Do Rakouska a Německa konečně bez pracovního povolení

17. května 2011, 06:54 - Milena Šupálková
17. května 2011, 06:54

Od 1. května otevírají Rakousko a Německo naplno svůj pracovní trh. Povinnost vyřizovat svým zaměstnancům pracovní povolení tak bude pro české firmy minulostí. K podnikání od nynějška postačí pouze vyřídit několik nezbytných formalit.

Foto: Profimedia.cz

Rakousko a Německo otevřou 1. května českým firmám svůj pracovní trh. Posledním dubnovým dnem totiž vyprší přechodná období, která omezují kromě volného pohybu pracovníků také volný pohyb služeb. Rakousko a Německo jsou posledními dvěma zeměmi, které využily maximální možnou dobu pro ochranu svého trhu práce a až do posledního dne budou ve vybraných sektorech vyžadovat od českých firem pracovní povolení.

Právě tyto dvě sousední země přitom označuje většina českých firem za nejlákavější podnikatelské destinace. Otevření jejich pracovního trhu je pro naše podnikatele výzvou a příležitostí zároveň. Přestože povinnost získat v těchto zemích pracovní povolení českým firmám odpadne, ostatní formality spojené s vysíláním zůstanou beze změny. Informace týkající se těchto formalit zodpoví podnikatelům bezplatně specializovaná asistenční a poradenská centra.

Problémem bude minimální mzda Podnikatelé si budou muset ohlídat především pracovněprávní podmínky státu, kam své pracovníky vyšlou, zejména pak výši minimální mzdy. V Rakousku ani Německu není výše minimální mzdy fixně stanovena. Minimální mzdy zde určují obecně závazné kolektivní smlouvy. Zorientovat se v těchto smlouvách a najít správnou výši minimální mzdy může být komplikované především v Rakousku, kde jich existuje celá řada, a ani rakouští úředníci si v některých případech nejsou jisti v kramflecích. Navíc právě Rakušané se přílivu českých firem nejvíc obávají. S koncem přechodných období proto začne platit rakouský zákon o boji proti mzdovému a sociálnímu dumpingu, který bude nedodržování povinné výše minimální mzdy trestat vysokými pokutami. Tento zákon je vnímán rozporuplně i v samotném Rakousku a do dnešního dne není zřejmé, jakým způsobem budou jednotlivá ustanovení zákona naplňována.

Co je vysílání pracovníků

Institut „vysílání pracovníků“ zakotvuje evropská směrnice 96/71/ES, o vysílání pracovníků. Podnikatel, který má sídlo v členské zemi EU, může dočasně vyslat své zaměstnance do jiné členské země EU, aby tam na základě smlouvy se zahraničním partnerem poskytli službu, tedy vykonali práci. Platí, že po celou dobu svého pobytu v zahraničí jsou vyslaní pracovníci zaměstnáni vysílajícím podnikem a po vykonání práce se vracejí do domovské země.

Jaké dokumenty potřebuje vysílaný pracovník? Na co si tedy musí dát podnikatel zejména pozor, pokud chce své zaměstnance do Rakouska či Německa vyslat?

Předtím, než firma své zaměstnance vyšle, musí vyřídit formality týkající se otázek sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. V první řadě musí zažádat na místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení o vystavení standardizovaného formuláře A1 (bývalý formulář E 101), který potvrzuje příslušnost k právním předpisům ČR. Vyslaný zaměstnanec obdrží formulář A1 za předpokladu, že je součástí sociálního systému České republiky minimálně po dobu jednoho měsíce. Mimoto by firma měla také zajistit, aby vyslaní pracovníci byli vybaveni Evropským průkazem zdravotního pojišťění, který dnes vlastní každý český občan.

I po skončení přechodných období bude Rakousko (a ve vybraných oborech také Německo) nadále uplatňovat takzvanou notifikační povinnost. Před zahájením prací bude proto nutné nadále zasílat notifikační formulář příslušnému úřadu. V Rakousku je tímto úřadem Ministerstvo financí (KIAB) – Zentrale Koordinationsstelle des Bundesministeriums für Finanzen für die Kontrolle illegaler Beschäftigung, v Německu pak Spolkové finanční ředitelství západ – Bundesfinanzdirektion West, Finanzkontolle Schwarzarbeit. V případě, že je předmět činnosti české firmy v Rakousku nebo Německu regulován, vzniká jí taktéž povinnost ohlásit záměr vykonávat tuto činnost příslušnému uznávacímu orgánu.

Po splnění všech předodjezdových formalit může firma své pracovníky s klidným srdcem vyslat. Okamžikem vyslání však její povinnosti zcela nekončí. Firma totiž musí dodržovat pracovněprávní předpisy státu, kam jsou pracovníci vysíláni. Těmito podmínkami jsou například minimální mzda – pokud pro daný obor existuje, maximální délka pracovní doby, ochrana zdraví, bezpečnosti, hygiena při práci apod. Česká firma tak bude například v případě vykonávání zakázky v Německu vyplácet svým zaměstnancům německou minimální mzdu (za kterou se nepovažují například cestovní náklady), dodržovat německou zákonnou pracovní dobu atd. Firmy si také musí hlídat povinnosti týkající se daní z příjmu, DPH, případných odvodů do takzvané dovolenkové pokladny u stavebních profesí apod.

České firmy, které chtějí využít výhod liberalizace pracovního trhu v Rakousku a Německu, se mohou s dotazy ohledně vysílání pracovníků obracet na síť Enterprise Europe Network (www.een.cz, www.crr.cz/een) a 15 Jednotných kontaktních míst (www.businessinfo.cz). Tyto asistenční služby jim poskytnou informace týkající se nezbytných formalit.

Autorka pracuje na odboru mezinárodní konkurenceschopnosti Ministerstva průmyslu a obchodu.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče