Do roka a do dne

27. října 2008, 08:00 - Jan Němec
27. října 2008, 08:00

Podle vedoucího pracovní skupiny a člena představenstva ABRA Software Petra Kuchaře mohou firmy díky odstranění papírování na každé faktuře ušetřit až desítky korun.

A také výrazně zvýšit produktivitu.

Jak rychle se podle vás standard pro elektronickou fakturaci uchytí v praxi mezi uživateli, tedy běžnými firmami?

Pro rozšíření standardu jsem se snažil udělat maximum. Vedle členských firem SPIS jsem oslovil i další kolegy tak, abychom fakturačními řešeními pokryli co možná největší počet koncových uživatelů. Velmi důležitá podpora přišla i od ministerstev financí a vnitra, takže bych velmi rád touto cestou poděkoval panu ministru Kalouskovi a panu náměstku Zajíčkovi.

Ale abych odpověděl jasněji na původní otázku, signatáři Deklarace o společném postupu v oblasti elektronické fakturace se podpisem zavázali k zapracování do produktů v horizontu jednoho roku. Celý text deklarace je k dispozici na.

Budete rozšíření standardu nějak podporovat, nebo necháte jeho šíření na dodavatelích podnikových systémů?

Pravděpodobné je obojí. Smyslem sdružení SPIS je podporovat rozšíření informačních technologií, takže SPIS kampaň určitě udělá. Počítám ale i s tím, že firmy dodávající ERP a ekonomické systémy budou chtít medializovat fakt, že standard již podporují. Propagace standardu tak bude i v jejich zájmu.

Kolik bude stát koncového uživatele přechod na nový standard elektronické fakturace, jaké budou počáteční náklady?

Základním předpokladem je pořízení elektronického podpisu založeného na takzvaném kvalifikovaném certifikátu. To reprezentuje náklady v řádu stovek korun ročně. To ale není všechno, uživatel bude muset ještě vyřešit, jak elektronické doklady archivovat, protože klasickým šanonům bude odzvoněno. Tento problém se většinou řeší takzvaným Document management systémem (DMS), který je možno zakoupit a provozovat buď odděleně, nebo mít tuto funkčnost integrovánu přímo v ERP.

Pro firmu menší a střední velikosti mluvíme o nákladech v řádu desetitisíců, pro velké firmy pak statisíců korun. Nepochybně se ale dají čekat různé slevy či balíčky, směřující k nižším cenám konkrétních produktů.

Jaké budou naopak úspory firem fakturujících elektronicky?

Jedna faktura včetně vytištění, obálkování, poštovného a související manipulace vyjde zhruba na 20 až 30 korun, a to jen na straně odesílatele. Na straně příjemce pak papírovou fakturu musí někdo rozbalit, zkontrolovat a hlavně přepsat do systému. Započítat tedy musíme mzdu kancelářských pracovníků a účetního. Řekněme, že náklady na jeden papírový doklad tak mohou být v součtu kolem padesáti i více korun.

Toto číslo pak stačí vynásobit počtem faktur, kterých bývají v běžné firmě tisíce za rok a uvědomit si, že v Česku je registrovaných několik set tisíc firem. Pokud by jen čtvrtina z nich začala rutinně používat e-fakturaci, budou se celkové úspory počítat v miliardách korun ročně. Nemluvě o ušetřených plechových bednách na staré doklady, ve kterých většina českých firem dnes staré faktury archivuje.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče