Do Afriky vkročte od jihu

03. června 2012, 18:39 - Vladimír Jeništa
03. června 2012, 18:39

 Jihoafrická republika jenejdůležitější ekonomikou černého kontinentu. Směřuje tam 60 procent veškerého českého exportu určeného pro Afriku. Tato země je zároveň ideální vstupní branou do subsaharské Afriky. Ekonomiku JAR popohání těžební průmysl i poptávka Jihoafričanů, kteří umějí žít a rádi si dopřávají kvalitní jídlo i spotřební zboží.  

 Foto: Profimedia

Historie obchodních vztahů Česka s Jižní Afrikou není nijak hluboká. Období apartheidu, které omezilo obchodní vztahy a uvrhlo zemi do mezinárodní izolace, skončilo svobodnými volbami až v roce 1994.

Od té doby však došlo k velmi rapidnímu nárůstu českého vývozu, zejména v posledních dvou letech. V roce 2010 meziročně vzrostl o 60 procent, v roce 2011 o dalších 25 procent. Za posledních 10 let vzrostl celkově český export do Jižní Afriky víc než desetkrát, navíc s aktivní bilancí nepřetržitě od roku 2005.

České firmy se stále víc snaží eliminovat stagnaci Evropy hledáním alternativních trhů. Nejčastěji jsou to rozvíjející se země uskupení BRICS. Ano, se „S“ na konci, neboť Jižní Afrika se přidala k hospodářskému uskupení zemí Brazílie, Ruska, Číny a Indie v prosinci 2010 a pozměnila tak název skupiny příštích dominantních ekonomik světa na BRICS.

Na JAR připadá 60 procent

českého exportu do Afriky

Jen několik čísel, jaký význam má Jižní Afrika v českém vývozu do celé Afriky. Z 895 milionů dolarů českého exportu do afrických zemí připadá na JAR 540 milionů, tedy plných 60 procent! Přitom řada českých výrobků je stále exportována přes německé, nizozemské a britské exportéry, a není tudíž v jihoafrických statistikách zachycena.

Nazvat Jižní Afriku jako vstupní bránu do subsaharské Afriky tedy není nijak přehnané. Navíc je tu SACU, celní unie Jižní Afriky s okolními zeměmi jako Namibie, Botswana, Zambie, Zimbabwe, Mosambik a další. Zboží dovezené do Jižní Afriky se většinou dostává do těchto zemí přes jihoafrické importéry a distributory, právě díky snadnému pohybu v rámci této celní unie. Proto nenaleznete ani žádné specializované veletrhy v okolních zemích, stejně dynamicky se rozvíjejících, v neustálém závěsu za vedoucí Jižní Afrikou.

Kromě Zimbabwe, kde panuje stále velká nejistota pro investory, je patrný rychlý vývoj ve všech ostatních jmenovaných zemích, krytý hlavně z příjmů z těžby nerostného bohatství. Zvláštní pozornost zasluhuje v poslední době Mosambik s doslova uhelným boomem.

Netěží jen z těžby

Jihoafrická republika je rozvinutou ekonomikou s poměrně stabilní měnou a s dobrou fiskální politikou i přes narůstající finanční náklady vnitřních politických snah napravit křivdy a škody minulosti. Má velmi dobře rozvinutou infrastrukturu, vysoký stupeň industrializace hospodářství a vysokou životní úroveň (i s přihlédnutím k dosud velkým rozdílům), která je tahounem spotřeby státního i privátního sektoru, generující potřebný hospodářský růst.

Bylo by chybou a určitou devalvací posuzovat zemi z hlediska jejího úžasného nerostného bohatství: zpracovatelský sektor je velmi dobře rozvinutý, i když je slyšet volání po ještě větším stupni. Zcela nepochybně je zde prostor pro hledání nových odbytišť pro celé obory podnikání a dlužno poznamenat, že evropské firmy – a mezi nimi řada firem našich „visegrádských“ sousedů – jsou v mnohých oborech již přítomny, vědomy si jednoduché pravdy světových prognostiků: Afrika je posledním ekonomickým útočištěm světa, s největším potenciálem růstu v příštích desetiletích. Jižní Afrika chce sehrát vedoucí roli v hospodářském růstu celé subsaharské oblasti a je třeba připravovat české exportéry pro jejich šance.

Šance pro české exportéry je možné vidět v našich tradičních oborech strojírenství, důlních technologiích a energetice. Dále ve spotřebním zboží, jakkoli široce tento pojem můžeme vnímat. Šance jsou také v dodávkách pro automobilový průmysl a zdravotnictví.

Jižní Afrika vzhledem k zásobám a těžbě uhlí vyrábí elektřinu z více než 95 procent v uhelných elektrárnách. Spotřeba elektrické energie se zvyšuje s ohledem na hospodářský růst, který bez adekvátního růstu dodávek energie není udržitelný a nese s sebou výstavbu nových elektráren a otevírání nových dolů. Navíc je Jižní Afrika hlavním dodavatelem elektrické energie pro okolní země.

Jednička na zlato, platinu, vanad i mangan

Z hlediska těžby uhlí jsou nejvýznamnější provincie Limpopo, Mpumalanga a Gauteng v severovýchodní části země, kde jsou také soustředěny tepelné elektrárny, které jsou tak zásobovány přímo z dolů.

Po celosvětové Durbanské konferenci o změně klimatu v listopadu 2011 se hodně mluví o posílení zdrojů obnovitelné energie. Jižní Afrika však produkuje v průměru 225 milionů tun uhlí ročně (51 procent pochází z hlubinné těžby a 49 procent z povrchové). Je tak pátým největším producentem a druhým největším vývozcem uhlí na světě, a přesto, že je vzhledem k rozsahu výroby elektrické energie v uhelných elektrárnách významným emitentem skleníkových plynů, někteří odborníci mluví skepticky o významnějším rozvoji dotovaných zdrojů elektrické energie.

Pokud jde o ostatní nerosty, země má největší světové zásoby zlata, platiny, vanadu a manganu, jejich těžba je soustředěna především kromě již zmíněných regionů také v provinciích Free State a North West.

Automobilový průmysl je nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím, z velké části díky státní proexportní podpoře tohoto odvětví, které přilákalo do země řadu předních světových automobilových výrobců. V JAR se jezdí vlevo, řada z nich proto vyváží své produkty do dalších zemí s pravostranným řízením. Pro samotnou Jižní Afriku je automobilový průmysl nesmírně důležitý, protože v zemi prakticky neexistuje městská hromadná doprava, jak ji známe z Evropy, a osobní přeprava vlastním autem naprosto dominuje.

Jihoafričané si potrpí na dobrý servis

Neméně důležitá je linka široké privátní spotřeby. Jižní Afrika je zvyklá dobře a kvalitně žít, jíst a pít. Týká se to nejen devíti procent bílého obyvatelstva, ale stále větší části černošské populace, především ve velkých městech Johannesburg-Pretoria, Cape Town a Durban. V mohutných obchodních řetězcích, některé z nich jsou specializovány například na spotřební elektroniku, jiné na sportovní zboží, spolu s množstvím rychloobslužných restaurací, které jsou ve větších městech po celé zemi, naleznete široké variace všech druhů zboží – Jihoafričan si rád vybírá ze širokého sortimentu.

S tímto byznysem pochopitelně souvisí i šance dodavatelů pekáren, balicích linek, lahvovacích linek a dalšího technologického zařízení pro potravinářský průmysl. A jestliže zmíníme „žít“, přidejme i zdravotnictví, které je v Jižní Africe na skutečně velmi dobré úrovni a české firmy v této oblasti mají co nabídnout.

Český export do Jižní Afriky je velmi pestrý, v meziročním srovnání hodně variabilní, je vidět, že jihoafrický trh je schopen široké absorpce, na druhé straně lze očekávat jeho určité profilování v příštích letech s ohledem na rozvoj klíčových oblastí jihoafrického hospodářství. Chybí však jakákoli tradice či povědomí o českém zboží, kterou bude nutno postupně překonávat. Bude třeba pozměnit vazby investorů na tradiční dodavatele, zvýšit důvěru v české zboží a nebát se nastoupit sebevědomou cestu.

Zásadní rady pro české exportéry? Buďte vlídně sebejistí a sebevědomí ohledně svého nabízeného produktu. Zkuste dobře prezentovat především sami sebe. Snažte se být vybaveni pravomocemi obchod na místě dojednat. A v neposlední řadě věnujte velkou pozornost dojednání platebních podmínek.

Podval str. 6

Afrikánci umějí říct velmi důrazné „ne“

Nelze říci, že při obchodních jednáních jsou výrazné rozdíly, jednání bývá velmi zdvořilé a přátelské, pokud už k němu dojde. Především Afrikánci dokážou velmi jasně dát najevo, že o váš výrobek nestojí. E-mailová komunikace většinou nefunguje, pro vyvolání zájmu je nutná osobní komunikace. Vzhledem k nutnosti překonávání značných vzdáleností je dobré cestu do země neplánovat příliš krátkou. Zvláště ve velkých aglomeracích neznamená ani 100 kilometrů zvláštní překážku.

Nepodceňujte také specifika jednotlivých skupin, tedy původního černošského, afrikánského bělošského či asijského obyvatelstva. Na místě je ještě jedna poznámka: vládní ekonomická politika si jako jednu z priorit klade za cíl zvýšit míru hospodářského uplatnění původního černošského obyvatelstva a zavedla program známý pod zkratkou BEE (Black Economic Empowerment), který byl později dále rozšířen. Byly ustaveny i agentury zjišťující stupeň BEE v jednotlivých firmách a vydávají k tomuto účelu i certifikace.

Pokud se chystá firma například k soutěži o státní zakázku, musí takovou certifikaci mít, stejně tak se určitým kodexem v jednotlivých sektorech řídí i státní firmy.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče