Do dluhopisů dnes neinvestujte

21. července 2010, 14:00 - Jan Traxler, <a target="_blank" href="http://www.investujeme.cz">Investujeme.cz</a>
21. července 2010, 14:00

Dluhopisy jsou vedle akcií nejvýznamnější třídou aktiv při správě portfolia. Tvoří tradičně základ konzervativních portfolií a důležitou složku vyvážených portfolií. Dnes ale na dluhopisy není dobrá doba, čeká je období temna. Držte se od nich daleko.

Autor: sxc.hu

Na začátek si připomeňme základní charakteristiky dluhopisů. Dluhopis v nejběžnější formě je v podstatě úvěr s odloženou splátkou jistiny a fixním ročním úrokem. (Existují i varianty s variabilním úrokem nebo odloženou splatností úroků, ale ty nyní ponecháme stranou naší pozornosti.) Ve formě dluhopisu má úvěr statut cenného papíru, jehož emitent má závazek platit úroky (a k určenému datu splatit i jistinu) věřiteli – vlastníkovi dluhopisu. Ten se však může měnit. Aby majitel dluhopisu snadněji našel kupce a nemusel si vypisovat inzerát do novin, obchoduje se s dluhopisy na burze.

Dluhopisy se začaly hojně využívat ve středověku na financování válek. Dnes je vlády používají na financování všeho možného, vlastně už ani nezmiňují konkrétní účel, ale jen stroze konstatují „na financování schodku státního rozpočtu“. Dluhopisy vydávají také města a jiné samosprávní celky, ty ale zpravidla alespoň informují občany, na co si půjčují – např. na stavbu metra. Dluhopisů dále mnohdy využívají velké firmy k získání kapitálu, např. na výstavbu nové provozovny.

Dluhopis představuje na první pohled jednoduchou investici s pevně daným výnosem. Ovšem to lze říct pouze v případě držení dluhopisu od emise až do splatnosti. V průběhu životnosti může tržní cena kolísat a někdy dost výrazně. Navíc je třeba si uvědomit, že onen pevně daný výnos do splatnosti je nominální. Po zohlednění inflace může být třeba i záporný – což bude velmi pravděpodobně případ následujících deseti let.

Vliv úrokových sazeb a doby do splatnosti

Kromě toho, že cena dluhopisu v průběhu roku roste s blížící se dobou výplaty úroku, aby po výplatě úroku cena dluhopisu o tento úrok poklesla (podobně jako v případě dividendy u akcie), najdeme několik faktorů, které mají na tržní cenu dluhopisu výrazně větší vliv a mohou tak dostat cenu značně pod či nad jmenovitou hodnotu dluhopisu (jistinu).

Prvním faktorem je výše úrokových sazeb. Dojde-li ke zvýšení úrokových sazeb u bankovních vkladů, požadují investoři od nově emitovaných dluhopisů vyšší úrokovou prémii, neboť dluhopis nese vyšší riziko. Tudíž o dluhopisy s nižší úrokovou prémií přestává být takový zájem a jejich cena klesá. Opačný scénář následuje při snížení úrokových sazeb.

Druhým faktorem je doba do splatnosti dluhopisu. Čím delší je doba do splatnosti, tím volatilnější je dluhopis. Důvod je prostý, vezměme si například zvýšení úrokových sazeb o 0,5 %. Mám-li možnost koupit dluhopis s úrokovou prémií větší o 0,5 % a splatností 10 let, znamená to pro mě za dobu deseti let daleko větší rozdíl ve výnosech než stejné zvýšení úrokové prémie o 0,5 % u jednoletého dluhopisu. V prvním případě budu inkasovat celkem deset let každý rok o 0,5 % vyšší úrok, ve druhém případě se jedná pouze o jednu splátku.

Kreditní riziko

Třetím faktorem je bonita (rating) emitenta, nebo z opačného pohledu riziko, že emitent nedostojí svým závazkům. Toto riziko se označuje jako kreditní. Čím vyšší kreditní riziko emitenta, tím vyšší úrok musí u dluhopisů nabídnout, aby je investoři nakoupili. Dle bonity emitenta dělíme dluhopisy na dvě skupiny – investičního stupně a spekulativního stupně (často nazývané jako junk bonds, nebo high yield bonds).

Kreditní riziko pochopitelně roste s dobou do splatnosti dluhopisu. Čím delší doba do splatnosti, tím vyšší riziko, že během této doby emitent zkrachuje. Výše úrokové prémie dluhopisu tak závisí na bonitě emitenta, době do splatnosti a výši tržních úroků. Vztah mezi úrokovou prémií a dobou do splatnosti vyjadřuje tzv. výnosová křivka. Na grafu číslo 1 jsou znázorněny výnosové křivky pro státní a korporátní dluhopisy a spread mezi nimi (čím nižší bonita emitenta, tím je spread oproti státním dluhopisům vyšší). Při změně tržních úrokových sazeb se pak celá výnosová křivka posouvá nahoru, nebo dolů.

Graf 1: Výnosová křivka dluhopisů

Zdroj: Barclays

Příklad změny tržní ceny

V praxi se výnosová křivka dluhopisů neustále mění, například tím, že dojde ke změně úrokových sazeb, nebo se třeba zhorší důvěra investorů v emitenta a požadují vyšší rizikovou prémii aneb vyšší úrok u dluhopisu.

Více na Investujeme.cz.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče