Doly nad zlato

10. listopadu 2003, 00:00 - DAVID HAVLÍK, reportér ČT david.havlik@czech-tv.cz
10. listopadu 2003, 00:00

VLÁDĚ NEZÁLEŽÍ NA TOM, ZA KOLIK PRODÁ HNĚDOUHELNÉ DOLY. MEZIREZORTNÍ KOMISE MINULÝ PÁTEK ROZHODLA, ŽE HLAVNÍM KRITÉRIEM PŘI PRIVATIZACI NEBUDE CENA, ALE PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR.

Odborníci varují, že z dolů mohou zmizet peníze

Severočeské doly a Sokolovská uhelná si dohromady dosud ušetřily, podle lidí blízkých těmto firmám, na rekultivace přes čtrnáct miliard korun. „Doly se budou prodávat i s těmito účelově vázanými prostředky,“ potvrdila Kateřina Koubová z tiskového oddělení ministerstva průmyslu. Peníze si musí firmy dávat na stranu ze zákona, aby mohly po skončení těžby zaplatit třeba zalesnění opuštěného dolu. Podle ministra průmyslu Milana Urbana nelze spojovat peníze uložené na účet pro sanační práce s prodejní cenou, protože peníze z účtu nemohou být použity jiným způsobem. „Propojování těchto částek neodpovídá realitě,“ řekl. Stát může zatím snadno kontrolovat, na co se tyto peníze používají, protože doly vlastní. Až je prodá, stanou se noví majitelé i vlastníky miliardových účtů a kontrolovat, jestli peníze nepoužívají jinak než mají, bude podle ekonomů složitější. „Tyto miliardy nejsou ošetřeny tak, aby nemohly z dolů zmizet,“ přiznal Profitu zdroj z okruhu důlních firem.

BÁŇSKÝ ÚŘAD VARUJE

Český báňský úřad si nebezpečí ztráty kontroly nad státními penězi uvědomuje a připravuje novelu horního zákona, která má zprůhlednit nakládání s penězi určenými na rekultivace. V části týkající se tvorby finančních rezerv je například uvedeno: „Pokud výše rezervy překračuje v souhrnu za organizaci jeden milion korun, je organizace povinna prokázat auditorem, že tyto prostředky skutečně má. Do těchto prostředků nelze zahrnout technologické celky, předměty, které se v procesu dobývání spotřebovávají. Vytvořené prostředky zákon chrání tím, že je vylučuje z konkurzní podstaty. Není-li organizace schopna vytvářet dostatečnou rezervu na sanace a rekultivace, je příslušný obvodní báňský úřad povinen podat podnět na zahájení konkurzního řízení.“ Kateřina Koubová z tiskového oddělení ministerstva průmyslu k tomu dodává: „Tímto poměrně tvrdým zásahem do činnosti organizace by mělo být zajištěno, aby nedošlo k výraznému zadlužení vůči státu.“ Pokud totiž stát zjistí, že vlastník dolu nemá na rekultivace peníze, nezbude mu nic jiného, než aby zahlazení škod zaplatil sám. A důvod proto, aby vláda zvýšila daně, je na světě.

DOLY SE SLEVOU

Odboráři ČEZ a Severočeských dolů spočítali, že majetek Severočeských dolů je vyšší než 17 miliard korun. „V olných finančních prostředků je v této společnosti asi 10 miliard. Společnost Severočeské doly není zadlužena. Za rok 2002 vytvořila zisk, z něhož na dividendách (tedy i do státní pokladny) bylo vyplaceno 600 milionů korun. V roce 2003 se očekávají hospodářské výsledky ještě lepší,“ píší ve svém společném prohlášení. „Oproti státnímu očekávání (viz tabulka č. 1), kdy by měl za Severočeské doly stát obdržet tři a za Sokolovskou uhlenou dvě miliardy korun, by za prodej dolů měla být reálná cena za Severočeské doly mezi 6-7 miliardami a za Sokolovskou uhelnou 4-5 miliard korun. Důlní podniky svoji cenu mají a není důvod poškozovat státní příjmy na úkor soukromých subjektů,“ myslí si ekonom Zdeněk Duba.

ČEZ MUSEL PŘIHODIT

Cenu uhlí zná i odvolaný generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl. Nejenom proto, že ho rozhodnutí firmy zúčastnit se privatizace důlních společností stálo místo, ale také z toho důvodu, že ČEZ vlastní více než třetinu akcií (37,21 %) Severočeských dolů. Aby nedošlo k jejich znehodnocení, musel být ČEZ připraven zaplatit za státní podíl v Severočeských dolech nejméně 5 miliard korun. „Pokud by byl majoritní podíl prodán za cenu nižší než pět miliard, v tu chvíli by akcie neměly cenu, za kterou je ČEZ nakoupil, ale cenu nižší. To by bylo jejich znehodnocení,“ vysvětluje ekonom Jiří Marek. „Snížil by se tím náš zisk. Pak bychom zvažovali, zda využít nabídku nového majoritního vlastníka v rámci povinného odkupu akcií, která by však odpovídala nové nižší ceně. Nebo bychom mohli doufat, že v budoucnu se tento náš podíl opět zhodnotí,“ doplňuje ho mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Podle ekonomů bylo tudíž logické, že se ČEZ do privatizace přihlásil, protože musel ochránit své dřívější investice. „Při rozhodování o účasti v privatizačním procesu hnědouhelných společností je důležité hledisko dodržení péče řádného hospodáře,“ píše se v interním materiálu o privatizaci dolů, který předložil představenstvu ČEZ ředitel Jaroslav Míl. Uvažovaná cenová nabídka ČEZ by podle všeho převýšila všechny dosud diskutované ceny. Hornické odbory a odboráři ČEZ za tím vidí jeden z důvodů, proč ČEZ musel z kola ven. „Podle našich informací je favorizovaným zájemcem o Severočeské doly společnost Appian Group. Původní nabídka této společnosti za majoritní podíl (56 %) v Severočeských dolech ve výši 2,6 miliardy Kč je podstatně nižší než cena, za kterou společnost ČEZ koupila 37 % akcií Severočeských dolů (cca 3,5 miliardy Kč),“ upozorňují ve svém prohlášení. „Společnost Appian Group v tomto výběrovém řízení zatím žádný cenový návrh nepředložila. Teprve v případě kvalifikace do samotného výběrového řízení bude navrhovaná cena součástí nabídky,“ reagoval mluvčí firmy Radek Stavěl.

APPIANISTI Z ČEZ

ČEZ nakoupil třetinový podíl v Severočeských dolech v době, kdy byl generálním ředitelem ČEZ Jan Vacík a na pozici výkonného ředitele pracoval Jan Krenk. Oba jsou nyní členy výkonného vedení Appian Group. „Domácí energetický trh není tak velký, aby zkušení špičkoví manažeři neprošli obvykle více společnostmi na trhu,“ komentoval to Radek Stavěl zAppian Group. „Jan Vacík i Jan Krenk jistě znají reálnou cenu Severočeských dolů. Je tedy s podivem, že Appian Group nabízí v jednotkové ceně zhruba polovinu toho, co zaplatil ČEZ. Ze státního krev neteče, anebo Appian Group více nemá?“ řekl Profitu zdroj obeznámený se zákulisím prodeje. Podivují se nad tím i odboráři. „Zadlužený stát paradoxně usiluje o to, aby cena za Severočeské doly byla pokud možno co nejnižší. Stát na místo toho, aby umožnil vlastní energetické společnosti získat palivovou základnu, stejně jako ji mají zahraniční společnosti tohoto typu, dělá vše proto, aby tomu zabránil.“

DOLY VYDĚRAČEM

Ekonomové s některými názory odborářů souhlasí. „Světové energetické firmy pokrývají více článků energetického řetězce od výroby až po zákaznické služby (viz tabulka č. 2). Není důvod, aby takovým podnikem nebyl i ČEZ. Vlastnické propojení ČEZ a dolů může dlouhodobě ceny elektrické energie stabilizovat a je prostor k významné úspoře režijních a administrativních nákladů,“ tvrdí ekonom Zdeněk Duba. Společné vlastnictví dolů a elektráren může podle ekonoma Jiřího Marka zamezit tomu, aby soukromý vlastník dolů vydíral státem kontrolované elektrárny. Pokud by se to stalo, nedoplatí na to nikdo jiný než konečný zákazník. „Soukromý vlastník dolů může být - a většinou také je - obchodníkem selektřinou. Je jasné, že má v ruce nástroj na tvorbu ceny elektřiny a díky tomu to bude on, kdo jí bude dlouhodobě diktovat,“ myslí si Jiří Marek.

MONOPOL NA SPADNUTÍ

„ČEZ se uchází o slovenskou energetiku a o distribuční společnosti v Bulharsku. Strategické záměry nelze tříštit a v tuto chvíli není z hlediska České republiky jako vlastníka vhodnou strategií zabývat se těžbou hnědého uhlí,“ prohlásil k účasti ČEZ v privatizaci dolů ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Odboráři spatřují ve vyřazení ČEZ z boje o uhelné společnosti hrozbu pro celé odvětví hornictví. „Stát připravuje podmínky proto, aby Severočeské doly získala společnost Appian Group. Takže vyvstává hrozba vzniku monopolu na těžbu hnědého uhlí se všemi důsledky z toho plynoucími. Appian Group, coby vlastník Mostecké uhelné, by totiž v případě ovládnutí Severočeských dolů získal kontrolu nad většinou trhu s uhlím v České republice (viz graf č. 3). n

Těžební společnosti mají na účtech miliardy na zahlazení škod po těžbě. Peníze na rekultivace patří důlním společnostem - tedy státu, ale vláda se chová, jako kdyby o hodnotě majetku, který prodává, nechtěla vědět.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče