Dobře utopené přípojky

25. dubna 2008, 19:15 - Vadim Fojtík
25. dubna 2008, 19:15

Energetické firmy přijdou ročně o dvanáct miliard korun

Tisíce českých domácností, které si sice v devadesátých letech nechaly do domu zavést přípojky na zemní plyn, ale palivo nechtějí odebírat, stále více trápí šéfy energetických firem. Utopené investice na budování zmíněného zřízení, náklady na jeho provoz a ušlý zisk z prodeje zemního plynu odeberou ročně těmto společnostem zhruba dvanáct miliard korun. Alespoň to vyplývá ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu. V Česku je zhruba 1,345 milionu plynových přípojek pro maloodběratele (většinu z nich tvoří domácnosti), ale takřka každá pátá je nevyužívaná. Provozovatele plynárenských soustav přitom údržba mrtvé přípojky přijde na stejnou částku jako aktivní. Tedy na několik tisíc korun ročně.

Připojte se, zaplatíme

Šéfové plynárenských firem proto nyní přemýšlejí, jak tyto „mrtvoly“ opět oživit a začít na jejich provozu vydělávat. Zatím nejdále je společnost RWE. Ta je v tuzemsku navzdory úplné liberalizaci trhu stále dominantním hráčem v plynárenství. Firma nedávno oznámila, že začne od zákazníků vykupovat jejich plynové přípojky - nejen nově zřízené, ale i ty starší neaktivní. Podmínkou ovšem je, že se klient zaváže k dlouhodobému odběru zemního plynu. Výkupní cena zařízení může dosáhnout téměř dvaceti tisíc korun. „U starších přípojek bude záviset výše výkupní ceny na míře jejich opotřebovanosti,“ sdělil týdeníku EURO člen představenstva společnosti RWE Transgas Tomáš Varcop. Ten jen přesvědčen, že nový program pomůže firmě nalákat na zemní plyn nejen klienty u nově postavených domů, ale i ty, kteří mají sice přípojku zavedenou, ale plyn neodebírají. To se týká především menších obcí. „Základní motivací k jejich aktivaci může být i finanční stimul, který jsme připravili,“ je přesvědčen. Dalším důvodem dle něho může být i skutečnost, že se pozvolna mění životní styl obyvatel na vesnicích a menších obcí. Zatím se stále najde mnoho domácností, jejichž členové jsou ochotni si každé ráno přivstat, zatopit v kotli a pak celý den přikládat. Varcop odhaduje, že takových lidí bude časem ubývat a začnou hledat alternativní a komfortnější řešení vytápění. Jedním z nich je i zemní plyn. „Takovou změnu životního stylu však nelze předpokládat v krátkodobém, ale spíše ve střednědobém horizontu několika let,“ vysvětlil. Kolik mrtvých plynových přípojek se tímto způsobem podaří firmě zprovoznit, nechce zatím odhadovat. „Jsem však optimista a předpokládám, že zájem bude velký. Alespoň o tom svědčí aktuální vývoj, který předčil naše očekávání,“ dodal. Nesdělil ani, kolik má RWE na tento program vyčleněných prostředků. RWE loni připojila k dodávkám plynu dvacet tisíc nových zákazníků, žijících především v rodinných domech. „A to jak v nové, tak ve staré zástavbě,“ konstatovala společnost v prohlášení.

Zatím bez koncepce

Mrtvé přípojky trápí i společnost E.ON, která působí především na jihu Čech a Moravy. Firma jich registruje zhruba dva tisíce. „V současnosti nemáme žádnou konkrétní strategii, jak tyto přípojky přivést k životu. Týká se to další komunikace s těmito lidmi, případně se starosty dotyčných obcí,“ upozornil mluvčí E.ON Vladimír Vácha. A tvrdí, že se firma již nyní snaží motivovat lidi, aby dali přednost zemnímu plynu před jinými zdroji energií. „Třeba tím, že poskytujeme slevy na vybrané druhy plynových kotlů. To by mělo přesvědčit i část obyvatel, kteří mají zavedenou plynovou přípojku na svůj pozemek, ale zatím ji nevyužívají,“ upozornil Vácha. A dále tvrdí, že problematika mrtvých přípojek rozhodně není záležitostí, kterou by společnost E.ON musela vyřešit v krátké době. „Třeba v horizontu dvou až tří měsíců. Předpokládáme však, že nějakou strategií brzy představíme,“ uzavřel Vácha.

Konkurence přituhuje

Důvodů, proč se plynárenské firmy začaly nebo v brzké době začnou zajímat o možnosti, jak aktivovat mrtvé přípojky, je kromě již zmíněných vysokých provozních nákladů několik. Ještě zhruba před dvěma lety měl každý odběratel zemního plynu přiděleného svého dodavatele. Poté, co se však trh zcela liberalizoval, poněkud přituhla konkurence. „V loňském roce byl zcela otevřen trh se zemním plynem, každý zákazník si tedy může zvolit svého dodavatele,“ upozornil předseda představenstva RWE Transgas Martin Herrmann. V Česku nyní aktivně působí zhruba pět obchodníků se zemním plynem. „Konkurence se primárně zaměřuje na velké zákazníky s technologicky náročnými provozy,“ konstatoval Herrmann. Společnost RWE přišla o několik významných odběratelů, jiné se však zase firmě podařilo přetáhnout od ostatních dodavatelů. K největší a nejaktivnější konkurencí v tuzemsku patří především dvojka českého trhu, E.ON, dále Pražská plynárenská a Vemex. Ten je z konkurence RWE zřejmě nejúspěšnější. Přetáhl německému koncernu několik významných klientů kromě jiného i z řad velkých pivovarů. Vemex kupuje ruský plyn přímo od společnosti Gazprom Export, dceřiné firmy koncernu Gazprom. Do Česka navíc začne vozit zemní plyn i z Norska. Dovezené médium dodává nejen velkým koncovým zákazníkům, ale i několika obchodníkům. Ti je posléze nabízejí koncovým zákazníkům s dalšími službami, třeba v balíčku s dodávkou elektřiny. Objem zmíněné dodávky zemního plynu z Norska může údajně pokrýt pět až deset procent tuzemské spotřeby.

A bude hůř

Odborníci upozorňují, že v následujících letech přitvrdí boj plynařů nejen o velké, ale i malé zákazníky, především domácnosti. A k těm v drtivé většině patří i „majitelé“ mrtvých plynových přípojek. Mnohdy shluklých na jednom místě, v okruhu několika set metrů. „Když se vám podaří o výhodách plynu přesvědčit a uzavřít kontrakt na dodávky s takovou skupinkou o počtu i několika desítek domácností, je to stejné jako získat středně velkého zákazníka. Lépe se obsluhují, můžete jim nabídnout lepší klientské služby,“ sdělil jeden z obchodníků. Prodejce plynu láká i to, že z dodávek zemního plynu pro maloodběratele mají vyšší marže než z kontraktů s velkými klienty.

Příliš mírná zima

Spotřeba zemního plynu loni, ve srovnání s rokem 2006, citelně poklesla, zhruba o deset procent, na 8,644 miliardy metrů krychlových. Především kvůli abnormálně teplé zimě, protože výkyvy počasí překračovaly padesátiletý teplotní průměr. Další příčinnou je i skutečnost, že nejen firmy, ale i domácnosti začínají se zemním plynem šetřit. Investují kvůli rostoucí ceně energií do zateplení, firmy do technologicky méně náročných procesů. Pokles částečně kompenzuje přírůstek nových zákazníků. Jen RWE Transgas loni nově připojil do sítě zhruba dvacet tisíc domácností. I přesto však plynárenské firmy hledají a aktivně podporují projekty, které naopak povzbudí větší spotřebu zmíněného paliva v tuzemsku. Zřejmě neaktivnější je v této oblasti firma RWE Transgas. Firma chce investovat do výstavby kotelen na zemní plyn, které budou kromě tepla vyrábět i elektřinu. Plánované kogenerační jednotky by měly energiemi zásobovat především menší odběratele - školy, obecní úřady či bytové domy. Jedno takové zařízení přijde zhruba na pět až deset milionů korun a návratnost investice se pohybuje v rozmezí sedmi až jedenácti let. RWE chce do této oblasti investovat stovky milionů korun. Firma počítá s tím, že tento program bude částečně financovat i z fondů Evropské unie. Na českém trhu se však schyluje k velkému boji o mnohem větší kontrakt na dodávky zemního plynu, než je několik malých kotelen. Některé energetické firmy v čele s ČEZ totiž oznámily, že chtějí v tuzemsku postavit několik nových elektráren na zemní plyn. Jen ČEZ hodlá postavit dvě plynové elektrárny, největší zdroj o výkonu 880 megawattů má vyrůst v Počeradech. Další v Užíně na okraji Ústí nad Labem. Výstavbu plynových elektráren plánují i investiční skupina J&T či firma Moravia Energo ovládaná ocelářským magnátem Tomášem Chrenkem. Ta chce v Prostějově vybudovat zdroj o výkonu 80 megawattů. Dle informací týdeníku EURO tyto elektrárny spotřebují po uvedení do provozu ročně zhruba dvě miliardy metrů krychlových zemního plynu.

BOX: Špatná koncepce
Odborníci poukazují na to, že současné problémy s mrtvými přípojkami na zemní plyn jsou další ukázkou nekoncepčních počinů státu v energetice. První z nich byla masivní státní podpora na budování elektrických přímotopů v první polovině devadesátých let minulého století. Tisíce domácností se tehdy nechaly nalákat několikatisícikorunovým příspěvkem na nákup akumulačních kamen. Jenže po dramatickém zdražení elektřiny tisíce domácností, které štědrou nabídku státu využily, začaly přebudovávat své zdroje tepla na jiná paliva. Ve druhé polovině devadesátých let nastala obdobná situace i v plynárenství. Stát poskytoval dotace obcím na plynofikaci, aby jejich obyvatelé mohli přejít od topení uhlím na ekologičtější zemní plyn. V mnoha případech se však tyto investice a snahy minuly účinkem. Vystavěly se tisíce plynových přípojek, které dnes nikdo nevyužívá. Domácnosti daly přednost vytápění levnějším hnědým uhlím. Státní fond životního prostředí nyní po stovce obcí požaduje vrácení celé,nebo alespoň části dotací, které koncem devadesátých let poskytl na plynofikaci. Celková vymáhaná částka se pohybuje zhruba kolem 40 milionů korun. Další zhruba dvě stovky sporných případů se prošetřují. I v tomto případě jde o navrácení několika desítek milionů korun.

Souvislosti
Mrtvé přípojky připraví plynárenské firmy ročně o dvanáct miliard korun.
V Česku je zhruba 1,345 milionu plynových přípojek pro maloodběratele.
Takřka každá pátá přípojka je nevyužitá.

Grafy
Setrvalý pokles
Spotřeba zemního plynu v ČR (v mld. metrů krychlových)

1996 9,306
1997 9,441
1998 9,390
1999 9,427
2000 9,148
2001 9,772
2002 9,542
2003 9,739
2004 9,691
2005 9,561
2006 9,269
2007 8,644

Pramen: ERÚ

Dovoz zemního plynu do ČR (v mld. metrů krychlových)

1996 9,285
1997 9,368
1998 9,348
1999 9,160
2000 9,189
2001 9,498
2002 9,727
2003 9,523
2004 8,860
2005 9,750
2006 9,680
2007 9,371

Pramen: ČSÚ

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče