Dohled nad všemi a nad vším

02. listopadu 2011, 16:04 - Petra Pelantová
02. listopadu 2011, 16:04

Centrální banka se pouští do stále ostřejší kritiky unijních nařízení, která mají sešněrovat bankovní sektor. Šance Česka změnit plány EU jsou ale malé.

Hysterie okolo záchrany eurozóny odsunula zásadní diskuse k chystané regulaci finančního sektoru na vedlejší kolej. Přitom práce na nové legislativě se nezastavily a některé důležité návrhy se už formují do konečné podoby. Manévrovací prostor pro vyjednávání výjimek či změn v regulaci, která bude mít nezanedbatelný dopad na celý evropský bankovní trh, se rychle tenčí. A toho si je dobře vědoma Česká národní banka (ČNB). Její námitky proti chystaným pravidlům proto přitvrzují.

Přísný a přísnější

Poslední říjnový pátek přednášel viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík na Škoda Auto Vysoké škole. Svůj příspěvek nazval Finanční regulace v EU – aktuální vývoj, rizika a pozice ČNB. „Místo přesného definování a pojmenování příčin krize se vytváří zdání, že nadnárodní forma dohledu a regulace ,všeho a všech‘ je zárukou proti opakování krize v budoucnu,“ řekl Tomšík.
Viceguvernér se ohradil jak proti návrhům, které se právě projednávají v evropských institucích, tak také proti budoucím plánům na další regulaci. Sem patří například takzvaný Evropský rámec pro krizové řízení. Hlavním cílem tohoto rámce prý má být zajištění stability finančního trhu v Evropské unii. Spočívá v možnosti omezení pravomocí národního regulátora a jejich přesunu na regulátora té země, kde má finanční instituce mateřskou společnost. Pokud by například ČNB zakázala České spořitelně, aby poslala mateřské společnosti Erste do Rakouska peníze, mohl by se dle návrhu do situace vložit rakouský regulátor a zákaz ČNB „přehlasovat“. Čím významnější instituce na finančním trhu, tím přísnější nástroje by na ni orgán dohledu mohl uplatňovat, říká Evropský rámec pro krizové řízení. „ČNB je zásadně proti umožnění převodu aktiv v rámci finančních skupin bez souhlasu obou regulátorů a proti možnosti zvrátit toto rozhodnutí prostřednictvím mediace ze strany evropského orgánu dohledu,“ zdůraznil během přednášky Tomšík.

Obavy ČNB

Součástí Evropského rámce pro krizové řízení jsou i povinné fondy pro řešení krizí či společné postupy pro krizové řízení na finančním trhu, s čímž ČNB zásadně nesouhlasí. Stejný názor má i na další omezování pravomocí národních orgánů dohledu a přesunu pravomocí směrem k zahraničním orgánům dohledu, což je rovněž součástí souboru regulace. „ČNB se obává pokračující snahy evropských institucí o další přesun pravomocí z národních orgánů dohledu na ,evropské‘ regulátory bez současného přesunu odpovědností za důsledky přijímaných rozhodnutí,“ varoval Tomšík.
Z toho, co se aktuálně projednává na půdě evropských institucí, se Tomšík opřel například do návrhu směrnice o hypotečních úvěrech. Ta má podle něj příliš širokou působnost a reguluje zbytečně mnoho věcí. Kromě jednotného výpočtu RPSN a způsobu, jakým se klienti mají informovat, řeší například i předčasné splacení hypotečního úvěru, což ČNB odmítá.
Centrální banka nechce ani povinnou spolupráci mezi fondy pojištění vkladů v jednotlivých zemích unie. V těchto dohodách je například stanoveno, kdy a za jakých podmínek by fond v jedné zemi vyplácel náhrady za vklady ve zkrachovalé finanční instituci v jiné zemi. Centrální bankéři ale nechtějí ani zvyšovat příspěvky do těchto fondů anebo zkracovat lhůty, ve kterých se náhrady vkladů ve zkrachovalé bance vyplácejí.

Zlatá vejce z Česka

Tomšík ukázal i na nebezpečí návrhů na změny u expozic finanční skupiny. Je třeba sledovat ustanovení týkající se limitů angažovanosti, upozornil. O co jde? Například české banky mají dostatek kapitálu, což se o jejich mateřských společnostech v zahraničí říct nedá. Aby majitelé nevysávaly z českých dcer kapitál, nesmí půjčky mateřským bankám přesáhnout pětadvacet procent investic. Dle unijních návrhů by ale tento limit mohl padnout. A pak už by bylo jen otázkou času, kdy se na zlatá vejce z Čech vrhnou zahraniční vlastníci. Tři dny po Tomšíkově přednášce předstoupil se svým projevem šéf sekce dohledu nad finančním trhem David Rozumek. Šlo o prezentaci pro novináře a v podstatě potvrdil Tomšíkovy obavy. ČNB prý během léta obnovila kvůli situaci v Řecku pravidelné týdenní reporty bank. Finanční domy musejí ČNB hlásit, jaké obchody provedly a jaké transakce zamýšlejí. Až dosud to bylo pouze v měsíčních intervalech. Důvodem je fakt, že objem převodu v bankovních skupinách letos v prvním pololetí narostl z jedenácti na zhruba 14 procent, což je historicky nejvyšší úroveň.
ČNB je ale dle Rozumka ve střehu i v jiných ohledech. Sleduje, zda některé transakce mezi matkou a dcerou nejsou nápadně nevýhodné, tedy zda se nejedná o snahu vysát kapitál z české banky jiným způsobem, než je například podřízený dluh či výplata dividendy. I to ovšem může ČNB ošetřit. Výplatu dividend totiž nelze zakázat, ovšem lze to nějakým způsobem regulovat, tvrdí Rozumek.
Na rizika evropské regulace narážel několikrát v minulosti i guvernér ČNB Miroslav Singer. Viceguvernér Mojmír Hampl spolu s Tomšíkem zase před několika týdny napsali do Financial Times na téma chystané regulace velmi kritický článek. Oba členové bankovní rady se v textu věnují tomu, že pokud bude možné volně přesouvat likviditu jako jeden z důsledků navrhované regulace, zvýší se pravděpodobnost, že příští finanční krize s sebou stáhne dolů více bank.
ČNB kritizovala evropskou regulaci už v minulosti, ovšem nyní se ozývá stále hlasitěji, její kritika je ostřejší a jde do velkých detailů. „Z pohledu českého bankovního sektoru jsou přístupy ČNB racionální a odrážejí reálnou situaci a relativně příznivou pozici českých bank,“ domnívá se Petr Kříž, vedoucí partner sektoru Finančních služeb PwC Česká republika a dodává: „Z mého osobního pohledu by mělo dojít k výběru zásadních prioritních opatření, zahrnujících určitě postupné zvyšování kapitálové přiměřenosti. Domnívám se ale, že souhrnný efekt při realizaci všech návrhů by negativně ovlivnil ekonomiku členských zemí a konkurenceschopnost evropského finančního sektoru.“

Kdo se v tom vyzná

Ve velmi složité pavučině nařízení skrytých pod zkratkami Basel, CRD, AIMF, EMIR, MiFID či MAD se lze jen těžko vyznat a je třeba hlídat, jaká budou mít jednotlivá opatření dopady. To přitom mnohdy nevědí ani autoři regulace. Ostatně už zhruba před rokem prohlásil v této souvislosti Miroslav Singer coby guvernér ČNB, že „je třeba hlídat si detaily“. To proto, abychom prý nezjistili, že náš stabilní český finanční sektor má najednou problémy, neboť je nevhodně regulován anebo protože dochází k rozhodnutím, za která my neneseme odpovědnost.
Za Česko vyjednávají v tomto směru zástupci ministerstva financí, a to na různých úrovních. S Českou národní bankou svůj postoj a vyjednávací pozice konzultují. V minulosti se ale stalo i to, že v Bruselu česká delegace složená ze zástupců ministerstva vyjednala či odkývala něco jiného, než co prosazovala centrální banka. Kromě toho se většina regulačních direktiv tvoří buď na uskupeních, kde Česko nemá zástupce, anebo se řeší na schůzkách, kde Česká republika nemá spojence a její hlas není příliš slyšet. Je tudíž namístě otázka, zda bude hlasitá kritika ČNB něco platná.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče