Doma v nanosvětě

22. června 2012, 16:18 - Miroslav Zámečník
22. června 2012, 16:18

Fenomén oktavie nám hodně pomohl, říká ředitel Tescan a Technologický podnikatel roku 2011

Pěkná konžská tetra, zkouším si vzpomenout na své akvaristické mládí v prosklené pracovně generálního ředitele brněnské společnosti Tescan. „Je to taková druhová melanž – od Amazonie přes Kongo až do jihovýchodní Asie, ty skaláry jsou už ve výslužbě, ale to Labeo bicolor vypadá dobře,“ prozrazuje celoživotního koníčka Jaroslav Klíma, který před jednadvaceti lety spolu se čtyřmi společníky Tescan založil s kapitálem sto tisíc korun. Vývojáři a technici žili ze substrátu, který po sobě zanechala Tesla Brno, vylepšováním původních „tesláckých“ analogových elektronových mikroskopů o digitizéry, dodávali programovatelné řídicí jednotky a vyráběli drobné příslušenství. Postupně začali s vývojem vlastních přístrojů, a co vydělali, dali do výzkumu, vývoje a investic do technologií. V hi-tech byznysu nejde jen o to investování, ale také o trefení se do trhu, tedy přetavit výdaje do výzkumu a vývoje do výrobků a aplikací v nových oborech, které se dobře chytnou a generují nejen tržby, ale také zisk. Čísla potvrzují, že právě tohle se Tescanu daří, v posledních letech se firma rozvíjí skokově. V roce 2007 měl Tescan tržby nějakých 273 milionů korun, ale loni už skoro 660 milionů a letos, pokud všechno vyjde tak, jak Tescan plánuje, by firma mohla dosáhnout miliardové hranice. Přitom se jí daří držet pěkné ziskové marže, které loni rostly rychleji než obrat i výdaje na výzkum a vývoj (viz tabulka). Takhle se organickým růstem rodí hráči, s nimiž je třeba počítat. Tescan dnes patří mezi pět celosvětově nejvýznamnějších výrobců přístrojů s fokusovaným svazkem nabitých částic, což o sobě neříká sám, ale uvádějí to i jeho konkurenti (třeba americký FEI, který musí zveřejňovat hodně podrobností, protože jeho akcie jsou kotované v USA). Takových firem by Česko potřebovalo stovky. Takže s jejím generálním ředitelem se nebudete bavit o akvarijních rybičkách, jakkoli by taková konverzace mohla být oboustranně příjemná.

Jak na tom ve srovnání s konkurencí byly elektronové mikroskopy z Tesly za starého režimu? Tesla sice měla v bývalém RVHP v elektronové mikroskopii výsadní postavení a v 50. a 60. letech, dokud to bylo o přesné mechanice, byla skutečně na špičkové světové úrovni. S rostoucím podílem elektroniky a programového vybavení ovšem začala Tesla zaostávat. Na Západ nevyvážela. Kromě Sovětského svazu, který poptával 70 procent objemu, šel export hlavně do někdejší NDR, Polska a Rumunska, kde tehdy byla největší vědkyní Elena Ceausescu. Předtím, než jsem šel do vývoje, jsem dělal servisního technika, takže kontakt s klienty a s obchodem jsem měl už v minulosti. To se pak v Tescanu hodilo. Jenže po revoluci Česko východní trhy ztratilo… Nebo je to tak, jak se dneska říká, že jsme trhy ke své vlastní škodě sami vyklidili? To je mýtus. Nic se „nevyklízelo“, pamatuji si dobře, jak mi v Rusku ti, kteří měli v chaosu počátku 90. let náhodou nějaké peníze, říkali, že od nás už brát nebudou, když si teď mohou za dolar koupit, od koho chtějí. Tahle móda západních technologií byla na Východě hodně silná, zatímco na Západě zas byla nedůvěra vůči nějaké malé české firmě z Brna.

Podařilo se tuhle bariéru prolomit? Zní to trošku paradoxně, ale v Německu nám hodně pomohla Škoda Octavia první generace, která byla opravdový kvalitativní průlom a zlepšila v očích Němců reputaci českých dodavatelů. Třeba Bosch byl ochoten s námi udělat byznys a teď jsou pro nás výrobci příslušenství i samotné automobilky důležitými klienty, používají naše mikroskopy v materiálovém výzkumu, defektoskopii a kontrole kvality. Dnes tu máme zrovna německé techniky od VW, ti od nás také kupují. Samozřejmě bychom se nechytili bez podstatného zvednutí kvality a velmi konkurenceschopných cen, ale ten fenomén oktávky v Německu zabral. My jsme dostali klíčovou referenci, protože „german technology“ je ve světě pojem, a kdo prodává technologicky náročný výrobek Němcům, už musí něco umět. Na tržbách Tescanu jako by nebyla vidět krize, dynamicky právě od roku 2009 rostete? My jsme byli do roku 2008 v podstatě nižší třída a říkám, že naší záchranou byly naše ambice posunout se výš. Investujeme do výzkumu a vývoje 40 procent čistého zisku a s novými výrobky a aplikacemi jsme se posunuli do vyšší kategorie, pronikáme do dalších oborů. Kdo nemá produkt a vlastní agresivní obchodní strategii expanze na nové trhy, tomu žádná vládní proexportní politika nepomůže. „Drajv“ musí mít firma samotná.
Dneska dodáváme korejským firmám, což jsou globální jména jako Samsung, Hyundai nebo LG, do jejich závodů mikroskopy pro defektoskopii. Berou od nás korejské univerzity, je to dnes 22 procent našeho odbytu. Pro nás je Jižní Korea stejně významný trh jako USA. V Americe i v Číně máme dceřiné společnosti, dodáváme od NASA přes průmyslové podniky až po americké policejní laboratoře a čínské univerzity. Polovina našich prodejů je pro instituce ve veřejném sektoru. Abychom utekli rozpočtovým škrtům, geograficky diverzifikujeme. Začali jsme prodávat do Brazílie, do Peru. Už znovu máme dobré prodeje v Rusku, třeba pro defektoskopii od nás odebírá výrobce nákladních aut Kamaz. Těžařům nabízíme analyzátory vzorků z jejich vrtů, což jim umožňuje rychle poznat, jak je daný vrt nadějný, a šetří tím náklady. Důležitý je pro nás biologický a materiálový výzkum. Rozhodně jsou naše výrobky důležité pro nanotechnologie.

V čem vidíte budoucnost českého průmyslu a aplikovaného výzkumu? Není pravda, že se do výzkumu ze strany vlády neinvestuje, na přístrojové vybavení je prostředků opravdu dost, do budování výzkumných center proudí obrovské peníze z unie. Prodáváme do celého světa, ale uchytit se v ústavech Akademie věd, to nám nějak nejde. Taky si kladu otázku, proč jsou u nás tak vysoké ceny vědeckých přístrojů a proč využití strojového času draze nakoupených mašin docela pokulhává. Že by nějaký doktorand čekal, až na něj třeba ve dvě ráno vyjde čas a mohl na zařízení za miliony korun něco zkoumat, to uvidíte v USA, v Číně, ale ne v Česku. Není to o tom, že by tady chyběli dobří vědci, ale chybějí ambice, raději si udělají malý tým, tak sedm až osm lidí, než aby „dráždili“ ostatní. Mají pak docela solidní výsledky, dostávají granty, publikují i v zahraničí, ale na „díru do světa“ to nestačí. My s výzkumem intenzivně spolupracujete, ale já bych nepřeceňoval tu linku mezi univerzitním výzkumem a průmyslem, protože firma musí mít klíčové inovační kompetence doma. Také proto u nás zaměstnáváme lidi s PhD., máme v kmenovém stavu i jednoho profesora. Třiapadesát procent ze sto sedmdesáti našich zaměstnanců jsou vysokoškoláci.

Kam chcete směřovat společnost dál: organický růst, nebo už je čas na akvizice? Nebo snad zvažujete „exit“? Nyní se začínáme ohlížet po akvizičních cílech, protože jenom organickým růstem se k velké nadnárodní firmě nepropracujete. Rozhodli jsme se pro to, co nám posloužilo v uplynulých letech, tedy pro vysoké ambice: chceme postavit nadnárodní firmu se sídlem v Brně, která bude mít dceřiné společnosti na klíčových trzích. Brno bylo vždy průmyslové město a patrioty si zaslouží. Navíc tady je solidní zázemí ve školství i ve výzkumu. Nebudu chodit do detailů, ale vidíme potenciál akvizic v německy mluvících zemích. Alternativou by bylo prodat, nabídek je dost, ale k čemu by to bylo, dokud je chuť, ambice i potenciál dalšího růstu? Přejít do rukou „private equity“ investora? Jaká by byla jeho přidaná hodnota, s financování rozvoje nemáme problém. Jednak dovedeme financovat růst z vnitřních zdrojů, jednak máme dobrou spolupráci s bankami. V případě, že by nás převzal nějaký investiční fond, bychom po pěti sedmi letech skončili stejně v rukou velkého koncernu, protože to je jejich typický investiční horizont. A se samostatným rozvojem značky by byl konec.

===== **Příběh firmy** ===== Číně naproti

Tescan se prosadil především díky vývoji a produkci rastrovacích elektronových mikroskopů a jejich aplikací pro nejrůznější účely, ale dnes nabídku tvoří i sestavy a přídavná zařízení pro mikroskopy, zařízení pro digitální zpracování obrazu z optických zařízení, zakázková výroba a vývoj vakuových komor, detekční systémy a vývoj hardwaru a softwaru pro měřicí zařízení. Před dvěma lety se Tescan transformoval na akciovou společnost a uskutečnil další změny ve své struktuře. Mezi nejvýznamnější patřilo založení dceřiné společnosti Tescan China v Šanghaji a ovládnutí majoritního podílu Tescan USA Inc. Mikroskopy značky Tescan používají společnosti a vědecké instituce zabývající se například nanotechnologiemi či materiálovým inženýrstvím téměř po celém světě. Mezi největší odběratele patří firmy ve Spojených státech, Rusku, Německu a v posledních letech také v Číně. Tescanu se v loňském roce zároveň podařilo proniknout na další perspektivní trhy, například do Latinské Ameriky, kde zaznamenal úspěšné prodeje především v Brazílii a Peru. Současně se také povedlo obnovit prodej přístrojů do Austrálie.

Rivalové Společnosti, které konkurují Tescanu

JEOL, Ltd. (Japonsko)
Carl Zeiss SMT AG (Německo)
Hitachi High Technologies Corp. (Japonsko)
FEI Co.(USA)
U FEI se zastavme. Ačkoli má sídlo ve státě Oregon, v Brně působí od roku 1998 a zaměstnává tam 500 lidí, tedy téměř čtvrtinu celosvětového personálu. Začátkem června 2012 FEI ohlásila investici za 35 milionů dolarů do přesunu a rozšíření svého výrobního a výzkumného centra v Brně. V moravské metropoli tak najdete vedle sebe dva světové hráče, kteří expandují, a město je tak fakticky globálně důležitým klastrem elektronové mikroskopie.

Jaroslav Klíma (63) - Ředitel a předseda představenstva společnosti Tescan, výrobce rastrovacích elektronových mikroskopů. - V roce 1973 absolvoval elektrotechnickou fakultu Vysokého učení technického v Brně. - Po absolvování vysoké školy nastoupil do Tesly Brno, nejdříve pracoval jako servisní inženýr, jezdil opravovat a montovat přístroje i do zahraničí, později pracoval ve vývojovém oddělení. - Po revoluci v roce 1991 založil se čtyřmi bývalými spolupracovníky společnost Tescan v Brně. - Název vznikl spojením slov TEchnics of SCANning. - První zaměstnanci nastoupili do firmy v roce 1993, od roku 1999 podnik roste z hlediska výroby i tržeb - V roce 2011 vykázal Tescan téměř osmdesátiprocentní nárůst tržeb oproti předchozímu roku, loňské tržby dosáhly 659 milionů. - Přístroje značky Tescan slouží geologům, kriminalistům, vědeckým a výkumným pracovníkům, vysokým školám i průmyslovým podnikům. - Většina produktů firmy se vyváží, distribuční společnosti má v USA a Číně, prodává do 60 zemí světa.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče