Dočkáme se zákona o lobbingu?

27. října 2009, 17:30 - Aleš Pospíšil
27. října 2009, 17:30

Ti, kdo ctí pravidla a etiku, si spojování své profese s kriminální činností nezaslouží

Sněmovna zákon o lobbingu zatím neschválila. Vzhledem k růstu společenské poptávky po regulaci této činnosti je však pravděpodobné, že dříve, či později vládní nebo poslanecký návrh uspěje a regulace stane realitou.

Nutnost regulace

Je škoda, že se tato legitimní činnost často spojuje s korupcí a klientelismem. Je totiž jen ku prospěchu věci, mohou-li představitelé exekutivy, ale zejména legislativy, konzultovat s lidmi vně svých úřadů záležitosti týkající se zákonů, které navrhují, respektive schvalují. Lze dokonce říct, že bez dostatečného množství relevantních informací a ověřených dat by bylo rozhodování ústavních činitelů poměrně nezodpovědné.
Možná, že tu je dosud dost těch, kteří si tuto zejména v anglosaském světě historicky prověřenou profesi pletou s něčím jiným – třeba s úplatkářstvím. Řádní lobbisté, tedy lidé, kteří ctí pravidla a především etiku lobbingu, si však spojení své profese s kriminální činností nezaslouží. V minulosti se několikrát hovořilo o nutnosti lobbing regulovat a „posvítit“ si na práci těch, kteří ovlivňují politiky. Bylo napsáno i mnoho článků, které měly být přetaveny v zákonnou normu. V Poslanecké sněmovně nedávno neuspěl návrh sociálnědemokratických poslanců Bohuslava Sobotky a Jeronýma Tejce. Může sice vzbuzovat rozpaky, ale po určitých úpravách bude mít po opětovném předložení šanci uspět.
Je škoda, že jsme tyto poslanecké aktivity, ať jsou jakkoli vnímány jako cesta správným směrem, nepředešli seberegulací – tedy jasným vymezením práv a povinností lobbistů. Jasným pojmenováním a označením toho, kdo je legitimním lobbistou, a toho, kdo je jen osobou ohrožující pověst svých klientů, politiků a vysokých úředníků.

Profesní organizace

Jsou to necelé dva roky, kdy jsme téměř založili profesní organizaci s názvem Asociace Public Affairs Agentur. Mimo jiné jsme sepsali poměrně přísný etický kodex, na němž se shodli zástupci organizací. Ty do tohoto „desatera“ začlenily zásady, které na lokální a mezinárodní úrovni bez výhrady dodržují, protože si uvědomují odpovědnost vůči občanům, profesi a společnosti.
Jednání dle právních předpisů České republiky, poskytování služeb v souladu s dobrými mravy a odmítání těch, kdo by s tím byli v rozporu, musejí tvořit základ této činnosti. Stanovili jsme, že je zcela vyloučeno poskytovat finanční či nefinanční odměny ústavním činitelům a státním úředníkům s cílem prosadit zájmy klienta. Zapověděli jsme i možnost zaměstnávat či jinak za úplatu najímat ústavní činitele a jejich rodinné příslušníky.
Byť jsme byli jen kousek od vzniku asociace, její inaugurace se nikdy neuskutečnila. Nechci tvrdit, že seberegulace nutně regulaci jednou provždy vylučuje. Fungující profesní organizace, která dokáže oddělit dobré od špatného, snižuje poptávku po razantním státním vstupu. Ten může přinést nepříjemná překvapení a zbytečná omezení i těm, kteří si to nezaslouží. I tomu by se dalo předejít. Asociace by se stala, pokud ne povinným, pak jistě žádoucím, legitimním a transparentním partnerem legislativců při tvorbě příslušných zákonů, v tomto případě o lobbingu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče