Dobře obutá Kovářova kobyla

19. února 2007, 00:00 - PETR BÝM
19. února 2007, 00:00

VLADIMÍR KOVÁŘ, UNICORN:Vladimír Kovář se po absolutoriu fakulty jaderné fyziky začal zajímat o počítače. Jejich význam pochopil v osmdesátých letech už i komunistický režim. Po revoluci Kovář založil eseróčko Unicorn, které se postupem let rozrostlo v široký holding.

VLADIMÍR KOVÁŘ, UNICORN: Vladimír Kovář se po absolutoriu fakulty jaderné fyziky začal zajímat o počítače. Jejich význam pochopil v osmdesátých letech už i komunistický režim. Po revoluci Kovář založil eseróčko Unicorn, které se postupem let rozrostlo v široký holding.

Softwarová společnost Unicorn skončila v posledním ročníku soutěže Czech Top 100 na 15. místě. Po takřka sedmnácti letech existence se změnila z malého eseróčka na rozvětvený holding.

Hlavní osobností tohoto složitého organismu je majitel firmy Vladimír Kovář. „Na Vysoké škole ekonomické jsem se seznamoval hlavně se sovětskou výpočetní technikou. Později jsem přešel do Koospolu. Tam bylo trochu více peněz. Management byl také poněkud osvícenější, takže tady už pracovaly opravdové počítače,“ vzpomíná Kovář.

V Koospolu se podrobně seznámil s operačním systémem Unix. Právě toto know-how mu po roce 1989 pomohlo vykročit do podnikatelského života. Založil proto eseróčko Unicorn. Jméno firmy nebylo zvoleno náhodně - anglický výraz pro jednorožce v sobě ve zkrácené podobě ukrývá také slova „Unix“ a „computer“.

Školení pracovníků domácích podniků Kovářovi poskytovalo slušnou obživu, ale budoucnost firmy byla jinde: v produkci softwaru na zakázku. „Je to jako s rodinným domem. Buď můžete mít okál, nebo si najmete architekta, a ten vám udělá dům podle vašich představ a potřeb,“ vysvětluje ředitel Unicornu. O software na míru má přitom zájem kdekdo.

K zákazníkům firmy dnes patří velké banky, energetické podniky, telekomunikační firmy. „Pan Kovář a Unicorn jsou pro nás dobrými partnery. Mají kvalitní know-how, všechna jednání byla vždy korektní,“ hodnotí firmu ústy mluvčí Kláry Gajduškové jeden z jejích zákazníků, Česká spořitelna.

Cesta k takovým zákazníkům a na české softwarové výsluní byla ale dlouhá. Podle Vladimíra Kováře se na něj jeho společnost dostala díky důslednému uplatňování několika principů. Ten možná nejdůležitější: zaměstnanec má pro firmu stejný význam jako klient.

SEDMÉ PATRO? TAKŽE AHOJ

Ve čtyřech nejvyšších patrech pražského Danube House, kde Unicorn sídlí, na první pohled vládne uvolněná atmosféra. Všichni zaměstnanci až po nejvyššího „šéfa“ si tykají. „Myslím, že do vzájemné komunikace to vnáší větší otevřenost, což potřebujeme,“ vysvětluje Kovář. Občas to přináší malé potíže: „Všechny zaměstnance neznám. Ve výtahu musím proto dávat pozor, kam kdo jede. Když do sedmého a výše, zdravím Ahoj, ostatním říkám Dobrý den.“

Tady ale zaměstnanecky „přátelské“ klima teprve začíná. Pokračuje to mzdami, které se podle Kováře pohybují mírně nad průměrem. Nad sociální politikou Unicornu musí každý odborářský boss vrnět blahem. Podnik má vlastní restauraci, hotel v Krkonoších i na jadranském pobřeží, k tomu několik jachet. Unicorn má i populační politiku. Každé první dítě v měsíci, jehož rodičem je některý ze zaměstnanců, dostává luxusní kočárek. „Letos to rozšíříme na první a poslední dítě v měsíci,“ plánuje Kovář.

„Firma dělá spoustu zajímavých a neotřelých věcí, které jsem jinde nezažil. Když se mi narodilo dítě, dostal jsem kočárek, ale i stavební dar. To je samozřejmě příjemné,“ říká programátor Ondřej Podzimek, který už vystřídal několik softwarových domů. Lidské zdroje (firma má také vlastní personální agenturu) ve firmě nabyly takového významu, že holding se paralelně rozrůstá dvěma směry: softwarovým a právě personálním. Pracovat v některé ze společností Unicornu musí být procházka rájem - mohlo by se zdát. Je a není to pravda. Fluktuace je v Unicornu poměrně vysoká. „Odhaduji, že každým rokem vyměníme kolem deseti procent zaměstnanců,“ říká Kovář. To je výsledkem uplatňování základního principu v životě firmy.

NIKDO SE NEMŮŽE VYMLOUVAT

Hlavní produkty firmy dnes představují komplikované informační a komunikační systémy. Takový systém si společnost vytvořila i pro sebe. Je v něm zachyceno doslova vše. Má šestnáct vrstev a vůbec nejde o formální záležitost - denně systém vykazuje 250 tisíc přístupů. Každá zakázka je tady zachycena do poslední podrobnosti, včetně průběhu prací, personálního zajištění a kvantifikace rizik všech typů. Totéž platí pro každého zaměstnance. „Díky tomu nemůže na poradách nikdo jen tak žvanit nebo říkat pokaždé něco jiného,“ je si jist systémový inženýr Kovář. Interní systém slouží jak pro řízení všech oblastí života společnosti, tak také pro kontrolu práce. „Je to nutnost, souběžně pracujeme na stovce zakázek,“ upřesňuje Kovář.

Systém je také v strukturování celého holdingu. „V zásadě vždy oddělujeme řízení, projektování a marketing od samotné realizace. Dělníci 21. století - programátoři -jsou organizováni v samostatném podniku a realizační týmy si je najímají na konkrétní práce,“ vysvětluje šéf holdingu a dodává: „A nikterak levně. Proto pracují skutečně efektivně. Díky tomu se nám daří držet podíl mezd na nákladech na 50 procentech. To je extrémně málo, obvykle to u softwarových firem bývá kolem 75 procent.“

Systémové jsou ostatně i zmíněné populační pobídky. „Potřebujeme, aby lidé skutečně pracovali. A myslíme si, že nejefektivnější zaměstnavatel je systém žena - dítě -hypotéka,“ říká ředitel Kovář. Pracovní výkonnost přitom podle jeho názoru podporuje také důsledná delegace pravomocí. „Je to nezbytnost a každý vedoucí se s tím musí vyrovnat, i když deleguje na kolegu mladšího a méně zkušeného,“ tvrdí Kovář. Upozorňuje ale, že zásada delegace je vždy spojena se zásadou jinou: kdo úkol či činnost deleguje, stále odpovídá za výkon toho, koho realizací pověřil.

VZHŮRU NA ZÁPAD

„Jako každý jiný podnikatel mám samozřejmě postupné cíle. V tom okamžiku, kdy je ho dosaženo, je to ovšem pro mne už minulost a hledám další,“ podotýká Vladimír Kovář. Poslední takový cíl si splnil loni - obrat holdingu přesáhl úroveň miliardy korun, konkrétně šlo o 1,01 miliardy. Meziročně to představovalo růst o více než 30 procent. V posledních šesti letech se obrat firmy zvýšil čtyřnásobně.

Pro současných více než tisíc zaměstnanců Unicornu už je ale na českém trhu těsno. Firma v současnosti 80 procent příjmů generuje doma a jen pětinu v zahraničí. „Tento poměr musíme v příštích letech obrátit. Plánujeme expanzi do západní Evropy,“ popisuje budoucí teritoriální orientaci softwarového jednorožce Kovář. Doplňuje, že kvalitních programátorů je na Západě málo. „Takže můj sen - ruský programátor v anglické bance, samozřejmě pod vlajkou naší firmy - má svou logiku,“ říká. První kroky na cestě k realizaci tohoto snu už společnost udělala -zahraniční pobočky má na Slovensku, v Rusku, Chorvatsku, USA i Velké Británii.

S plánovanou invazí na Západ souvisí také další krok - vstup na burzu. „To by nám přineslo zdroje na expanzi a nepochybně zvýšilo prestiž,“ míní Kovář. Na stole mu leží nabídka pražské burzy, která má o emisi akcií Unicornu eminentní zájem. „Ještě není definitivně rozhodnuto, zda na burzu skutečně vstoupíme. Stejně tak nejasný je termín a konečně i místo,“ nechce předbíhat Kovář. Dříve či později se ale akcie Unicornu nejspíš někde objeví.

SILNÁ KONKURENCE

Zakázkový software dnes nachází uplatnění v každé větší společnosti. „Programové balíky“ od velkých producentů často nemohou z různých důvodů řešit individuální potřeby podnikových zákazníků. Tehdy nastupují speciální programy. „Pokud mám mluvit o domácí konkurenci, asi bych zmínil Logos,“ říká Vladimír Kovář. K významným dodavatelům specializovaného softwaru patří také firmy Adastra či Cleverlance. Řada firem oboru je sdružena ve SPIS - Sdružení pro informační společnost nebo České společnosti pro systémovou integraci.

CHALUPÁŘSKÝ ROCKER

Z mládí Vladimíru Kovářovi zůstaly nejen dlouhé vlasy, ale i láska k rockové muzice. „Mám rád rock svého mládí i ten současný. Ale poslouchám skoro všechno, v autě si přehrávám i klasiku,“ říká. Vybavení velké zasedací místnosti Unicornu v 10. patře paláce Danube House - rozsáhlá zvuková aparatura, souprava bicích, varhany a nepřehledné množství elektronických kytar -přitom svědčí o tom, že hudbu nejen konzumuje. „Ano, tohle je zkušebna naší podnikové kapely,“ vysvětluje Kovář nejednomu překvapenému návštěvníkovi. Šéf holdingu Unicorn má také rád knihy a filmy, nicméně vedle hudby je jeho největším koníčkem chalupa na Rakovnicku. Tady pravidelně tráví značnou část pracovního týdne a hlavně se tu o víkendech věnuje rodině. Má čtyři děti, jejichž matku Janu si bral ve čtyřiadvaceti letech. Alfou a omegou života Vladimíra Kováře je ovšem Unicorn. „Na firmu myslím pořád,“ přiznává.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče