Do kosmu radši než k moři

10. března 2011, 12:44 - Jakub Křešnička
10. března 2011, 12:44

Vesmír bude brzy čelit turistům, na startu pomohou cestovkám vědci

Už nevíte, kam jet na dovolenou, abyste se mohli s originálními zážitky pochlubit přátelům na Facebooku nebo nad sklenkou vína? Za pár let budete moci přivézt fotky nejen z oběžné dráhy Země, ale i z vesmírného hotelu. Po vládních agenturách přebírají starost o vesmírný závod soukromé firmy. S rozjezdem nového trhu těmto cestovním kancelářím budoucnosti pomáhají vědecké týmy, které si již nyní předplácejí místa na palubě kosmických lodí.
„Jsme na prahu něčeho převratného,“ říká pro magazín New York Times Alan Stern, viceprezident výzkumného institutu Southwest Research Institute (SwRI), jehož ústav podepsal smlouvu s jednou z budoucích vesmírných cestovek, firmou Virgin Galactic. Díky ní vyšle do vesmíru dva své vědce a zároveň se chystá koupit dalších šest sedadel na palubě její SpaceShipTwo. Celkem tak za výlety nad výšku 62 kilometrů, což je oficiální hranice vesmíru, zaplatí 1,6 milionu dolarů.
Cena 200 tisíc dolarů za letenku může být pro normálního turistu drahá, ale vědci díky tomu ušetří – podobná cesta organizovaná NASA totiž vychází řádově dráž. „Vědci budou pro vesmírnou turistiku totéž, co byznys třída pro aerolinky. Výzkum bude jádrem jejich byznysu,“ uvádí na svém blogu Larry Dignan, šéfredaktor serverů ZDNet a SmartPlanet.

Blahodárná konkurence

Jak takový výlet do vesmíru probíhá, popisuje v reportáži z konference University of Central Florida pro vesmírné výzkumníky deník Orlando Business Journal. Nejdříve je třeba podrobit se třídennímu tréninku pro vzlet i přistání a podstoupit přípravu na stav beztíže. Následuje nástup do SpaceShipTwo v ceně půl miliardy dolarů, jíž do určité výše pomáhá nosný letoun. Když se pak vesmírná loď dostane na nižší orbitu, stráví tam čtyři až šest minut v prostředí nulové gravitace, aby se po zhruba tři a půl hodiny trvajícím letu vrátila zpátky na Zemi.
Kromě toho, že výzkumníci na výletech do vesmíru ušetří, nabízí se jim dosud neexistující příležitost podívat se na oběžnou dráhu Země podstatně častěji. Minuty tam strávené mohou narůst do delšího časového úseku, než po jaký mohli pobýt v mezinárodní vesmírné stanici (ISS) během deseti let. Šest lodí, které staví Virgin Galactic, bude totiž moci do vesmíru létat jednou až dvakrát denně.
Konkurenční vesmírná agentura XCOR Aerospace se chystá během následujících dvou let k závěrečným testům své lodě Lynx, jež má být schopna vzlétnout k orbitě až čtyřikrát za den. Vstup na tento dvoumístný stroj vyjde navíc ještě levněji – na 95 tisíc dolarů.
„Vědcům dosud nikdo nenabídl smlouvu na cestu do suborbitálního prostoru. Tohle prolamuje ledy a ne ve zrovna malé míře. Jde o začátek obrovského trhu, který umožní rutinní vstup do vesmíru,“ dodává pro magazín Wired Alan Stern, který kromě kontraktu s Virgin Galactic pro jistotu objednal i šest letenek u XCOR.
Výzkumníci z ústavu SwRI budou ve vesmíru mimo jiné sledovat, jak se ve stavu beztíže chovají volné kusy půdy a kamení podobné těm, jež se nacházejí na asteroidech. K oběžné dráze vystoupá i biomedicínský postroj, jenž má během letu monitorovat srdeční tep, tlak a další fyzické parametry vědeckého turisty.

Klidně i v nákladovém prostoru

Zájem mezi vědci je rovněž o lety bez posádky. Kromě firmy SpaceX, jíž se v prosinci loňského roku podařilo na orbitu vystřelit první soukromou kapsli, chystá nákladní lety do vesmíru Masten Space Systems. Společnosti Armadillo Aerospace a Blue Origin, již založil tvůrce on-line obchodu Amazon.com Jeff Bezos, také zatím připravují lety bez pasažérů, i když vyvíjejí vlastní turistické lodě. Testovací start stroje společnosti Blue Origin využije pro svůj výzkum Joshua Colwell, profesor fyziky na University of Central Florida. Má to pomoci Colwellovi pochopit, jak se spojují prachová zrna, jež mohou nakonec vytvořit i celé planety. Právě jeho výzkum je asi nejlepším příkladem pro podobné cesty do vesmíru – vyžaduje jen několik minut stavu beztíže a na rozdíl od cest v raketoplánech v letech 1998 a 2001 bude tentokrát moci provést i následný pozemní výzkum.
Steven H. Collicott z Purdueovy univerzity přesto upozorňuje, že lety soukromých firem mezinárodní vesmírnou stanici nenahradí. „Jde o dvě odlišné příležitosti. Na suborbitálních raketách budeme mít pár minut, ale je to o dost levnější a probíhá to rychleji. Stanice zase nabízí možnost experimentovat hodiny a hodiny v kuse,“ říká Collicot, jenž chce svůj výzkum do vesmíru poslat spolu s nákladem firmy Blue Origin za dvacet tisíc dolarů. S konkurenčními společnostmi Masten a Armadillo poletí malé pokusy jeho studentů, což vyjde zhruba na tisíc dolarů.

Miliardový trh

Není těžké si představit, co s vesmírným závodem udělá konkurenční boj soukromých firem. Jen co se svými lety začnou, budou se předhánět ve zvyšování rychlosti a snižování cen. Jako další logický krok se jeví, aby se soukromé firmy pokusily překonat nejzazší hranice atmosféry a své stroje dostaly i k vesmírné stanici a možná ještě dál.
„Na komerčních cestách do vesmíru pracuje několik společností a na cesty se mohou pustit klidně i během tří let. Konkurenční úsilí přinese nesčetné pokusy o snížení nákladů na výstup do vesmíru a zvítězí ty nejlepší nápady. Jsem si jistý, že levnější výstup na orbitu pak zrychlí přístup lidstva ke vzdálenějším cílům,“ říká v rozhovoru pro technologický blog NextBigFuture prezident Virgin Galactic George Whitesides.
Sám odhaduje, že nejpozději v roce 2030 bude výstup k hranici vesmíru, za nějž si aktuálně jeho firma účtuje zmiňovaných 200 tisíc, stát zhruba třicet tisíc dolarů. Někteří další odborníci vidí budoucí cesty do vesmíru ještě o pět tisíc levnější.
Pak by už nic nebránilo tomu, aby se naplnila kapacita vesmírného hotelu, jenž staví firma Bigelow Aerospace. Zdá se to jako šílený nápad, ale společnost patřící americkému hoteliérovi Robertu Bigelowovi už probírá s NASA plány na připojení hotelového komplexu k ISS. Půjde-li vše podle plánu, mohly by se moduly vzdáleně připomínající nafukovací balony přilepit ke stanici už v roce 2016.
Memoranda o porozumění s firmou Bigelow už podepsalo několik států, jež budou chtít zařízení využívat. Je mezi nimi Velká Británie, Švédsko, Nizozemsko, Austrálie, Singapur a Japonsko. „Země a firmy, které si v předstihu vybudují přístup k orbitálním stanicím a infrastruktuře, se stanou ekonomickými a technologickými lídry budoucnosti,“ citoval dubajský list Gulf News slova Roberta Bigelowa.
Není divu, že si podobnou příležitost nenechají ujít ani Spojené arabské emiráty, které kromě ropného bohatství stále více spoléhají na turistický ruch. Tamní suverénní fondy částečně vlastní i Virgin Galactic, jež má v plánu v Dubaji vybudovat kosmodrom, hned jak k tomu dostane jako firma sídlící v USA povolení od amerických úřadů. Budoucnost kosmického turistického průmyslu se pak bude probírat na chystané květnové konferenci Global Space and Satellite Forum v Abú Zabí. „I když vezmeme v úvahu opravdu konzervativní odhady, podle nichž bude okolo roku 2030 cestovat do vesmíru čtvrt milionu až 300 tisíc lidí, díváme se na nový trh, jenž se dá ocenit na 7,5 miliardy dolarů,“ slibuje Nick Webb ředitel Streamline Marketing Group, která fórum organizuje.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče