Dobrý pokus o návrat do kavárenské historie

06. listopadu 2010, 05:02 - Zina Plchová
06. listopadu 2010, 05:02

Šedá a uspěchaná je Sokolská ulice v Praze. Jde o jednu z tepen magistrály, kterou ve čtyřech pruzích projíždějí denně tisíce aut. Stejně šedě dosud působil také Lékařský dům postavený podle návrhu architekta Františka Vahala ve 30. letech 20. století, a lidé tak neměli důvod toto místo navštěvovat. Až donedávna.

Foto: archív Eva Jiřičná

V dobách největší slávy Lékařského domu v Praze 2 byla v přízemních prostorách lékařská knihovna. Pracovala zde matka i teta současné architektky Evy Jiřičné. Nyní je z těchto prostor kavárna, kterou světově uznávaná designérka a držitelka Řádu britského impéria navrhla spolu s Petrem Vágnerem a Studiem Najbrt.

Jejím cílem bylo v tomto prostoru obnovit duch kaváren z období mezi dvěma světovými válkami, kdy představovaly důležité místo setkávání lidí různých profesí. „Kavárna byla tehdy víceméně centrem života. Neexistovala televize, bylo sice rádio, ale lidé se scházeli v kavárnách. Taky měli více času, nebyly telefony. My jsme se snažili obnovit tradici, tak aby to trošku připomínalo tu dobu,“ říká k rekonstrukci Eva Jiřičná.

Klíčovým se bylo v tomto prostoru stalo světlo. Kavárna se nachází v podloubí a během dne trpí nedostatkem přirozeného světla. Proto autorka návrhu celý prostor prosvětlila sérií podélných zářivek i menšími bodovkami. „Když vejdete do interiéru, vždy máte pocit, že vcházíte do tmavého prostoru. My jsme se snažili udělat tu tolik světla, aby tento přechod byl prakticky nepoznatelný,“ vysvětluje. Prostor zaujme i střídmostí. Vše je laděno do příjemné mléčné bílé s černými kontrastními prvky. Kromě židlí vzniklo celé interiérové vybavení na objednávku.

Dominantním prvkem celého prostoru je schodiště. Jak bývá u Jiřičné zvykem, je spirálové a zavěšené, kombinuje sklo a leštěný kov. Zaujme zejména originálně řešeným zábradlím, které člověku dává jistotu i přesto, že stoupá v poměrně ostré spirále do patra.

Investorem, jenž za celou rekonstrukci zaplatil zhruba 10 milionů korun, je farmaceutická firma B. Braun, která kavárně také dala jméno Café B. Braun. Má se stát místem setkávání, a to nejen lékařů, kteří objekt navštíví. Zdravotnický původ a inspiraci kavárna nezapře. Na výzdobu stěn byly použity kresby s motivy obratlů, páteře nebo lidských orgánů. Prohlédnout si tu můžete i chirurgické nástroje a kloubní náhrady. „Nemyslím, že je to odpuzující. Naopak, když se podíváte na chirurgické nástroje, vidíte dokonalou jednotu účelu, formy a provedení. Když odhlédnete od toho, že jsou to chirurgické nástroje, tak se vám budou líbit, protože jsou dokonalé,“ říká ke zvolené výzdobě Karel Cvachovec z České lékařské společnosti, které Lékařský dům patří. Nekuřácká dvoupatrová kavárna má kapacitu 55 míst a svým hostům nabízí bezdrátové internetové připojení. Otevřená je denně od 8 do 18 hodin.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče