Dobře odpálený byznys

07. března 2008, 18:02 - David Kasl
07. března 2008, 18:02

Český golfový trh se v regionu východní Evropy rozvíjí nejlépe

Český golfový trh se v regionu východní Evropy rozvíjí nejlépe. A pomalu míří mezi evropskou elitu.

Proč investovat do rozvoje * S počtem jamek roste členská základna
* Čím více jamek, tím vyšší výnosy
* O spokojenosti hráčů rozhoduje kvalita hřiště a komfort v doprovodných službách
* V budoucnu bude rozhodovat i šíře nabídky služeb pro rodinné příslušníky hráčů
* Provozní zisk golfového hřiště se pohybuje v průměru okolo deseti až patnácti procent příjmů
* Golfová turistika roste rychleji než ostatní segmenty cestovního ruchu

Držitelem prestižního titulu Neobjevená golfová destinace roku, který každoročně uděluje mezinárodní organizace golfové turistiky IAGTO, se v loňském roce stala Česká republika. Ziskem ocenění v tvrdé konkurenci sedmnácti zemí nakročila do další fáze vývoje golfového trhu. Od počátku jeho boomu v 90. letech minulého století v Česku vzrostl počet golfových hřišť ze tří osmnáctijamkových na celkem 74 normovaných v roce 2007, dalších sedmnáct je plánováno a u osmi se počítá s rozšířením. Neutuchající zájem o golf odráží i nárůst počtu registrovaných hráčů v posledních pěti letech. „V regionu východní Evropy si Česká republika zachová vedoucí postavení minimálně příštích pět až deset let,“ domnívá se Tomáš Kulman, business development manažer v oblasti cestovního ruchu a aktivit pro volný čas KPMG Česká republika, „budeme-li však hovořit o vývoji země jako golfové destinace v evropském kontextu, není naše pozice ani zdaleka tak dobrá.“

Je na co navazovat

Současnému náskoku mezi postkomunistickými zeměmi napomohly České republice hluboké kořeny tohoto sportu u nás. Jeho historie se začala psát již v roce 1898, kdy se objevili první golfisté na Císařské louce v Praze. První hřiště v Čechách vzniklo roku 1904 v Karlových Varech v údolí říčky Teplá. O rok později následovalo další devítijamkové hřiště v Mariánských Lázních, jehož slavnostního otevření se zúčastnil i anglický král Edward VII. Po čtyřiceti letech socialismu, který u nás rozvoj tohoto kapitalistického sportu zastavil, jsme tak měli od 90. let minulého století na co navazovat.
Zisk titulu Neobjevená golfová destinace roku je přitom ideálním startérem pro zvýraznění Česka na mapě možných cílů 50 milionů hráčů, kteří každoročně vyrážejí za golfem na greeny celého světa. Golfová turistika navíc v období od roku 1990 do roku 2001 rostla třikrát rychleji než turistika běžná, a i nadále její přínos pro příjezdový cestovní ruch poroste. Uvážíme-li navíc, že v porovnání s běžným turistou utratí turista golfový v cílové destinaci o třicet procent více, je nasnadě, jakým směrem by se měly úvahy českých provozovatelů golfových hřišť do budoucna ubírat.

Lákadlo pro zahraničí

Jací jsou a jak se chovají zahraniční hráči přijíždějící do České republiky, naznačují výsledky pilotního průzkumu agentury CzechTourism a společnosti KPMG z loňského roku. „Dle konzervativního odhadu si do Česka přijelo v loňské sezoně zahrát zhruba patnáct až šestnáct tisíc cizinců, z nichž většinu tvořili hráči z německy mluvících zemí a Skandinávie,“ říká Kulman. I vzhledem ke klimatickým podmínkám je přitom pravděpodobné, že nijak dramatický příliv hráčů nelze v nejbližší budoucnosti čekat z jižní Evropy, Francie ani ze zámoří.
Podle obecných očekávání převládají mezi golfovými turisty hráči nad 50 let a golf jako hlavní důvod návštěvy uvedlo 70 procent respondentů. Jednoznačný přínos golfových turistů ukazuje délka jejich pobytu, která je srovnatelná s kongresovou turistikou. Zatímco zahraniční turisté stráví v Česku průměrně pět nocí, téměř polovina golfistů v Česku setrvává déle. Ještě delších pobytů dosahuje jen lázeňství. Více než 70 procent z golfových hráčů přitom stihne navštívit dvě a více hřišť. V tomto ohledu je Česká republika již nyní schopna prezentovat vcelku atraktivní nabídku. Odpovídá tomu i vysoká spokojenost zahraničních hráčů s nabízenými službami. „Nemyslím si, že by se jejich požadavky výrazně lišily od požadavků hráčů českých,“ domnívá se Kulman z KPMG, „každopádně ale o jejich spokojenosti rozhoduje kvalita hřiště a služeb a maximální komfort v doprovodných službách.“

Čím více jamek máš...

Podle aktuálního mezinárodního průzkumu společnosti KPMG, který má týdeník EURO exkluzivně k dispozici a jenž se každoročně zaměřuje na golfová hřiště a jejich provoz, existuje úměra mezi velikostí hřiště a počtem členů. Čím více jamek hřiště má, tím vyšší počet členů na nich hraje. Větší hřiště vykazují rovněž vyšší počty odehraných kol. A v neposlední řadě jsou výrazně výnosnější.
Srovnáme-li totiž tři kategorie hřišť, pak 27jamková dosahují v průměru o padesát procent vyšších příjmů než osmnáctijamková. A devítijamková jen jedné třetiny příjmů hřišť osmnáctijamkových. Ve východní Evropě dosáhlo loni třicet procent nejlepších devítijamkových hřišť průměrného příjmu okolo 386 tisíc eur, osmnáctijamková hřiště vykázala 768 tisíc eur. Z nejvyšších příjmů se přitom v regionu těšila hřiště maďarská a česká.
„Na osmnáctijamkovém a větším hřišti nejsou hráči nuceni absolvovat dvakrát devět stejných jamek,“ popisuje výhody vícejamkových hřišť Kulman. Důležitý je rovněž fakt, zda má člen možnost si zahrát i ve dnech, kdy na hřišti probíhá turnaj. „Komerčně zajímavá je totiž možnost koncipovat jedno hřiště jako klubové, tedy pro členy a komerční turnaje, a další ponechat pro veřejnost,“ dodává.
Pro zvýšení atraktivity českých golfových hřišť se tak jeví jako nezbytné především investice do rozšiřování současných hřišť a zlepšování úrovně služeb nejen co se samotné hry týká, ale i například ubytování, stravování a dalších doprovodných služeb pro „negolfový“ doprovod hráčů. „To má ale smysl jen v místech, kde je větší frekvence lidí, a u větších hřišť, která přilákají hráče i ze vzdálenějších destinací,“ podotýká Kulman. Větší hřiště také snáze přilákají pořadatele turnajů a celkové příjmy z hřiště může výrazně ovlivnit právě rozsáhlejší nabídka ubytovacích a stravovacích služeb.

Varování z Ameriky

Přestože se momentální vyhlídky pro rozvoj golfového trhu v České republice a východní Evropě vůbec jeví velmi příznivě, je třeba brát vážně i varování ze Spojených států amerických, kde se golf v posledním desetiletí potýká s recesí. Podle Národní golfové nadace a Asociace výrobců sportovních potřeb se v USA od roku 2000 snížil počet golfistů ze 30 milionů na 26 milionů a o celou třetinu poklesl počet hráčů, kteří se na greeny vydávají více než 25krát do roka.
Důvod? Všeobecný odklon od outdoorových aktivit obecně. Stárnutí populace a nižší aktivita mladších ročníků. A v neposlední řadě nedostatek času. „Ještě nedávno golfistům nevadilo strávit celý den, ale ani třeba celý víkend na golfovém hřišti,“ říká newyorský ředitel Národní asociace majitelů golfových hřišť Richard Rocchio, „dnes však vozí svoje děti na fotbal. A možná si zahrají pár jamek brzy ráno, ale na oběd už spěchají zpátky domů.“ Američtí developeři v této souvislosti upozorňují, že nezačnou-li majitelé golfových hřišť orientovat nabídku služeb více na celou rodinu, mohou své podnikání do budoucna „zabalit“.

Na řadě jsou resorty

Relativně příznivá situace pro rozvoj golfu v Česku nicméně stále vytváří podmínky nejen pro budování nových golfových hřišť (v loňském roce jich přibylo šest), ale častěji i k přípravě a výstavbě na místní poměry velkorysých projektů golfových resortů. To by mělo při posilování pozice České republiky v širším evropském kontextu sehrát jednu z klíčových rolí.
Podle analýzy investičních plánů vlastníků golfových hřišť, která je součástí studie KPMG, plánuje ve východoevropském regionu kapitálové investice pouze 61 procent účastníků průzkumu. To je znatelný pokles proti roku 2006, kdy jich s investicemi do zlepšení obchodní výkonnosti počítalo 80 procent. Jde ale o průměrné údaje celého regionu. V České republice se momentálně plánuje sedmnáct nových hřišť a u osmi se počítá s jejich rozšířením. „Takže je otázkou, nakolik lze hovořit o objektivním poklesu plánovaných investic, protože přesná data nejsou k dispozici,“ vysvětluje Kulman.
Majitelé východoevropských hřišť počítají s investicemi do rozšíření nebo vylepšení existujícího hřiště v průměrné výši 936 tisíc eur (loni to bylo 1,5 milionu eur). Tomáš Kulman ale v této souvislosti říká, že k investicím se stále častěji přistupuje jako k serióznímu podnikatelskému záměru. „Takže u již realizovaných investic se pravděpodobně čeká, nakolik se podaří jejich rozběh,“ domnívá se.
Dodejme, že hrubý provozní zisk se v loňském roce pohyboval u východoevropských hřišť na úrovni deseti až patnácti procent celkových příjmů. Zisková hřiště přitom představovala téměř 67 procent zkoumaného vzorku a v roce 2007 vykázala průměrný zisk mezi 60 až 70 tisíci eur. Se ztrátou skončilo 22 procent hřišť.

Regionální spása?

Pro budoucí vývoj u nás je rozhodně pozitivem vzrůstající zájem zahraničních investorů o český trh. „Přínosem pro český golf není pouze lepší dostupnost finančních zdrojů pro investičně náročné projekty, ale také jejich zkušenosti provozní, marketingové a obchodní, které umožní přiblížit daleko rychleji český golfový trh a kvalitu jednotlivých zařízení mezinárodnímu standardu,“ domnívá se Kulman z KPMG.
Etablování Česka jako uznávané golfové destinace s rozvinutou golfovou infrastrukturou může zemi přinést každoročně miliony eur. A nejen majitelům či investorům vlastních sportovních zařízení. Golf je totiž ideálně navázán na další produkty cestovního ruchu a Česká republika může v kombinaci s golfem nabídnout řadu atraktivních aktivit a turisticky zajímavých míst.
Další rozšiřování a zkvalitňování golfové nabídky tak může pomoci především rozvoji regionálního turistického ruchu, který se dosud potýká s nadvládou Prahy jako výrazně nejoblíbenější destinace zahraničních turistů. Golf se do budoucna může stát ideálním prostředkem jak turisty přimět, aby nezůstávali v metropoli a prostřednictvím stále oblíbenějšího sportu zavítali i do méně turisticky vyhlášených koutů naší země.

Golfový trh v roce 2007
Česko versus východní Evropa Výsledky exkluzivního průzkumu společnosti KPMG zaměřeného na golfová hřiště a jejich provoz

Z hlediska počtu obyvatel na jedno golfové hřiště a penetrací golfového trhu se Česká republika zařadila mezi rostoucí země po bok většiny států západní a střední Evropy. Navíc jsme znovu potvrdili vedoucí pozici ze všech postkomunistických zemí. Z celkem 141 hřišť ve východní Evropě jich více než polovina leží na území České republiky. A hraje na nich více než 68 procent z celkového počtu hráčů v regionu.
Proti loňskému roku se v průzkumu téměř zdvojnásobil počet respondentů a studie odráží názory 1500 provozovatelů golfových hřišť ve 48 zemích v Evropě, na Blízkém východě a v Africe. Ve východoevropské části průzkumu společnost KPMG oslovila provozovatele celkem 40 golfových hřišť, z nichž česká a polská představují 55 procent vzorku. O něco více než polovinu přitom tvořila hřiště osmnáctijamková, třetinu devítijamková a šestnáct procent hřiště s 27 jamkami a více.

(tab1)
Česko v čele Hřiště a hráči v postkomunistických zemích v roce 2007

Stát Počet hřišť Podíl na celkovém počtu (%) Počet hráčů Počet hráčů na jedno hřiště Penetrace (%) Bulharsko 3 2,13 125 42 0,002
Chorvatsko 2 1,42 550 275 0,012
Česká republika 74 52,48 35.405 478 0,354 Estonsko 6 4,25 1387 231 0,103
Maďarsko 6 4,25 1211 202 0,012
Lotyšsko 3 2,13 700 233 0,031
Litva 3 2,13 300 100 0,009
Polsko 25 17,73 1977 79 0,002
Rumunsko 2 1,42 474 237 0,001
Srbsko 1 0,71 300 300 0,003
Slovensko 6 4,25 3016 503 0,056
Slovinsko 10 7,09 6121 612 0,305
Celkem 141 100 51566 365 0,038

Pramen: EGA a národní golfové federace, zpracováno KPMG Česká republika

Členství

Průměrný počet hráčů na hřiště ve východoevropském regionu se pohybuje okolo padesáti procent evropského průměru. Výjimku v tomto směru představuje Česká republika, která se se 650 členy na osmnáctijamkové hřiště již pomalu přibližuje vyspělé evropské konkurenci. „Zajímavý je rovněž fenomén přidruženého členství u České golfové federace, kdy hráč domovské hřiště nebo klub nemá,“ dodává Tomáš Kulman. Této možnosti přitom využívá nezanedbatelné množství hráčů.
Jen pro zajímavost uveďme, že v Česku podobně jako v zemích střední Evropy tvoří zhruba třetinu členské základny ženy a třináct procent junioři. Například ve Velké Británii a v Irsku se ženy na členské základně podílejí jen sedmnácti procenty.

Odehraná kola

Bez ohledu na počet jamek bylo na východoevropských hřištích v roce 2007 odehráno v průměru 9835 kol, v případě osmnáctijamkových hřišť 9677 kol. Česká republika podobně jako například Maďarsko průměrným počtem téměř šestnáct tisíc kol v rámci regionu vybočuje. Stejně tak Polsko, které ovšem se zhruba sedmi tisíci koly zaostává. Ve Velké Británii a Irsku však počet odehraných kol dosahuje více než 30 tisíc.
Proti loňskému roku se ale na počtu odehraných kol poměrně výrazně snížil podíl členů ze 70 procent na 40 až 60 procent v závislosti na počtu jamek na jednom hřišti. Zbytek připadá na takzvané green fee. Například u osmnáctijamkových hřišť v České republice je poměr 46,3 procenta kol odehraných členy ku 53,7 procenta kol odehraných nečleny.
„Výrazně větší členská základna a komerční aktivita jednotlivých klubů v České republice může vést k tomu, že členové občas obtížně nacházejí prostor pro hru ve volném čase, tedy mezi čtvrtkem a nedělí, kdy jsou nejčastěji pořádány turnaje,“ domnívá se expert KPMG Tomáš Kulman. Ačkoliv platba členských příspěvků umožňuje členům hru za podstatně výhodnějších podmínek, většina z nich má zájem navštěvovat i další hřiště, a to nejen v rámci turnajů.

Penetrace

Podíl aktivních hráčů na celkové populaci neboli penetrace dosáhl loni v Česku 0,35 procenta, což je ale stále o polovinu méně, než činí průměrná hodnota v celoevropském měřítku. Východoevropský region jako celek nicméně v tomto ukazateli zůstává na zhruba dvacetině evropského průměru.

Hratelné dny

V poptávkovém potenciálu se odráží i počet hratelných dní. Česká republika se s 255 hratelnými dny drží v evropském průměru. „Jejich počet se i v rámci našeho státu pohybuje v závislosti na místním klimatu,“ komentuje výsledky studie Kulman, „obecně je možno počítat spíše s údajem o zhruba patnáct až 25 dnů nižším.“

Poplatky

I když se postupy a schémata pro určování ceny u zkoumaných hřišť výrazně liší, autoři průzkumu zaznamenali několik společných charakteristik. Proti roku 2006 se ze 71 na téměř 80 procent zvýšil podíl golfových hřišť, která vyžadují zaplacení nějakého vstupního poplatku pro různé typy členství. „Ceny zvláště v České republice se velmi liší,“ upozorňuje Kulman, „u mnoha renomovaných golfových klubů například v západních Čechách nebo blízko Prahy se cenová škála pohybuje mezi 4000 až 9000 eury u vstupního poplatku a kolem 1000 eur u ročního poplatku.“ A liší se rovněž nabídka služeb, které v rámci poplatků jednotlivé kluby na hřištích členům nabízejí.
Průměrný vstupní poplatek na východoevropských hřištích se pohybuje okolo 1831 eur (proti 2400 eurům v roce 2006), stejně tak poklesla výše ročního členského příspěvku. 691 eur je o 37 eur méně než v roce 2006. Vzhledem k příjmům obyvatel jsou ale tyto částky poměrně vysoké. „To vyplývá rovněž z porovnání struktury a výše cen v sousedních státech, jako jsou Německo nebo Rakousko, kde se ceny liší jen minimálně,“ dodává Kulman z KPMG.

Green fees

Většina hřišť ve východní Evropě neúčtuje green fee, tedy poplatky za hru, svým členům (82 procent, což je o devět procent více než v roce 2006). V průměru Českou republiku proti průzkumu za rok 2006 předstihlo Maďarsko, kde green fee při hře na osmnáctijamkovém hřišti činí 43 eur ve všední den a 59 eur o víkendu. Z tohoto pohledu je Česká republika mnohem dostupnější, průměrné green fee zde činí 25 eur za všední a 33 eur za víkendový den. „Na většině českých golfových hřišť jsou sice relativně nízké poplatky za green fee, nicméně nejlepší hřiště si účtují tento poplatek od 50 do 70 eur za všední den a 60 až 100 eur za víkend,“ upozorňuje na značný cenový rozptyl Kulman.
Pro zajímavost dodejme, že zatímco v roce 2006 bylo v průměru dražší zahrát si o víkendu jedno kolo ve východní Evropě než například ve Skandinávii, loni se situace obrátila a skandinávský golfový víkend byl v průměru o pět eur dražší než východoevropský (37 eur proti 42).

Další příjmy

Kromě členských poplatků a green fee tvoří příjmy z golfu další aktivity, jako jsou poskytování občerstvení a stravování, ale i reklama a sponzorství či pronájem prostorů a ploch, například pro provozování pro-shopů. V rámci zkoumaného vzorku se průměrný příjem hřišť ve východní Evropě loni výrazně snížil na 403 tisíc eur (proti 680 tisícům eur v roce 2006). „Rozdíl lze vysvětlit mnohem větším zastoupením devítijamkových hřišť v letošním průzkumu, která ale vykazují nižší obrat,“ říká Tomáš Kulman z KPMG.
V roce 2007 se také snížil podíl členských příspěvků na 30 procent celkových příjmů (z 36 procent v roce 2006), podíl green fee se z osmnácti zvýšil na zhruba 30 procent. Zbývajících 38 procent připadlo na stravování a pití, pro-shop, reklamu a sponzorství.

Náklady

Provozní náklady, včetně platů a nákladů na údržbu, se u ziskových osmnáctijamkových hřišť ve východní Evropě pohybovaly kolem 550 tisíc eur. Z nich zhruba 30 až 35 procent představovaly platy zaměstnanců. Tento údaj však může být zkreslen u hřišť, která řadu služeb řeší jejich nákupem a nezaměstnávají pracovníky ani na plný, ani částečný úvazek. „Existuje celá škála činností, kterou lze pokrýt prostřednictvím outsourcingu, případně brigádníky,“ vysvětluje Kulman.
Na personálním obsazení a outsourcingu je přitom dobře patrná provozní efektivita golfových hřišť. Průměrný počet 32 zaměstnanců (z toho 27 na plný a pět na částečný úvazek) na jedno osmnáctijamkové golfového hřiště ve východní Evropě je v porovnání s jinými evropskými regiony poměrně vysoký. Skandinávská hřiště zaměstnávají v průměru jen pět lidí na plný a šest na částečný úvazek. „Pracovní síla v oblasti golfu se u nás má ještě co učit,“ komentuje rezervy v její efektivitě Kulman.

Outsourcing

Některá hřiště zároveň zadávají například golfovou akademii, pro-shop či stravovací služby externím dodavatelům. Téměř dvě třetiny východoevropských hřišť outsourcují alespoň jednu aktivitu (pro-shop 44 procent, stravování a nápoje 50 procent a golfovou akademii 41 procent), čtvrtina hřišť dokonce všechny tři. „Je pravděpodobné, že s rozvojem specializovaných firem a jejich cenové politiky se rovněž v Česku bude outsourcing objevovat stále častěji,“ domnívá se Kulman. S fenoménem „udělej si sám“ se tak budeme nejspíš setkávat stále méně.

Ziskový podnik?
Česko-maďarský optimismus

Více než polovinu zkoumaných golfových hřišť východoevropského regionu tvořila hřiště s osmnácti jamkami, třetinu s devíti a šestnáct procent s 27 a více jamkami. Většina (90 procent) byla v soukromém vlastnictví, zbytek připadal na hřiště státní či vlastněná obcemi. Ve srovnání s jinými regiony mezi nimi bylo poměrně vysoké procento komerčních projektů zaměřených na zisk (89 procent). Naprostou většinu hřišť přitom spravoval a řídil jejich vlastník (93 procent).
Provozovatelé hřišť v průzkumu KPMG rovněž hodnotili svoji obchodní výkonnost. V průměru východní Evropy ji deset procent majitelů hodnotí jako slabou, třináct procent jako průměrnou, 62 procent jako dobrou a patnáct procent jako vynikající. Mezi největší optimisty patří čeští a maďarští respondenti, z nichž do budoucna svoji obchodní výkonnost hodnotí jako dobrou 60, respektive 75 procent a vynikající 30, respektive 25 procent majitelů. Největšími pesimisty jsou naopak Poláci. Jako průměrnou odhaduje svoji obchodní výkonnost třináct procent polských majitelů, jako dobrou 62 procent a jako vynikající žádný z nich.

Potěšitelný vývoj Přestože se loni v zemích východní Evropy proti roku 2006 zvýšil počet registrovaných hráčů v průměru o 12,5 procenta (v porovnání s rokem 2003 dokonce o 124 procent), poptávka vyjádřená počtem členství a odehraných kol zůstává v porovnání s ostatními regiony průzkumu relativně nízká. Růst golfového trhu ve východní Evropě za posledních pět let je ale mnohem vyšší než u ostatních regionů a nadále skrývá obrovský potenciál.

Rok Počet hřišť Počet hráčů 2003 79 23 000
2004 94 29 000
2005 104 33 000
2006 134 40 000
2007 135 51 500

Pramen: EGA a národní golfové federace, zpracováno KPMG

Kolébka golfu hraje prim Podíl nabídky a poptávky mezi top deseti zeměmi Evropy, Blízkého východu a Afriky. Celkem golfový trh tohoto regionu představoval v roce 2007 téměř sedm tisíc hřišť a 4,5 milionu hráčů.

Země Počet hřišť (%) Anglie 34,3
Německo 11,8
Francie 9,6
Skotsko 9,6
Švédsko 7,9
Jižní Afrika 7,9
Irsko 7,3
Španělsko 5,3
Itálie 3,5
Dánsko 2,8

Země Počet registrovaných hráčů (%) Anglie 25
Švédsko 14,2
Německo 13,9
Francie 9,9
Španělsko 7,8
Irsko 7,5
Nizozemsko 7,4
Skotsko 6,7
Jižní Afrika 3,9
Dánsko 3,7

Pramen: EGA a národní golfové federace, zpracováno KPMG

Norsko: ráj členů Top 10 zemí s nejvyšším průměrným počtem členů na 18jamkové hřiště

Země Počet členů Norsko 1224
Švédsko 1143
Španělsko 1134
Jižní Afrika 1094
Finsko 948
Dánsko 831
Irsko 830
Německo 821
Nizozemsko 806
Švýcarsko 744
Česká republika 650 * Průměr Evropy, Blízkého východu a Afriky

Pramen: KPMG

(mapa ČR)
Golfová hřiště v České republice

Legenda:
* 9jamková hřiště
* 18jamková hřiště
* 27jamková hřiště
* 36jamková hřiště

Hřiště (počet jamek)

Střední Čechy 1 Golf & Country Club Mstětice (18)
2 Golf Resort Konopiště (36)
3 Karlštejn Golf Resort (27)
4 Golf Club Molitorov (9)
5 Golf Club Mladá Boleslav (18)
6 Golf Club Poděbrady (18)
7 Golf Club Beřovice (9)
8 Golf & Country Club Prague (9)
9 Golf Club Hostivař (9)
10 Golf Club Líšnice (9)
11 Golf Club Praha (9)
12 Golf Club Podbořánky (9)
13 Benátky nad Jizerou GC Resort Paradise (9)
14 GC Stará Boleslav (9)
15 Ringhoffer Golf Club (9)
16 Albatross Golf Course (18)
17 Prague City Golf Club (27)

Západní Čechy 18 Astoria Golf Resort (18)
19 Golf Club Sokolov (18)
20 GC Františkovy Lázně - Hazlov (18)
21 Karlovy Vary Golf Resort (18)
22 Golf & Racing Club Karlovy Vary (18)
23 Golf Park Plzeň (18)
24 Royal Golf Club Mariánské Lázně (18)
25 Resort Darovanský Dvůr (27)
26 Golf Club Alfrédov (9)
27 Golf Club Háje (9)
28 Golf Club Hořehledy (9)
29 GC Klášter Teplá (9)
30 Golf Club Luby (9)

Severní Čechy 31 Liberec Golf Club (18)
32 Royal Golf Club Malevil (18)
33 Ypsilon Golf Resort Liberec (18)
34 Golf Resort Terasy Ústí nad Labem (18)
35 Golf Club Grabštejn (9)
36 Golf Club Ještěd (9)
37 Golf Club Libouchec (9)
38 I. Golf Club Most (9)
39 Golf Club Semily (9)
40 Golf Club Teplice (9)
41 Kotlina Golf Course (9)
42 Golf Resort Barbora (9)
43 Golf Player’s Club České Švýcarsko - Janov (9)

Východní Čechy 44 Golf Resort Kunětická Hora (18)
45 Nová Amerika Country Club (27)
46 Golf Country Club Prosečné (9)
47 Golf & Country Club Svobodné Hamry (9)
48 Golf Club Harrachov (9)
49 GC Hradec Králové (9)
50 Mladé Buky Golf Club (9)
51 Golf Club na Vrších (9)
52 Golf Club Pardubice (9)
53 Svratka 1932 (9)
54 Queen’s Park Golf Club Myštěves (9)

Jižní Čechy 55 Mnich Golf Club (18)
56 Hluboká nad Vltavou Golf Club (27)
57 GC Čertovo břemeno (9)
58 Český Krumlov Golf Club (18)
59 Lipno Golf Club (18)
60 Nová Bystřice GC (9)
61 First South bohemian GK Bechyně (9)
62 Prácheňský Golfový klub (18)

Severní Morava 63 Golf Club Olomouc (18)
64 Prosper Golf Club Čeladná (36)
65 Ropice Golf Course (18)
66 TJ Mittal Ostrava - Park Golf Club (18)
67 GC Radíkov (9)
68 Wallachian Golf Club (9)
69 Zámecký GC Kravaře (9)
70 Golf Resort Ostravice (18)

Jižní Morava 71 Austerlitz Golf Resort (18)
72 Golf Brno Kaskáda (27)
73 Slušovice Derby Golf Club (9)
74 Golf Club Telč (18)
75 Sokrates Golf Club Kořenec (18)
76 Lázně Kostelec GC (9)
77 Golf Club AMK Automotodrom Brno (9)

Pramen: Golfový průvodce agentury CzechTourism

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče