Dohoda o hmotné odpovědnosti brání schodku

28. července 2003, 00:00 - Ladislav Jouza, právník
28. července 2003, 00:00

Jak se může podnikatel chránit před případnou škodou způsobenou zaměstnancem? Zaměstnání často přináší nepříjemné okamžiky. Zaměstnanec poruší své povinnosti a následuje škoda. Je proto pochopitelné, že zaměstnavatel chce těmto důsledkům předejít a snaží se již při uzavírání pracovní smlouvy zajistit si úhradu.

Jak se může podnikatel chránit před případnou škodou způsobenou zaměstnancem?

Zaměstnání často přináší nepříjemné okamžiky. Zaměstnanec poruší své povinnosti a následuje škoda. Je proto pochopitelné, že zaměstnavatel chce těmto důsledkům předejít a snaží se již při uzavírání pracovní smlouvy zajistit si úhradu. Je tento postup v souladu se zákonem?

Zákoník práce stanoví podmínky a způsoby zajištění úhrady škody zaměstnancem v § 248 zástavního práva. Podle tohoto ustanovení si zaměstnavatel může zabezpečit úhradu zaměstnancem v případě škody, která vznikla na svěřených hodnotách nebo jež způsobil úmyslně. Zaměstnanec je pak povinen škodu vyúčtovat. Podmínkou je uzavření písemné smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti, kterou zaměstnanec vlastní.

Smlouva o zástavě

Smlouva o zřízení zástavního práva musí být mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem sjednána písemně. Musí obsahovat určení předmětu zástavy (chata, domek) a určení pohledávky, jejíž splnění zástava zajišťuje. Je to tedy škoda způsobená podle § 176 žák. práce, kdy zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o hmotné odpovědnosti. Zaměstnanec přebírá odpovědnost za svěřené hotovosti, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které je povinen vyúčtovat. V případě ztráty nebo zničení uvedených věcí musí hradit plnou škodu. Právě k zajištění úhrady celé škody může zaměstnavatel zřizovat zástavní právo. Pokud by šlo o úmyslnou škodu, mohl by soukromý podnikatel požadovat nejen úhradu celé škody, ale i jiné peněžní újmy.

Za osobní vůz neručí

Předmětem zvýšené odpovědnosti nemohou být hodnoty, které nejsou předmětem obratu nebo oběhu. Nemůže jím být inventář prodejny, kanceláře, dílny i kdyby byla uzavřena dohoda o hmotné odpovědnosti. Nešlo by o škodu, za kterou by zaměstnanec odpovídal plně, ale jen do výše čtyřapůlnásobku svého průměrného měsíčního výdělku. To platí i o motorových vozidlech. Předpokladem odpovědnosti zaměstnance za schodek a za plnou náhradu škody bez omezení je uzavření dohody o hmotné odpovědnosti. Zaměstnavatel ji může sjednat 1 se zaměstnancem, který pracuje na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr. Dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Nestačí opis dohody, z něhož není jednoznačně zřejmé, zda byl originál podepsán. Dohoda může být uzavřena samostatně nebo být součástí pracovní smlouvy. Je-li součástí pracovní smlouvy, musí být smlouva písemná. Podmínkou platnosti dohody o hmotné odpovědnosti není provedení inventarizace. Její neprovedení nemá za následek neplatnost nebo zánik dohody, podnikatel by se při dokazování schodku dostal do důkazní nouze.

Vznik zástavního práva

Zástavní právo vzniká dnem vkladu smlouvy do katastru nemovitostí. Řízení o povolení vkladu se zahajuje na návrh zaměstnavatele. Dokud zástavní právo trvá, nemůže zaměstnanec nemovitost převést na někoho jiného, musel by si vyžádat souhlas zaměstnavatele. Zánikem nároku na náhradu škody zaniká i zástavní právo. Účelem zákoníku práce je zajistit zástavním právem zaměstnavateli pohledávky v podobě náhrady škody. Jde o pohledávku, která může nastat v budoucnosti. Smlouvu o zástavním právu je možno sjednávat při uzavírání pracovní smlouvy, dohody o hmotné odpovědnosti. Zástavní právo nemůže zaniknout například tím, že se zaměstnavatel vzdá tohoto práva nebo zaměstnanec složí cenu zástavy. Toto právo zaměstnavatele může končit jen zánikem nároku na náhradu škody - zaplacením náhrady nebo zproštění odpovědnosti zaměstnance za manko.

Škoda více zaměstnavatelů

Zákon připouští, aby stejná nemovitost byla zatížena zástavním právem vůči více zaměstnavatelům. Jestliže zaměstnanec sjedná několik vedlejších pracovních poměrů s několika zaměstnavateli, s nimiž uzavře dohodu o hmotné odpovědnosti, může si každý zaměstnavatel zajistit úhradu případné škody zástavním právem na nemovitost zaměstnance. Podmínkou je souhlas zaměstnance. Vznikne-li na zástavě více práv, uspokojí se přednostně nejstarší zástavní právo.

Do plné výše

Odpovědnosti za schodek se zaměstnanec zprostí jen tehdy, jestliže prokáže, že jej nezavinil. Zaměstnavatel nemusí zaměstnanci prokazovat, že schodek zavinil úmyslně nebo z nedbalosti. Musí ale prokázat, že vznikla škoda a že zaměstnanec uzavřel dohodu o hmotné odpovědnosti. Důvody, pro které se může zaměstnanec zcela nebo zčásti zprostit odpovědnosti za schodek, mohou být různé. Především se jedná o nahodilé události, jako je oheň, povodeň nebo jiná živelní událost. Schodek může vzniknout i úmyslným jednáním někoho jiného. Například když zákazník odcizil věc v obchedě. Odpovědnosti se zprostí také tehdy, jestliže prokáže vznik schodku nevytvořením přiměřených pracovních podmínek zaměstnavatelem. Škodu pak nese zaměstnavatel a odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí, případně zaměstnanec neodpovídá vůbec. Zproštění odpovědnosti za schodek u zaměstnance je pak důsledkem povinnosti, kterou zaměstnavateli stanoví § 170 zákoníku práce. Podle něj je zaměstnavatel povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení majetku. Zjistí-li zaměstnavatel závady, je povinen je odstranit.

Ručí jiná osoba

Bylo by v rozporu se zákoníkem práce, kdyby zaměstnavatel uzavíral se zaměstnancem dohodu o zajištění případné kauce, pokud by zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu. Taková dohoda by nebyla platná, protože by nebyla v souladu se zákonem. Zajištění náhrady škody si může zaměstnavatel zajistit nejen uvedenou dohodou o hmotné odpovědnosti, ale i jinými druhy záruk. Za zaměstnance se může zaručit jiný občan. Ten v případě vzniku škody na svěřených hodnotách nárok zaměstnavatele uspokojí, jestliže tak neučiní zaměstnanec. Pro zaměstnavatele z toho vyplývají další povinnosti: musí kdykoliv a bez odkladu sdělit ručiteli na požádání výši svého nároku. Ručitel je povinen nárok zaměstnavatele uspokojit, jestliže jej neuspokojil zaměstnanec, ač k tomu byl zaměstnavatelem písemně vyzván. Ručitel, který nároku zaměstnavatele vyhověl, je oprávněn požadovat na zaměstnanci náhradu za plnění poskytnuté zaměstnavateli.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče