Dobře prošetřujte úrazy na pracovišti, jinak budete platit zbytečně

02. června 2009, 00:00 - Vladimír Zdražil
02. června 2009, 00:00

Máte problémy s úrazy a kázní na pracovišti? Poradíme vám, jak minimalizovat dopad odpovědnosti za škodu ze strany zaměstnavatele.

Autor: Isifa.cz

Zákoník práce jednoznačně říká, že zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů anebo alespoň při plnění úkolů s pracovními povinnostmi souvisejícími. To není bohužel vše. Zaměstnavatel překvapivě odpovídá i za vzniklou škodu, kterou zaměstnanci způsobil někdo z jeho kolegů. Škoda vzniká nejčastěji na oblečení zaměstnance, osobních věcech nebo dokonce penězích.

Tak například dojde-li při plnění pracovního úkolu k poškození svetru a jeho oprava evidentně není možná, je zaměstnavatel povinen zaplatit poškozenému zaměstnanci cenu obvyklou tohoto svetru v den jeho poškození. Zaměstnavatel by určitě neměl platit kupní cenu svetru, avšak měla by postačit jako kompenzace nějaká časová cena. V případě sporu zákoník práce pamatuje na využití externího znaleckého posudku. U svetru znalec určitě nebude třeba, ale v případě škody na jiných věcech již ano.

Pozor na škody mimo plnění pracovních úkolů. Za ně rozhodně odpovídat nebudete. Jak jsem výše uvedl, tak zaměstnavatel odpovídá pouze za náhradu škody vzniklou při plnění pracovních úkolů. Není třeba si nalhávat fakt, že všichni zaměstnanci během celé pracovní doby pouze pracují. Právě s ohledem na obecně nepříliš dobré využívání pracovní doby lze doporučit velmi obezřetně zpracovaný popis pracovního místa. S tím by se měl zaměstnanec při nástupu do zaměstnání seznámit a měl by ho dodržovat. V popisu je samozřejmě uvedeno místo, kde je pracovní činnost vykonávána, osoby se kterými konkrétní pracovník tvoří tým atd. Smyslem existence popisu pracovního místa je v případě pracovního úrazu možnost vyhodnotit, zda skutečně šlo o úraz při plnění pracovních úkolů. Ne vždy je takové určení jednoduché. Tak například asistentka ředitele při vaření kávy na sebe převrhla šálek a zničila si kostým. V případě asistentky se taková nešikovnost dá klasifikovat jako pracovní úraz, neboť jde o jednu z běžných aktivit, které asistentky vedoucích pracovníků běžně dělají. V případě stejné nešikovnosti u kohokoli jiného (například technika) již vaření a manipulace s horkou kávou nepatří mezi pracovní úkoly, a tudíž zaměstnavatel za vzniklou škodu nebude odpovídat. I za škody způsobené jiným zaměstnancem odpovídá zaměstnavatel jen v souvislosti s plněním úkolů |Jestliže ke škodě dojde, je zaměstnavatel buď povinen sjednat nápravu (uvést věc do původního stavu), anebo poskytnout přiměřené peněžní plnění. Co tím mám na mysli? Máme-li nějakou škodu, tak jsme schopni ji finančně vyčíslit. Pro určení výše škody na věci je rozhodující obecná cena věci v době jejího poškození (časová cena).|
Podobný postoj má zákoník práce i ke škodám, které si poškozený nezpůsobil sám, nýbrž mu je způsobil jeho kolega nebo dokonce kolegové. Odpovědnost zaměstnavatele vzniká jen v případě, kdy škoda souvisí s vykonáváním pracovních úkolů. Podobná praxe se aplikuje i na případy speciální odpovědnosti (například u odpovědnosti za odložené věci atd.).
Pozor na pracovní úrazy – zaměstnavatel je pojištěn**

Jedna věc jsou škody a odpovědnost za ně a druhou věcí jsou pracovní úrazy. Každý zaměstnavatel je povinen mít sjednané pojištění odpovědnosti, na základě kterého přechází plnění za jakýkoli pracovní úraz na pojišťovnu. Zaměstnavatel je sám odpovědný za všechny úrazy, které vzniknou na jeho pracovišti. Nerozlišuje se přitom, kdo úraz zavinil. Podstatné je, že k němu skutečně došlo a pojišťovna poskytne poškozenému zaměstnanci úrazem plnění. Sama nemůže předepsat regres jinému zaměstnanci, který pracovní úraz zavinil. Toto pojištění je povinné ze zákona pro všechny zaměstnavatele a jeho smyslem je zvýšená ochrana zdraví zaměstnanců.

V případě úrazů na pracovišti je zákoník práce samozřejmě mnohem přísnější než u škod majetkového typu. Jestliže k úrazu na pracovišti dojde, je nutné jej neprodleně oznámit vedoucímu pracovníkovi, který pořizuje z úrazu zápis. Samozřejmě v případě úrazů vážnějšího rázu je nutné v první řadě poskytnout zaměstnanci první pomoc, zavolat lékaře, policii a informovat pojišťovnu. Zápis o úrazu by měl vždy provádět vedoucí pracovník.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče