Dobrá zpráva pro české vinaře

02. ledna 2008, 15:15 - Hynek Fajmon
02. ledna 2008, 15:15

Reforma evropského trhu s vínem skončila kompromisem

Těsně před Vánoci ministři zemědělství členských států Evropské unie dospěli k definitivnímu rozhodnutí o parametrech reformy evropského vinařství. Průběh celého vyjednávacího procesu i jeho samotné výsledky stojí za zaznamenání. Přestože vinařství není v České republice dominantním zemědělským oborem, má reforma pro tento sektor i u nás zásadní význam. V rámci EU a zejména ve středomořských státech jde o klíčové téma.

Zásadní změna.

Výroba vína v EU27 představuje pět procent celkové hodnoty zemědělské produkce EU. Trh s vínem v Evropské unii byl relativně stabilní až do konce 20. století. Tradiční vinařské státy, jako jsou Francie, Itálie a Španělsko, měly od osmdesátých let na tomto trhu dominantní postavení a v rámci EU15 navíc pod kontrolou i celoevropskou vinařskou politiku, která je součástí společné zemědělské politiky EU. Na konci devadesátých let se však situace začala postupně měnit v neprospěch tradičních producentů vína ze středomořských států. Existovaly pro to dva hlavní důvody. Jednak to byl rychlý nástup vín z nového světa, jednak se k tomu v roce 2004 ještě připojilo rozšíření EU na 25 a v roce 2007 na 27 členských států. Tyto dva faktory zásadně změnily situaci na evropském trhu s vínem.

Nástup vín z nového světa.

Tržní podíl vín z nového světa začal v devadesátých letech na evropském trhu prudce růst. Podílela se na tom vína z USA, Chile, Jihoafrické republiky, Argentiny a Austrálie. Tato vína ostatně dnes najdeme i téměř v každém obchodě s vínem v České republice. Spotřebitelé na těchto vínech oceňovali a oceňují dvě věci. Je to jednak velmi příznivý poměr mezi cenou a kvalitou, jednak také jednoduché a srozumitelné označení. Proti tomu západoevropská vína svou tržní pozici ztrácela z důvodu vysoké ceny a nesrozumitelného značení, ve kterém se běžný spotřebitel nedokázal orientovat. Evropští producenti vína rovněž nemohli pružně reagovat na sílící světovou poptávku po víně, protože v EU platil a dosud platí zákaz výsadby nových vinic.

Stále v čele.

Evropská unie má i navzdory těmto trendům stále na světovém vinařském trhu nejsilnější postavení. Na území EU se nachází zhruba 40 procent výměry světových vinic a uskutečňuje se zde asi 65 procent světové vinařské produkce. Do produkce vína je zapojeno více než 1,5 milionu firem. Spotřeba vína v EU představuje přibližně 57 procent světové spotřeby vína. Export evropských vín tvoří 65 procent světového exportu vína. Osázená plocha vinic v EU dosahovala v roce 2004 celkem 3,2 milionu hektarů. Po přistoupení Bulharska a Rumunska se plocha vinic v EU zvýšila na současných 3,65 milionu hektarů.
Důležité parametry má víno i v mezinárodním obchodě. V letech 1999 až 2006 se vývoz evropského vína sice zvýšil z 10,8 na dnešních 17,8 milionu hektolitrů - tedy téměř o 65 procent -, ale na druhé straně narostl dovoz vína do EU. A to z 5,6 v roce 1999 na 11,7 milionu hektolitrů v roce 2006, což představuje nárůst o 125 procent.

Důvody reformy.

Pro daňové poplatníky je ovšem nejdůležitější skutečnost, že produkce vína v EU je činností štědře dotovanou z evropského rozpočtu. Roční výdaje EU na vinařskou politiku dosahují v posledních letech zhruba 1,3 miliardy eur, což činí asi 35 miliard korun ročně. To je poměrně značná částka, která představuje téměř tři procenta celkových ročních výdajů na společnou zemědělskou politiku EU. Velká část těchto peněz, a to až do výše 500 milionů eur, je přitom v posledních letech vynakládána na destilaci nekvalitních vín a na jejich následné využití jako biopaliv.
Zarážející rovněž je, že dle údajů Evropské komise existuje v některých středomořských státech a zejména v Itálii několik desítek tisíc hektarů nelegálně vysazených vinic, na které jsou vypláceny evropské dotace, přestože to je v rozporu s evropským právem. Samostatnou absurditou je skutečnost, že EU zakazuje vysazování nových vinic, a tento nesmysl zůstává zachován i po reformě. To všechno bylo důvodem, proč se komise rozhodla zahájit v tomto sektoru reformu.

Hlavní motivy.

Reforma trhu s vínem byla iniciativou evropské komisařky pro zemědělství Marianne Fischer-Boelové. Ta se během své činnosti v této funkci zaměřuje na dílčí reformy jednotlivých sektorů zemědělské produkce. Hlavním motivem reformy byla snaha o zvýšení konkurenceschopnosti evropských producentů, zjednodušení právního a finančního rámce trhu s vínem a o odstranění těch prvků tržní regulace, které jsou v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO).

Dlouhé jednání.

První návrh reformy trhu s vínem předložila komise již v červnu 2006. Tento návrh však okamžitě vyvolal obrovskou vlnu nevole. Největší kritiku sklidilo nejen navrhované povinné klučení vinic, ale také mnoho dalších opatření. Komise proto musela s projednáváním reformy čekat. Klíčové se jevily prezidentské volby ve Francii, které měly proběhnout až v roce 2007. Proto se nakonec reforma dostala do fáze schvalování až na konci roku 2007. Velkou roli sehrál při projednávání reformy Evropský parlament a především jeho zemědělský výbor. Ten uspořádal na toto téma slyšení a vydal několik zpráv, které rovněž přijal celý parlament a jejichž závěry komise v zájmu prosazení celého balíku nakonec z velké části akceptovala.

Tři koalice.

Během jednání o víně se členské státy EU rozdělily na tři zájmové koalice. První z nich vedla Francie a zahrnovala všechny středomořské vinařské státy - od Portugalska, přes Španělsko a Itálii až po Řecko. Tuto koalici podporovali nově také Rumuni a Bulhaři. Tyto státy usilovaly o co nejmenší změny současného systému a o zachování dosavadních privilegií a dotací. Druhou koalici tvořili zaalpští producenti vína, jako jsou Německo, Rakousko, Česko, Slovensko nebo Maďarsko, kteří mají vzhledem k horším klimatickým podmínkám pro pěstování révy specifické požadavky, zejména pokud jde o doslazování vína. Poslední koalici potom tvořily severské státy, které neprodukují žádné víno a jež logicky žádaly, aby se do této politiky investovalo pokud možno co nejméně peněz. Jednání mezi těmito zájmovými koalicemi probíhalo v Evropském parlamentu i na úrovni Evropské rady a komise. Konečný kompromis byl uzavřen těsně před Vánoci.

Přijatelný výsledek.

Výsledkem jednání o reformě trhu s vínem je jako obvykle kompromis. Proti současnému stavu nastanou pouze relativně malé změny. Pro ČR je však důležité, že to budou změny, které nebudou k neprospěchu našich domácích vinařů. Pro spotřebitele je dobrou zprávou to, že se v této oblasti začne lépe hospodařit s dotacemi. Proti reformě cukerního pořádku, kterou sociálnědemokratické vlády nedokázaly dotáhnout úspěšně do konce, se nyní výsledek reformy vína zdá být relativně přijatelný.

Doslazování vín.

Během celého jednání bylo klíčovým tématem doslazování vín. V této oblasti tlačila „jižní koalice“ na jeho buď úplný zákaz, nebo alespoň na zákaz používání sacharózy a její povinné nahrazení vinným moštem. Tento požadavek by v případě přijetí měl v některých studenějších letech pro středoevropská vína likvidační důsledky. Naštěstí se v této věci podařilo společným postupem „středoevropské koalice“ dosáhnout přijatelného výsledku. Možnost doslazování sacharózou zůstala zachována, pouze se poměrně nepatrně snížil její maximální rozsah.

Vyšší dotace.

Dobrý výsledek dosáhli čeští vyjednavači rovněž ohledně rozdělení vinařských dotací v takzvané národní obálce. Původní návrh komise pro ČR 1,6 milionu eur na rok 2009 byl zvýšen až na tři miliony eur ročně. V roce 2015, což je časový horizont této reformy, by měla podpora pro české a moravské vinaře činit přes pět milionů eur. Pro české a moravské vinařství je to jistě dobrá zpráva. Na celkové výsledky reformy trhu s vínem si však budeme muset několik let počkat. Každopádně je však již nyní jisté, že jde pouze o malý posun a že po roce 2015 bude muset následovat další a zásadnější reforma.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče