Dopad finanční krize na podnikovou ekonomiku

20. září 2011, 13:46 - Jan Kudera
20. září 2011, 13:46

V posledních dnech eskalují makroekonomické komentáře ohledně obav z finanční dluhové krize a obnovující se ekonomické recese. Rád bych se krátce pozastavil nad dopadem obávaného vývoje do podnikové sféry.

Foto: Profimedia.cz

Tuzemské podniky jsou po bankovní krizi z roku 2008 a následné ekonomické recesi v relativně dobré kondici. Většinou správně a rychle zareagovaly na nově vzniklou situaci zeštíhlením nákladů, zvýšením produktivity, snížením zadlužení u bank a posílením interní likvidity.

Vývoj ekonomiky v tomto roce představuje pro podniky nové výzvy, kdy obchodní marže významně snížené během nedávné ekonomické recese, se dosud nestačily zotavit a jsou pod tlakem trendu klesajících cen v průmyslu, což vede k nižší ziskovosti a zásobám likvidity.

Specifikum naší ekonomiky je 70% podíl exportu na HDP České republiky, z toho 32% vyvážíme do Německa a více jak dvě třetiny do zemí EU. Rádi proto zjednodušeně konstatujeme, že nemůžeme konat více než čekat na návrat konjunktury v Německu, jehož objednávky se v naší podnikové sféře projevují finančně s 3 až 6 měsíčním zpožděním.

Přesto by podnikový management neměl pasívně čekat na očekávané zhoršení ekonomiky západní Evropy a měl by aktivně přijmout střednědobá opatření na zajištění hlavních rizik a udržet se tak v dobré kondici na ekonomickou rallye. O jaká opatření se jedná ?

Vývoj zadlužení států v Evropě a v USA vede ke snížení poptávky, zatímco Čína s Indií samy neutáhnou světový ekonomický růst. Podniky by měly diversifikovat svoje zákazníky mezi více zemí a kontinentů a snížit tak závislost na západní Evropě. Přitom by se měly zaměřit na vstup na rostoucí trhy, které nebudou zasaženy nízkou poptávkou či deflací cen. Připomeňme si 90.léta, kdy jednostranné zaměření naší ekonomiky na země bývalého sovětského bloku se podařilo v relativně krátké době restrukturalizovat a vyvážet 70% vytvořeného produktu do EU.

V této souvislosti vstupuje dnes do popředí nutnost zajištění kurzovních a měnových rizik. Hlavní transakční měny USD resp. EUR mají tendenci oslabovat v souvislosti s dluhovou krizí v těchto zemích, což poškozuje exportéry. USD zůstane i nadále hlavní světovou měnou a masový útěk do jiné měny není krátkodobě reálný, navíc směnný kurz např. CHF je nadhodnocen až o 40% a lze očekávat jeho korekci intervencí. Naši zemi naštěstí nezasáhla obliba čerpání úvěrů v cizích měnách, kde klienti sice ušetřili procento na finančních nákladech, ale dnes nestihají splácet jistinu ve švýcarských francích, která narostla o desítky procent.

O oborů, které podnikají se státem, je třeba přehodnotit schopnost států splácet svoje závazky vůči podnikovým dodavatelům a věřitelům. Stát, který se dostane do dramatické likvidity bude nucen přijímat dramatická a nestandardní opatření, která mohou deformovat dlouhodobé smlouvy uzavřené se státem a ohrozit podnikové dodavatele a věřitele. Jako příklad lze uvést investice do energetických obnovitelných zdrojů, do infrastruktury apod.

Likvidita se stane opět prioritou pro období ekonomické recese. Pokles cen, obchodních marží a objemu zakázek snižuje paradoxně množství peněz v oběhu. Pro podniky to znamená opět přehodnotit strukturu nákladů, přizpůsobit velikost firmy svému businessu, rozprodat nepotřebný majetek, zrychlit inkaso pohledávek a cash flow, omezit investice s dlouhodobou návratností.

Banky v tuzemsku jsou v dobré kondici a z tohoto pohledu nás krize státních dluhů přímo nezasahuje. Problémy se však mohou týkat některých mateřských bank v zahraničí a v důsledku toho změny jejich strategie, která může naše podniky postihnout snížením úvěrových limitů, zvýšení finančních nákladů či dokonce vypovězení úvěrové smlouvy. Proto je třeba již dnes začít diverzifikovat bankovní zdroje mezi více poskytovatelů financování a zaměřit se na spolupráci s bankami, které ve střednědobém horizontu nebudou zasaženy dluhovou krizí států.

V neposlední řadě je užitečné se zamyslet nad oborem podnikání resp. podnikání klientů a analyzovat budoucí vývoj daného oboru s cílem eliminovat rizikové obory, s očekávaným propadem zakázek a zhoršení likvidity. Na druhé straně se zaměřit rozvojově a zákaznicky na růstové obory, které nejsou cyklicky postiženy recesí, jako je potravinářství, zdravotníctví, životní prostředí, vodohospodářství, nové technologie.

Autor je zaměstnán jako Chief Executive CEE Operations ve společnosti Bibby Financial Services.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče