Dobývání Alžírska

04. března 2010, 20:23 - Martin Shabu
04. března 2010, 20:23

Chystaná dohoda o hospodářské spolupráci má českým firmám zpřístupnit trh v zemi

V příštích pěti letech poskytne alžírská vláda 150 miliard dolarů na obnovu země. Českým firmám se tím otvírají mimořádné příležitosti – od infrastrukturních projektů, výstavby metra v hlavním městě Alžíru, přenosu know-how a podpory podnikání přes zalesňování a obnovu závlahových systémů až po dovoz průmyslových celků, zbraní a vzdělávání pracovní síly. Navíc byl meziroční procentuální nárůst obchodu České republiky s Alžírskem loni druhý nejvyšší ze všech zemí světa (viz Alžírsko na druhém místě).

České zářezy
Po patnácti letech jsme se vrátili na jeden z tradičních trhů bývalého Československa. Máme na co navazovat a místní nás znají. „Potřebují všechno a nemají kromě zemního plynu a ropy nic. Počínaje potravinami je Alžírsko nesoběstačné. A všechny komodity musí dovážet,“ říká ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský. Ten v doprovodu ministra zemědělství Jakuba Šebesty a náměstků ministra zahraničních věcí a obrany navštívil hlavní město Alžír. Třicetičlenná mise byla největší oficiální návštěvou této země po roce 1989. A uspokojení touhy Alžírska po potravinách, technologiích, výrobcích a službách během ní dostalo konkrétní formu.
Ekonomické údaje Alžírska jsou povzbudivé – hospodářský růst 3,8 procenta, HDP na obyvatele 3450 amerických dolarů a zahraniční dluh ve výši 3,5 miliard dolarů. Znalec regionu Pavel Vlach, předseda představenstva a generální ředitel Aircraft Industries ze skupiny Pamco, je přesvědčen, že úspěchu na alžírském trhu předchází přítomnost v této oblasti. Díky tomu se jeho společnosti podařilo vyvést již šest devatenáctimístných turbovrtulový letounů L 410. Cena jednoho letounu je v průměru zhruba tří miliony eur. Těsně před uzavřením je kontrakt o prodeji dalších tří letadel. „Provozovatelem letounů L 410 je soukromá společnost Air Express. Její letadla si pronajímají nejen nadnárodní těžařské korporace, jako je Shell nebo ConocoPhillips, ale i pracovníci OSN. Naší výhodou je, že oproti konkurenci naše stroje splňují tvrdé podmínky pro provoz v poušti – startování z nezpevněných drah a dlouhou životnost i v prašném prostředí,“ vyjmenovává přednosti českých výrobků Vlach.
Pamco působí na místním trhu již patnáct let a zprostředkovává obchody i dalším subjektům. Patří mezi ně i firma CARGO design Opava, která se věnuje speciální úpravě vozů a návěsů. Ty mohou sloužit armádě, hasičům i závodníkům Rally Paříž-Dakar. Do arabského světa vyváží majitel firmy Vít Škrobánek speciální technologii – mobilní jatka. „Ve speciálním voze lze porazit, veterinárně vyšetřit a vyčinit kůži jehňátka i velblouda,“ vysvětluje Škrobánek. Tuto technologii pomáhal vytvořit Jan Pašek ze Strojírny Pálava a je vhodná zejména pro území, na němž nejsou velké chovy dobytka. Velkým problémem místních zpracovatelů je extrémní podnebí. Ve vysokých teplotách je obtížné udržet hygienické standardy. Maso se rychle kazí. Proto zájem o mobilní jatka roste. CARGO design Opava v současnosti jedná o prodeji několika vozů, jejichž hodnota převyšuje 50 milionů korun, i do dalších arabských zemí. Škrobánek by chtěl na místním trhu uspět i s výrobky, jako jsou pancéřované vozy, mobilní studia nebo různé necivilní úpravy vozidel.

Nebezpečný koncert
Bývalá francouzská kolonie Alžírsko si po krvavé válce za nezávislost vymohla vlastní stát. Národně-osvobozovací válka trvala téměř deset let a během ní přišly o život dva miliony lidí. Po roce 1962, kdy země získala nezávislost na Paříži, museli Alžírsko opustit všichni Evropané. V příštích 25 letech začalo budovat socialismus a rozvíjet partnerství s takzvaným východním blokem. Oproti devadesátým letům, kdy armáda vytlačovala z legálního politického života aktivní islamisty, se dnes alžírskému prezidentu Abdalu Azízi Bouteflikovi daří udržovat zemi v klidu.
V sedmdesátých a osmdesátých letech dodávalo bývalé Československo v rámci spolupráce s Alžírskem strojírenské parky, především však zbraně a vojenský materiál. Proto nepřekvapilo, když alžírský ministr průmyslu a investic Abdelhamid Temmar na oficiálním jednání prohlásil: „České výrobky jsou tady známé. Vždy jsem bojoval s československým samopalem!“ Navzdory tomu zazněla během jednání z alžírské strany několikrát výtka, že se Češi na patnáct let odmlčeli. A byla to česká strana, která nedodržela dohody. Dle zdroje z ministerstva zahraničí je to vina Michaela Žantovského, který byl v roce 1997 jako předseda tehdejší koaliční strany ODA proti prodeji nepotřebných tanků T-72 z výzbroje české armády do Alžírska. Nadlouho tím ovlivnil vztahy obou zemí.
„Je to tu jiné než před deseti lety, kdy jsme v Alžíru pořádali večer české hudby. Tehdy byl koncert náhle přehlušen střelbou z těžkých kulometů. Záhy jsme se spojili s policií. Ptali se nás, do kdy koncert bude. Odpověděli jsme, že skladba Bohuslava Martinů skončí asi v půl desáté. Dodrželi slovo a vzbouřence, kteří se zabarikádovali v jednom z činžovních domů, zlikvidovali až po představení,“ vzpomíná na tehdejší bezpečnostní situaci Hynek Kmoníček, náměstek ministra zahraničí.

Ropné i plynové bohatství
Na rozdíl od většiny zemí Afriky má alžírská vláda co nabídnout. Alžírsko je patnácté na světovém žebříčku zemí se zásobami ropy. Příjmy z jejího prodeje tvoří 98 procent exportu a 40 procent HDP země. A má také sedmé nejvyšší zásoby zemního plynu na světě, což je důležité zejména pro Evropu. Evropská unie totiž ročně doveze z Ruska 44, z Norska 23 a z Alžírska 25 procent svého plynu. Vedle přístavu na zkapalnělý plyn jsou dva plynovody, které přivádějí tuto důležitou surovinu na evropské trhy. První vede přes sousední Maroko a Gibraltarský průliv do Španělska. Druhý protíná Tunisko, z mořského dna vystupuje na Sicílii a pokračuje dál do Itálie. Zásoby surovin snaze alžírské vlády skokově zvýšit výkonnost ekonomiky země prospívají. Zabránit tomu mohou pouze spory ve vládě, které se promítají do státní ropné společnosti Sonatrach. Její dlouholetý šéf byl v lednu odvolán z funkce a obviněn společně s devatenácti spolupracovníky z korupce. Dle některých zpráv však důvodem odvolání a obvinění byla slabá podpora prezidenta Bouteflika v loňských volbách. Budoucího vývoje země se obávají i české firmy. „Nikdo neví, co zemětřesení v Sonatrachu způsobilo,“ přibližuje pocity kolegů z branže Jan Ruml, jednatel RWE Plynoprojekt.

Podpírači domů
Obchodníci s Alžírskem potřebují dvě věci, aby mohli klidně spát – mezivládní dohodu o ochraně investic a smlouvu o dvojím zdanění. A připravuje se také nová mezivládní dohoda o hospodářské spolupráci. Podmínky pro uzavření těchto dohod se snažil vyjednat ministr Tošovský se svým protějškem Temmarem. Ten v projevu na semináři v luxusním hotelu Sofitel před podnikateli zdůraznil, že je nutné propojit alžírské peníze s českým know-how. Vládě v Alžíru jde především o přenos českého know-how, protože se snaží zvýšit kvalifikaci místní pracovní síly. Temmar potvrdil, že alžírské investice jsou pestré. Mezi průmyslová odvětví, kterých se týkají vládní investiční programy, patří strojírenství včetně výroby vozidel, vlaků a motorů či léčiv a petrochemie. Proto překvapilo, že v delegací českých podnikatelů chyběli zástupci petrochemických závodů a rafinerií.
Alžírský ministr dále uvedl, že peníze budou uvolněny i na podporu potravinářství a zemědělství. Alžírským požadavkem na české exportéry je, aby přenesli část své výroby do této země, protože trpí vysokou nezaměstnaností. V hlavním městě lze narazit během dne a zejména navečer na armádu takzvaných „podpíračů domů“ – mladých mužů bez práce, kteří se jednou nohou opírají o fasády domů, pijí alžírskou kávu, kouří cigarety a debatují o fotbale a politice. Alžírské statistiky hovoří o třináctiprocentní nezaměstnanosti, nevládní ekonomové však hovoří až o 40 procentech.

Zastavit poušť
Skutečnost, že severní Afrika byla v antické době římskou obilnicí, dávno zavál písek. Alžírské vládě by dnes stačila pouhá jistá nezávislost na dovozech obilovin. Proto chce zastavit postup pouště. Českým inženýrům a výrobcům se tedy nabízí možnost dodávek závlahových systémů. Ministr zemědělství Šebesta na ekonomickém fóru v Alžíru zmínil jako příklad sousední stát Mali, do nějž Čechoslováci v osmdesátých letech dodali zařízení na řízení vodních zdrojů. Funguje tam prý dodnes. Alžířané také vypracovali plán na částečné zalesnění polopouštních prostor. A Češi by jim chtěli pomoci nejen s jeho uskutečněním, ale i se zaváděním nových technologických postupů do živočišné výroby a programů na podporu venkova.
Hitem třídenní návštěvy české delegace se stalo sušené mléko. Toho má Alžírsko nedostatek a ročně ho dováží dvě stě tisíc tun za sedm set milionů dolarů. Čeští výrobci by naopak vývozem zpracovaného mléka řešili jeho domácí nadprodukci. Dle zemědělských expertů však nejde o lukrativní byznys kvůli energetické náročnosti. Na delegaci českých firem v Alžírsku byli zajímaví zástupci lihovarů a vinařů. V zemi, jež je na první pohled muslimská a vyžaduje od věřících abstinenci, se totiž překvapivě vyrábí pivo značky Tango. Čeští vinaři a lihovarníci sázejí na růst poptávky turistů. Těch je však v zemi minimum, přestože pláže lemující hlavní město a jeho okolí vybízejí k plavání, slunění a k výstavbě ubytovacích kapacit. Rozvoji tohoto byznysu však může zabránit radikalizace islámské populace.

Alžírská půlhodina
Co brání obchodu s Alžírskem? Vedle specifického politického prostředí je to přístup místních obyvatel k času. Nic a nikdo v hlavním městě Alžíru nepospíchal, o čemž se česká delegace přesvědčila již při odvozu z letiště. Druhý den ráno se pak seznámil s arabskou „dochvilností“ i ministr průmyslu a obchodu Tošovský. Těsně před dohodnutým jednáním se svým alžírským protějškem v devět hodin ráno přišla zpráva, že nebude mít akademickou čtvrthodinu, ale alžírskou půlhodinu zpoždění.
Obchodníci, kteří se v zemi pohybují několik desítek let, však tvrdí, že dochvilnost je sice v arabském světě relativním pojmem, ale na rozdíl od vyspělých ekonomik Západu v něm ústní dohoda platí absolutně.

Tabulka:
Alžírsko na druhém místě
Země s nejvyšším meziročním nárůstem českého vývozu (v %)

Země*2008 (mil. Kč)*2009 (mil. Kč)*meziroční nárůst (v %)

Írán*644*1477*229
Alžírsko*1569*2752*175
Vietnam*581*748*129
Hongkong*4277*4579*107
Čína*13 168*13 808*105

Pramen: Český statistický úřad

Popisek 1: Podpírači domů. Mít práci v Alžírsku je při 40procentní nezaměstnanosti snem každého muže.
Popisek 2: Česko netřeba představovat! Alžírský ministr průmyslu a investic Abdelhamid Temmar bojoval se samopalem vyrobeným v bývalém Československu.
Popisek 3: Jatka na kolečkách. Malá česká firma CARGO design Opava nalezla odpověď na zpracování živočišné produkce v extrémních podmínkách.
Popisek 4: Poušť nám nevadí. Česká letadla L 410 společnosti Aircraft Industries ze skupiny Pamco používají nadnárodní těžaři i pracovníci OSN.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče