Do důchodu v devadesáti

12. prosince 2011, 09:31 - Tomáš Stingl
12. prosince 2011, 09:31

Čecháčkovské lamentování má několik základních disciplín. Sprint ve spílání zpěvákům, štafetu v nadávání politikům nebo maraton v žehrání, že se neustále posouvá věková hranice pro odchod do důchodu. Na to často nadávají právě lidé v předdůchodovém věku. Což je nelogické, protože právě v jejich zájmu je, aby se hranice posouvala.

Foto: Profimedia.cz

Jednak je samozřejmě jasné, že pokud by se poslední pracovní zvonění postupně neoddálilo, za chvíli by prostě nebylo z čeho penze zaplatit. Důchodců by bylo moc a lidí v produktivním věku málo.

Pozdější důchod ale taky odpovídá životní cestě současného Čecha, která se za 20 let od revoluce diametrálně změnila. Nejde jen o to, že se od pádu komunismu zvedla zhruba o pět let naděje na dožití, ale proměnila se i struktura jednotlivých fází života. Mládí a studia se u nastupující generace důkladně protahují. Jak dneska vypadá životopis typického mladého Čecha? Po maturitě jde na vysokou školu, kde se studiem moc nespěchá. Zajede si na rok do zahraničí, užívá si studentského života, občas si přivydělá brigádou. Nějaký ten semestr si zopakuje. A proč se ještě po konci školy na tři roky neschovat na doktorandské studium. A taky si procestovat svět. Sečteno podtrženo, nejsou výjimkou případy, kdy si univerzitní absolvent najde první plnohodnotnou práci, když mu táhne na třicet. Notný kontrast oproti době před rokem 1989, kdy většina populačního ročníku začínala naplno pracovat už v devatenácti (respektive muži o dva armádní roky později).

Kdyby se důchod neposouval, nynější věční studenti by reálně odpracovali podstatně méně let než generace dnešních padesátníků. To by matematicky zvětšovalo deficit důchodového systému. Ale taky by to bylo vůči současným seniorům nespravedlivé.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče