Došlápne si stát na řetězce?

05. prosince 2005, 00:00 - PETR HAVEL
05. prosince 2005, 00:00

NEROVNÉ OBCHODNÍ VZTAHY Umravnit stále rostoucí moc nadnárodních obchodních sítí - to je cílem navrhované regulace vztahů v maloobchodu. Jenže na případné změny asi doplatí hlavně ti, kteří mají být chráněni.

Jaromír Drábek a Martin Pecina oprášili novelu antimonopolního zákona.

NEROVNÉ OBCHODNÍ VZTAHY Umravnit stále rostoucí moc nadnárodních obchodních sítí - to je cílem navrhované regulace vztahů v maloobchodu. Jenže na případné změny asi doplatí hlavně ti, kteří mají být chráněni.

Image obchodních řetězců zásadně utrpěla především medializací prohřešků v prodejnách některých obchodních sítí. Politikům záhy došlo, že na vlně kritiky se mohou příjemně svézt. A tak začali vymýšlet.

Ministři průmyslu a obchodu a zemědělství nejprve navrhli zvýšit stávající sankce za prohřešky zjištěné státními dozorovými orgány ze tří na 50 milionů korun. Původní záměr zavést pokuty od počátku příštího roku ale parlament nestačil zařadit na jednání prosincové schůze.

Následně vymyslela Agrární komora akci, při níž mají „vyškolené skupiny spotřebitelů shromažďovat informace o potravinách s podezřele nízkou cenou nebo kvalitou a o produktech s nejasným označením jejich výrobce“. Podle prezidenta komory Jana Veleby budou dobrovolníci chodit po obchodech s blokem a tužkou a vytvářet seznam podezřelého zboží.

S podporou regulačních opatření proti řetězcům vyrukoval i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Přesněji řečeno, úřad se pouze zaštítil za již dvakrát neúspěšný návrh novely antimonopolního zákona z dílny poslance Ladislava Skopala. A konečně podporu nějaké formě regulace především dodavatelsko-odběratelských vztahů mezi výrobci a prodejci potravin vyslovil i prezident Hospodářské komory České republiky (HK) Jaromír Drábek.

SKOPALOVA ANTIMONOPOLNÍ VIZE

Návrh na regulaci řetězců přitom počítá s vymezením pojmu takzvané ekonomické závislosti, zákazem zneužívání ekonomické závislosti a výčtem praktik, které by měly být v obchodních vztazích nepřípustné. V zásadě jde o to, aby například výrobci potravin neplatili obchodním sítím různé poplatky, například za atraktivnější umístění zboží v regálech.

Antimonopolní úřad návrh podporuje, protože chce mít v rukou nástroj na kontrolu dominance některých subjektů, nejen obchodních řetězců. Se zneužíváním postavení se podle šéfa ÚOHS Martina Peciny lze setkat třeba i v oblasti stavebnictví. „To ale neznamená, že bychom případného zákona chtěli nadměrně využívat a nepřípustně zasahovat do smluvních vztahů,“ tvrdí Pecina. Sám je přitom k některým regulačním opatřením skeptický. Například v případě poplatků směrovaných na podporu marketingu i k takzvaným „podnákladovým cenám“. Výhrady k výčtu zákazů má i Drábek.

S návrhem regulačních opatření nesouhlasí kupodivu ani potravináři, které by měl zákon chránit. Podle prezidenta Potravinářské komory Jaroslava Camplíka lze totiž jednak řadu zákazů obejít. Především se ale domnívá, že zhoršení podmínek nákupu potravin od tuzemských firem může způsobit, že řetězce budou nakupovat potraviny v zahraničí.

KAM AŽ TO DOJDE

Camplíkovy obavy potvrzuje i viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Zdeněk Juračka. „Dopad zákona bude zcela opačný, navíc by jeho navrhované znění bylo zřejmě nepřijatelné pro Evropskou unii,“ tvrdí. Obdobný zákon totiž přijalo v roce 2003 Slovensko, po zásahu Bruselu však z něj zbyly jen trosky. Pecina potvrzuje, že s EU zatím nikdo návrh na regulaci nekonzultoval. Rovněž neexistuje žádná analýza dopadů navrhovaných opatření na domácí potravinářské subjekty. Ty by mohly díky propadu tržeb za zboží, které nakoupí řetězce jinde, přijít o desítky miliard korun.

Jako slon v porcelánu působí v tažení proti řetězcům především zemědělci. Sami své výrobky totiž přímo do obchodu vůbec nedodávají a svými „kontrolami“ se přitom navíc pletou do kompetencí legitimních dozorových orgánů. Kromě toho, že „vytváření seznamů podezřelého (rozuměj - levného) zboží“ zavání podle Juračky udavačstvím, zakládá aktivita Agrární komory ještě na další rizika. Podle Camplíka totiž zemědělci riskují žaloby ze strany zahraničních výrobců za poškozování jejich obchodního jména a diskriminaci dovážené produkce. Mají-li zemědělci levné zboží za podezřelé, sdělují tím vlastně spotřebitelům jediné: Chceme, aby se potraviny zdražily. To se ostatně může stát i při nadměrné regulaci, třeba o poplatky za dovážené zboží.

PŘÍKLADY ZNEUŽITÍ ZÁVISLOSTI

  • požadování provize za zařazení zboží do prodeje
  • nepřiměřené odměny za výhodné umístění zboží v provozovně
  • požadování nepřiměřeného příspěvku na úhradu nákladů na propagaci
  • požadování nepřiměřených zvláštních slev
  • vymáhání prodeje zboží se ztrátou, pokud není odůvodněná například jeho vadou
  • vyžadování složení trvalé finanční zálohy před první dodávkou zboží, kterou nelze čerpat po dobu trvání obchodních vztahů

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče