Dominik Duka: Rozjitřené restituce

17. února 2013, 18:01 - Viliam Buchert
17. února 2013, 18:01

Málokterý zákon vyvolal v naší polistopadové historii tak bouřlivé vášně na politické scéně i u veřejnosti jako ten s číslem 428 pojednávající o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Poslanecká sněmovna jej schválila v prosinci minulého roku, ale jeho znění i nadále vyvolává spory. Co si o tom myslí nejvyšší představitel katolické církve u nás, kardinál Dominik Duka?

Proč se podle vás v případě navracení majetku církvím objevuje tolik rozporuplných výroků, mýtů, polopravd i nedořečených, a tím zkreslených informací?

Kdybychom rozebírali otázku církevního majetku v našich dějinách, vždy to bylo velmi citlivé téma. Nejenom u veřejnosti, ale i uvnitř církví, přestože ty by měly dbát na Ježíšova slova o určité skromnosti.

A právě v tom je asi problém. Něco jiného jsou slova Bible a něco jiného je realita například vaší katolické církve, která je významnou institucí, a tím pádem i vlastníkem poměrně rozsáhlého majetku.

Během staletí docházelo k různému právnímu a majetkovému vývoji. Byly to doby převodů, zabavování majetku i jeho značného přesunu k jiným subjektům. Vývoj byl v tomto případě často nesmírně složitý a komplikovaný a na jeho popis by nestačilo ani mnoho knih. Z toho pramení i některé zmatky, které se dostaly až do současné rozjitřené debaty.

Musela být ale diskuse tak rozjitřená? Připomínalo a připomíná to spíše permanentní předvolební boj.

Nebyla by tak hektická, kdyby se podařilo od počátku vysvětlit celý problém a poukázat na to, že stávající forma zákona patří k nejmenším restitučním zákonům po roce 1989.

Jenže právě to si mnozí nemyslí…

Polistopadové restituční zákony udělaly transfer majetku podle spravedlnosti a zákona ve výši dvou bilionů současné měny. K majetkoprávnímu vyrovnání s církvemi došlo na základě toho, že v roce 1948 komunistický režim zkonfiskoval církevní majetek a zavázal se v plné míře financovat církevní organizace. Čili tím on zrušil určité dotační zdroje, které existovaly předtím.

Ovlivnil podle vás postoj veřejnosti k současným církevním restitucím i fakt, že patříme k nejateističtějším národům světa?

Neviděl bych to jen v perspektivě ateismu. V období 19. století totiž skutečně došlo k určitému rozchodu mezi českou národní vlasteneckou elitou a církví. Církev tehdy nechtěla přistoupit na principy nacionalistického dělení společnosti. Tím došlo k určitému rozdělení národa. Navíc společnost se změnila z monarchisticko-aristokratické ve společnost měšťanskou, jak říkal Peroutka, až plebejsky měšťanskou…

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče