnutí kvůli ochraně životního prostředí. Příští rok bychom mohli požádat o stavební povolení a doufám, že i začít,“ řekl Laušman. Termín zahájení stavby přitom ŘSD již několik let oddaluje kvůli soudním sporům s ekologickými sdruženími.

Mezi Lovosicemi, kde nyní dálnice končí, a Ústím, by měly být dva krátké tunely a most. Děti Země trvají na tom, aby přes České středohoří vedl 3,5 kilometru dlouhý tunel Kubačka. Letos v prosinci tak bude na dálnici D8 zprovozněn pouze úsek z Ústí k česko-německé státní hranici. Česká D8 tak alespoň v tomto úseku naváže na německou dálnici vedoucí do Drážďan.

K faktickému spojení české a německé dálniční sítě dojde ale na západě Čech, kdy se dokončením obchvatu Plzně spojí česká a německá dálniční síť. Řidiči mířící na západ Evropy tak budou moci nově jet pouze po dálnicích.

PŘES ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ OKLIKOU

Jelikož po dokončení dálnice s Ústí nad Labem do Drážďan se dá očekávat nárůst zejména nákladní dopravy na české D8, hledalo ŘSD řešení, jak nahradit chybějící úsek přes České středohoří. Podle analýzy lze očekávat, že většina dopravy bude od konce roku 2006 proudit po alternativní komunikaci I/30 ve směru z Lovosic do Ústí nad Labem.

Tato komunikace, která vede kolem řeky Labe, prošla po povodních v roce 2002 rozsáhlou rekonstrukcí. K tomu, aby se zabránilo přetížení silnice I/30, plánuje ŘSD pomocí dodatečného dopravního značení usměrnit provoz nákladních vozidel na silnici I/8 na trasu Lovosice - Bystřany a přes nově zbudovanou okružní křižovatku Nové Dvory na rychlostní silnici R63 a dále po již hotové dálnici do Ústí nad Labem a Drážďan. „Kapacitní posouzení a simulace rozhodujících křižovatkových úseků prokázalo, že úzkým hrdlem se stane křižovatka Pod Větruší, která společně s okružní křižovatkou v Lovosicích budou rozhodující pro průjezdnost objízdné trasy I/30,“ míní Laušman. Na alternativní trase po I/8 žádné omezení v rámci křižovatek není.

O OSUDU R35 STÁLE NEJASNO Další komunikací, kolem které se vedou rozsáhlé diskuze, je rychlostní silnice R35. Ta má v budoucnu spojit Liberec, Hradec Králové a Olomouc a vytvořit s pomocí dálnice D11 alternativu k současnému jedinému dálničnímu spojení Čech s Moravou, dálnici D1. Spory se vedou zejména o trasování této komunikace v Pardubickém kraji. Krajští zastupitelé schválili jižní trasu navzdory protestům stovek lidí ze Svitavska. Konečnou podobu územního plánu kraje budou zastupitelé schvalovat v prosinci.

R35 na Pardubicku existuje ve dvou variantách a obě narážejí na odpor části místních obyvatel severního Ústeckoorlicka i jižního Svitavska. Jižní varianta prý zhorší životní prostředí, o půdu přijdou lidé i zvěř, a ohrožen je zdroj pitné vody. Podobné argumenty mají také odpůrci severní varianty. Na druhou stranu jsou ale i města, která by měla ráda rychlostní komunikaci „za humny“, ale pokud možno dostatečně daleko za svými hranicemi. Podle Laušmana však výstavba R35 není otázkou příštích pěti let.

AUTOMOBILKY ZVÝŠÍ DOPRAVU NA SLOVENSKO

Kritická situace silničního spojení mezi Českou republikou a Slovenskem se bude muset řešit na severní Moravě. Konkrétně jde o spojení mezi slovenskou Žilinou, u níž působí automobilka KIA, a Nošovicemi, kde se budou vyrábět vozy značky Hyundai. Odborníci bijí na poplach tvrzením, že historické konstrukční a provozní parametry hlavního tahu na Slovensko už dávno neodpovídají současnému dopravnímu zatížení.

Silnice I/11 má už dnes téměř stejné zatížení jako dálnice. „V některých úsecích na Třinecku jí projede denně 22 tisíc aut. Během dvou let se počet kamionů na silnicích mezi Ostravou, Nošovicemi a Žilinou zřejmě zdvojnásobí, hrozí proto dopravní kolaps, který je nebezpečím i pro podniky v regionu,“ řekl generální ředitel Třineckých železáren Jiří Cienciala.

Podle vládního usnesení má být rychlostní silnice mezi Třanovicemi a Bystřicí na hlavním tahu mezi Ostravou, Nošovicemi, Třincem ve směru na Žilinu průjezdná až v roce 2012. Petr Sagitarius, starosta Jablunkova, ležícího na hlavním tahu na Slovensko, se obává, že špatná dopravní situace negativně ovlivní podnikání v regionu. Dopravní potíže mohou podle odborníků také ohrozit potřebné investice KIA a Hyundai.

PENÍZE NA DÁLNICE BUDOU MOŽNÁ CHYBĚT

Ačkoliv nově ustavená vláda slibuje přepracování návrhu státního rozpočtu na příští rok, podle dostupných informací dostane fond dopravy asi méně finančních prostředků, než tomu bylo letos. Přes fond se přitom financují prakticky všechny stavební práce na dálnicích a rychlostních komunikacích. V příštím roce má mít fond, který platí výstavbu a opravy dálnic, silnic a železnic, ale také infrastrukturu pro vodní a leteckou dopravu, k dispozici 59,5 miliardy korun. „Je to málo, ale musíme vycházet z dostupnosti zdrojů,“ říká ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Pavel Švagr. Přitom dostupnost největšího zdroje, tedy příjmů z privatizace, je navíc sporná. Fond má dostat z privatizace zhruba 36 miliard korun, jistých má ale pouze 16 miliard korun za prodaný státní podíl v Českém Telecomu. Dalších 20 miliard korun má přijít z prodeje dalších státních podílů, nový ministr průmyslu a obchodu Martin Říman ale rychlý prodej těchto podílů vylučuje. Z dálničních známek a z mýtného, které mají kamiony od příštího roku platit, očekává fond příští rok pouze 2,8 miliardy. Po většinu roku totiž nebude zpoplatněna celá existující síť dálnic, rychlostních komunikací a silnic I.tříd. Navíc něco bude stát také provoz mýtného systému a něco splátka firmě Kapsch. Může se tedy stát, že budou chybět peníze například na výstavbu dvou silnic v zóně Triangle u Žatce, kam se chystá významný investor, či na modernizaci silnice I/11 z Opavy k Mostům u Jablunkova na slovenské hranici, která bude hlavní dopravní tepnou pro nošovickou automobilku Hyundai.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče