Dobré stavby si nikdo nepřeje

25. srpna 2011, 16:29 - Pavla Kreuzigerová
25. srpna 2011, 16:29

To, co stavíme, si také sami vyprojektujeme, říká Ondřej Gattermayer, který spojováním činností navazuje na stavitele z přelomu 19. a 20. století.

Krkonoše ročně navštíví šest milionů turistů. Hory jsou tak po Praze druhým nejnavštěvovanějším místem v Česku. Pokud byste se o prázdninách chtěli vyšplhat třeba na Sněžku, potkáte tam zhruba stejně lidí jako na pražském Václavském náměstí. Nejznámější česko-polskou horu denně zdolá sedm až deset tisíc lidí, a polské úřady proto na ni od letošního roku omezily přístup a zavedly jednosměrný provoz. Na turisty se pochopitelně vážou i podnikatelé s nabídkou rozličných služeb. Výsledkem je, že na jedny české hory je toho zkrátka příliš mnoho. „Trpí nejen příroda, ale radost a potěšení z návštěvy hor ztrácíme i my,“ myslí si známý geolog Václav Cílek.

V souladu s historií

Co mají společného Krkonoše s architekturou? Ondřej Gattermayer, ředitel a majitel Atelieru P.H.A., má k nejvyšším českým horám osobní vztah. Přestože pracuje převážně v Praze, trvalé bydliště má ve Špindlerově Mlýně. Tam už také rekonstruoval dvě horské stavby – bývalou hájovnu a nedávno Davidovy boudy. „Chtěl jsem tu udělat něco, co přírodě neuškodí,“ říká Gattermayer, který hájovnu proměnil ve čtyři horské byty a Davidovy boudy v šestnáct apartmánů. „Důležitá je rozloha těchto bytů, která se pohybuje mezi 70 až 140 metry čtverečními, a tak není nijak předimenzovaná a počtem lidí a aut okolí nezatíží,“ dodává Gattermayer, který se do vlastních projektů mohl pustit díky tomu, že jeho firma není jen architektonickou kanceláří, ale i developerskou společností.

Boudy se na českých horách objevovaly od šestnáctého století, kdy se tam začalo na loukách hospodařit. Proměnou pak prošly koncem devatenáctého století, kdy začaly fungovat komerčně, pro turisty. „Vyvinuly se do specifického typu stavby, který dnes patří k horskému koloritu,“ vysvětluje Gattermayer. Tak to bylo i s Davidovými boudami, které vyrostly na jednom z místních rozcestí. „Rozhodli jsme se pro rekonstrukci, která bude maximálně respektovat historii stavby. Vznikl dům, který tam patří, protože takový tam byl i v minulosti,“ myslí si Gattermayer o stavbách, které jsou podle jeho slov v souladu s krajinou i životním prostředím.

„Osobně se domnívám, že turistický ruch v Krkonoších je větší, než jsou ty hory schopny unést,“ myslí si Gattermayer, kterého zneklidňuje místy špatně regulovaný stavební boom a často nevhodné stavební zásahy. Neváhal proto angažovat se i politicky, když se loni objevil na jednom z nevolitelných míst na kandidátce Strany zelených ve Špindlerově Mlýně. „Chtěli jsme vystoupit proti devastaci, ke které tu dochází. Když to tak bude pokračovat, přestane tu být hezky,“ dodává Gattermayer. Místní ale problém zatím nevnímají tak naléhavě a zelené si na radnici nezvolili.

Všechno v jednom

Být architektem a developerem v jedné osobě je v Česku stále ještě velmi řídký jev. Zatímco si developeři někdy stěžují na přílišnou odtrženost architektů, jsou ti druzí zase často nemile překvapeni tím, nakolik developer jejich nápad nakonec „osekal“. Atelier P.H.A. a Ondřej Gattermayer sice pro developery pracují také, ale především navrhují vlastní projekty, které poté realizují. „Začalo to v roce 1994 kdy za námi přišel investor, který chtěl postavit bytový dům v Průhonicích. Nakonec se ale ukázalo, že nemá ani pozemek, ani peníze,“ vzpomíná Gattermayer.

Protože se ateliéru projekt líbil, chtěl jej Gattermayer se svými spolupracovníky dotáhnout do konce. „Tak jsme založili zvyk, že co stavíme, to si sami vyprojektujeme. No a postupem času jsme se stali i stavitelskou firmou,“ dodává architekt. Společnost má dokonce vlastní organizační jednotku, která dům postaví, sama vyrábí marketingové podklady a nakonec dům i prodá. „Výhodou je přirozeně fakt, že tento přístup nám významně ušetří náklady. Navíc máme větší kontrolu nad celým procesem,“ vysvětluje architekt.

Architekt pocházející z Kroměříže vzpomíná, jak ho tamní architektura okouzlovala. Domy, které ve městě vyrostly hlavně v době stavitelského boomu na konci devatenáctého a na počátku dvacátého století, sice nebyly architektonicky mimořádné, ale dokonale ladily se svým prostředím. „A přitom to zajišťovali tehdejší stavitelé, kteří zvládli všechno – od organizace po stavbu samotnou, ne jako dnešní developeři. Koupili pozemek, postavili dům, pronajali ho a začali stavět další,“ popisuje Gattermayer výhody přístupu, kdy jedna firma v sobě spojuje více činností.

Gumový přístup

Napětí mezi architekty a developery Gattermayer dobře chápe. „Ještě když jsem studoval, divil jsem se, proč v zahraničí vzniká tolik špatných staveb. Až později, když u nás začal stavební boom, jsem pochopil, že to má prozaický důvod - ty dobré si totiž velmi často nikdo nepřeje,“ říká s nadsázkou Gattermayer, který tak naráží na fakt, že mnoho architektonických návrhů bývá později přeprojektováno. „Nepomáhá ani institut autorského práva, protože je to poněkud gumová kategorie. Budova je něco jiného než socha či obraz, kde je hned jasné, že jde o kopii,“ míní architekt.

Na druhou stranu si díky vlastní zkušenosti s developementem uvědomuje, že někdy musí sám sebe „cenzurovat“. Existují zkrátka ekonomické limity. „Některé principy odmítnete a priori, protože víte, že byste kvůli nim přišli o konkurenceschopnost. Trh je nyní až neuvěřitelně srovnaný,“ tvrdí Gattermayer. Velké firmy pak mají kritéria „úspornosti“ ještě limitovanější, což je důvodem, proč se mnohé developerské projekty vzájemně podobají jako vejce vejci. To je dáno nejen tím, že užití stejných materiálů a postupů zaručí předem stanovenou cenu, ale také do budoucna dávají určitou jistotu, že stavba vydrží určitý počet let, protože developeři už s ní mají zkušenost.

„V osvícených společnostech platí alespoň to, že stát nebo obec má nějakou výstavbu takzvaně sociálních bytů a tam takové limity neplatí. Když nějaký architekt vyhraje soutěž, podle jeho návrhu se bytové domy i postaví. Česká města ale na takové projekty zatím nemají peníze,“ uvádí Gattermayer.

Mediální doba

K aktuálním projektům Atelieru P.H.A. patří výstavba stovky nových bytů v pražských Malešicích. Stavět by se mělo začít na konci příštího roku. „Cítíme přirozeně, že teď není nejvhodnější doba na prodej bytů. Aktuálně je v Praze vyšší kapacita postavených bytů než poptávka,“ popisuje Gattermayer. S problémy realitního trhu se setkal ateliér před časem, když navrhoval projekt Praga pro developera Orco. Ten plánoval, že na rozhraní Prahy 10 a 15 vyroste kolem 900 nových bytů. Pak se ale firma dostala do problémů a projekt „usnul“.

Problematiku je možno brát ale i z druhé, pozitivní stránky. Jakýsi oddechový čas, který teď developeři dostali, mohou využít k tomu, aby se nad svými projekty zamysleli a případně je upravili podle aktuálních požadavků. Firmy takový přístup alespoň proklamují. Platí to skutečně? „Problémem je, že požadavky se stále vyvíjejí, jsou pořád v pohybu a jen těžko na ně můžete reagovat s časovým odstupem roku a půl. Nikdo není tak chytrý, aby to dokázal předpovědět,“ myslí si Gattermayer. Největší vliv na ně stejně jako na růst či pokles poptávky mají podle architektových zkušeností média. „Když se psalo o plánovaném zvyšování DPH, okamžitě stoupla poptávka. Pak se napsalo, že se byty neprodávají a zase se to zastavilo. Uvidíme, jaký bude příští vývoj,“ dodává architekt.

Atelier P.H.A.

- založen roku 1990

- jeho profesní zaměření spočívá v projekční činnosti bytové i nebytové výstavby, inženýringu projektů a návrhu grafických materiálů

- pracovní tým tvoří architekti, stavební inženýři, statici i grafici

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče