Dominik Duka: Rozjitřené restituce

17. února 2013, 18:01 - Viliam Buchert
17. února 2013, 18:01

Málokterý zákon vyvolal v naší polistopadové historii tak bouřlivé vášně na politické scéně i u veřejnosti jako ten s číslem 428 pojednávající o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Poslanecká sněmovna jej schválila v prosinci minulého roku, ale jeho znění i nadále vyvolává spory. Co si o tom myslí nejvyšší představitel katolické církve u nás, kardinál Dominik Duka?

Proč se podle vás v případě navracení majetku církvím objevuje tolik rozporuplných výroků, mýtů, polopravd i nedořečených, a tím zkreslených informací?

Kdybychom rozebírali otázku církevního majetku v našich dějinách, vždy to bylo velmi citlivé téma. Nejenom u veřejnosti, ale i uvnitř církví, přestože ty by měly dbát na Ježíšova slova o určité skromnosti.

A právě v tom je asi problém. Něco jiného jsou slova Bible a něco jiného je realita například vaší katolické církve, která je významnou institucí, a tím pádem i vlastníkem poměrně rozsáhlého majetku.

Během staletí docházelo k různému právnímu a majetkovému vývoji. Byly to doby převodů, zabavování majetku i jeho značného přesunu k jiným subjektům. Vývoj byl v tomto případě často nesmírně složitý a komplikovaný a na jeho popis by nestačilo ani mnoho knih. Z toho pramení i některé zmatky, které se dostaly až do současné rozjitřené debaty.

Musela být ale diskuse tak rozjitřená? Připomínalo a připomíná to spíše permanentní předvolební boj.

Nebyla by tak hektická, kdyby se podařilo od počátku vysvětlit celý problém a poukázat na to, že stávající forma zákona patří k nejmenším restitučním zákonům po roce 1989.

Jenže právě to si mnozí nemyslí…

Polistopadové restituční zákony udělaly transfer majetku podle spravedlnosti a zákona ve výši dvou bilionů současné měny. K majetkoprávnímu vyrovnání s církvemi došlo na základě toho, že v roce 1948 komunistický režim zkonfiskoval církevní majetek a zavázal se v plné míře financovat církevní organizace. Čili tím on zrušil určité dotační zdroje, které existovaly předtím.

Ovlivnil podle vás postoj veřejnosti k současným církevním restitucím i fakt, že patříme k nejateističtějším národům světa?

Neviděl bych to jen v perspektivě ateismu. V období 19. století totiž skutečně došlo k určitému rozchodu mezi českou národní vlasteneckou elitou a církví. Církev tehdy nechtěla přistoupit na principy nacionalistického dělení společnosti. Tím došlo k určitému rozdělení národa. Navíc společnost se změnila z monarchisticko-aristokratické ve společnost měšťanskou, jak říkal Peroutka, až plebejsky měšťanskou…

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Která 3 slova zachránila před pěti lety euro?
Zdraží v roce 2018 energie? A je dobré si cenu elektřiny nebo plynu fixovat?
Odstupné při odchodu z práce? 9 věcí, na které se každý ptá
Senátní výbor podpořil větší práva vlastníků bytů vůči neplatičům
Jak dlouho pracují Evropané na stát?
Auta
Sháníte dvanáctiválcové kombi? Aston Martin vám ho prodá,…
Galerie na středu: Nejlevnější rychlá kombi s výkonem od 200 koní na českém trhu
Honda Civic dostane naftový motor 1.6 i-DTEC. Koupíte ho ale až na jaře 2018
Řidičské průkazy: Skupiny, podskupiny, druhy vozidel a minimální věk pro udělení
BMW zveřejnilo první fotku nové Z4. Oficiálně se představí zítra
Technologie
Elektromobilů a hybridů u nás přibývá. Je jich přes jedno procento
Synology uvádí základní čtyřdiskový NAS. Je rychlejší a úspornější
Samsung za týden uvede Gear Fit 2 Pro, svůj nejlepší sportovní náramek
Tři virtuálové si chtěli nadále účtovat roamingové poplatky v EU
Razer Atheris je bezdrátová myš s údajně nejdelší výdrží na světě
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít