Dobré jméno, dobré obchody

22. září 2003, 00:00 - MICHAL KINCL
22. září 2003, 00:00

PRO ÚSPĚŠNÉ FUNGOVÁNÍ PRÁVNICKÉ OSOBY JE DOBRÁ POVĚST NEZBYTNÁ. DEFINICI POJMU "DOBRÁ POVĚST" OVŠEM ČESKÝ PRÁVNÍ ŘÁD NEOBSAHUJE. PŘI ZÁKLADNÍM VYMEZENÍ TOHOTO POJMU JE TAK NEZBYTNÉ SI POMOCI JUDIKATUROU SOUDŮ.

Ochranu před poškozením dobré pověsti firmy poskytuje nejen obchodní zákoník, ale i další zákony

PRO ÚSPĚŠNÉ FUNGOVÁNÍ PRÁVNICKÉ OSOBY JE DOBRÁ POVĚST NEZBYTNÁ. DEFINICI POJMU „DOBRÁ POVĚST“ OVŠEM ČESKÝ PRÁVNÍ ŘÁD NEOBSAHUJE. PŘI ZÁKLADNÍM VYMEZENÍ TOHOTO POJMU JE TAK NEZBYTNÉ SI POMOCI JUDIKATUROU SOUDŮ.

Například dobrou pověst podnikatele je třeba hodnotit podle jeho chování v obchodních vztazích. Pokud tedy neplní své závazky řádně a včas, nelze dospět k závěru, že jde o právnickou osobu - podnikatele, která by požívala dobré pověsti. Postupně se ukazuje, že dobrá pověst vedle příslušného know-how tvoří poměrně velký základ úspěchu ve fungování té které právnické osoby. V tržní ekonomice tvoří neoddělitelnou součást konkurenčního boje. Subjekt požívající výsady dobré pověsti má konkurenční výhodu před tím, který dobrou pověstí nedisponuje. Z tohoto důvodu podléhá institut dobré pověsti právnické osoby zákonné ochraně. Dobrá pověst konkrétní právnické osoby je především vytvářena na základě zkušeností, které s tímto subjektem mají její obchodní partneři, zákazníci či jiné subjekty. K zásahům do dobré pověsti může dojít různými způsoby. K nejčastějším případům patří zásahy prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, zásahy prostřednictvím reklamy.

OBECNÁ ÚPRAVA

Obecná úprava ochrany dobré pověsti právnické osoby je obsažena v § 19b odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Ustanovení chrání před šířením různých nepravdivých informací o konkrétní právnické osobě. Zásahem dotčená právnická osoba se může u soudu domáhat, aby od neoprávněných zásahů bylo upuštěno a byl odstraněn závadný stav. Rovněž je možné se domáhat přiměřeného zadostiučinění, které může být požadováno i v penězích. I když se však dotčená právnická osoba domáhá aplikace všech výše zmíněných prostředků, soud jí nemusí vyhovět. Pokud v případě neoprávněného zásahu do dobré pověsti právnické osoby vznikne škoda, lze se její náhrady domáhat podle § 420 občanského zákoníku.

OCHRANA A SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY

Tisk je jedním z prostředků, kterým může závažným způsobem dojít k zásahu do dobré pověsti právnické osoby. Podle § 10 odst. 1 zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, má právnická osoba, jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká její dobré pověsti, právo požadovat na vydavateli uveřejnění odpovědi. Vydavatel je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit. Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje či zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení. Je-li napadána jen jeho část, pak této části. Z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí. Obdobně je tomu v případě rozhlasu a televize. Podle zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání má právnická osoba, pokud bylo v rámci rozhlasového nebo televizního vysílání uveřejněno sdělení dotýkající se její dobré pověsti, právo na uveřejnění odpovědi. Provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání je stejně jako výše zmíněný vydavatel povinen odpověď uveřejnit. Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení. Je-li napadána jen jeho část, pak této části. Z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.

OCHRANA V SOUTĚŽNÍCH VZTAZÍCH

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, poskytuje ochranu dobré pověsti podnikatelů v rámci soutěžních vztahů. Konkrétně jde o ustanovení § 44 obchodního zákoníku obsahující tzv. generální klauzuli ochrany proti nekalé soutěži a § 48 obchodního zákoníku upravující jednu ze zvláštních skutkových podstat nekalé soutěže, kterou je parazitování na pověsti. Parazitováním na pověsti se rozumí využívání pověsti podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele s cílem získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl. Právnická osoba, jejíž pověst byla uvedeným nekalosoutěžním jednáním dotčena, má možnost podle § 53 obchodního zákoníku se domáhat, aby se rušitel tohoto jednání zdržel a odstranil závadný stav. Dále může požadovat přiměřené zadostiučinění i v penězích, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení.

ZVAŽTE SPRÁVNÝ PROSTŘEDEK

Postižená právnická osoba si musí vždy jasně určit, jakým způsobem k zásahu do její dobré pověsti došlo. Podle toho lze pak zvolit způsob obrany. Je pravděpodobné, že podnikatelé budou zpravidla používat prostředky ochrany proti nekalé soutěži, neboť k zásahu do jejich dobré pověsti bude ve většině případů docházet v rámci soutěžních vztahů. Pro jiné případy slouží ostatní prostředky ochrany. Vždy je třeba důkladně zvážit, který prostředek má být použit, aby ochrana dobré pověsti právnické osoby byla účinná.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče