Dno v nedohlednu

27. listopadu 2008, 17:32 - Eva Jarešová
27. listopadu 2008, 17:32

USA a Evropská unie poskytnou svým ekonomikám další stovky miliard dolarů

Spojené státy americké i velká část Evropy minulý týden ohlásily příliv dalších stovek miliard dolarů a eur do svých ekonomik. Nové kolo boje proti světové finanční krizi bude v případě USA spočívat ve snaze rozproudit zamrzlé úvěry pro miliony řadových Američanů a malých firem. Evropská unie se zase vydala cestou širokého plánu na obnovu hospodářství. Ten ale bude jen s obtížemi hledat podporu u všech členských zemí.

Americký TALF a TARP Americká centrální banka spolu s ministerstvem financí chtějí napumpovat do ekonomiky dalších osm set miliard dolarů. Projekt s názvem Term Asset-backed Securities Loan Facility (TALF) má za cíl stimulovat americké banky, aby znovu začaly poskytovat úvěry spotřebitelům a malým podnikům. Zveřejněná suma je o sto miliard dolarů vyšší než v případě asi dva měsíce starého záchranného plánu, který je označován jako Troubled Asset Relief Program (TARP) a jehož prostřednictvím pomáhá vláda finančním institucím postiženým krizí.
Podle čerstvého záměru by centrální banka státu New York měla prostřednictvím půjček poskytnout až dvě stě miliard dolarů držitelům cenných papírů, které jsou zajištěny půjčkami z kreditních karet, a to na vzdělání a na nákup automobilů. Americká centrální banka (Fed) se chystá nakoupit hypoteční cenné papíry v hodnotě přibližně 500 miliard dolarů, za něž ručily hypoteční agentury Fannie Mae, Freddie Mac a Ginnie Mae. První dvě přešly kvůli ekonomickým otřesům pod státní správu v září, třetí jmenovanou agenturu vláda přímo vlastní. Za dalších sto miliard dolarů pak Fed vykoupí dluhy od Fannie Mae, Freddie Mac a Federal Home Loan Banks. Podle ideálního scénáře by tyto kroky měly bankám usnadnit a zvýhodnit půjčování peněz běžným zákazníkům a malým firmám. Řada amerických bank totiž v poslední době vzhledem ke stoupající nezaměstnanosti a dalším očekávaným ztrátám výrazně zpřísnila úvěrové podmínky. Zpráva o plánu TALF přišla prakticky ve stejnou dobu jako oznámení vlády, že američtí zákazníci omezili během uplynulého čtvrtletí nakupování nejvíce od roku 1980. Spotřebitelské výdaje poklesly o 3,7 procenta. Výdaje za zboží dlouhodobé spotřeby, jako jsou osobní automobily nebo domácí spotřebiče, se snížily dokonce o více než 15 procent. V tomto případě jde o nejprudší pokles od počátku roku 1987. Podle odborníků by mohl plán bezprostředně pomoci trhům s cennými papíry. Americký spotřebitel si ale na jeho efekt bude muset počkat alespoň čtvrt roku.
To není úplně dobrá zpráva. Podpořit chuť k utrácení mezi Američany je totiž nutné co nejdříve s ohledem na blížící se vánoční svátky. Právě ty podle některých odhadů generují minimálně třetinu ročních zisků obchodníků. „Nemyslím si, že uvidíme prudký nárůst spotřebitelských výdajů. Postupně možná růst budou, protože nyní se vlastně neděje nic. Ale chvíli to potrvá. Banky s tím nezačnou přes noc,“ prohlásil podle agentury Reuters například Walter Todd z investiční společnosti Greenwood Capital Associates.

Evropa vlastní cestou Na krizi, která již stáhla některé členské státy Evropské unie včetně Německa do recese, zareagovala minulý týden i Evropská komise (EK). Ta v Bruselu představila návrh vlastního konceptu s názvem Evropský ekonomický plán uzdravení. Členské ekonomiky má stimulovat přibližně 200 miliard eur, což je asi 1,5 procenta unijního hrubého domácího produktu. Podle původních plánů se uvažovalo pouze o 130 miliardách eur. Asi třicet miliard dodá přímo Evropská unie, zbytek by měl jít z rozpočtů členských států. Komise navrhovaným balíčkem sleduje především sjednocení krizových opatření, která již některé členské státy v čele s Velkou Británií a Německem stačily uskutečnit. „Přistupujeme k tomu tak, že nabízíme sadu nástrojů. Kroky členských zemí by neměly být identické, ale musejí být koordinovány,“ prohlásil předseda EK José Barroso. Dodal, že jednotlivé vlády by měly návrh považovat spíše za soubor možností než za striktní diktát. Právě v tom ale podle některých názorů spočívá bezzubost celého projektu. Jak například pro deník International Herald Tribune uvedl Daniel Gros z Centra pro evropská politická studia, jde z velké části o „PR cvičení“. Domnívám se, že ona čísla jsou naprosto matoucí a nepoužitelná. Jedinou podstatou by bylo sdělit kupříkladu Německu, že musí udělat více a co přesně. Ale oni se vyhnuli tomu, aby konkrétním zemím sdělili, co mají dělat,“ konstatoval Gros.
O plánu budou členské země jednat během setkání, které se naposledy během francouzského předsednictví uskuteční za několik dní. Je ale poměrně jisté, že návrh ještě dozná změn. Už nyní totiž některé členské státy avizovaly svoje výhrady. Mezi nimi je především Německo, které už stačilo přijít s vlastním projektem na stimulaci ekonomiky ve výši 32 miliard eur. Kancléřka Angela Merkelová také prohlásila, že by členské státy neměly soutěžit v tom, kdo své ekonomice poskytne více peněz. Podle agentury Reuters dalo navíc Německo již nyní najevo, že nepřistoupí na případné harmonizované snížení daně z přidané hodnoty.
Plnění jednotlivých bodů navrhovaného plánu by u řady zemí vedlo k vyššímu rozpočtovému deficitu, než jsou povolená tři procenta hrubého domácího produktu podle Paktu stability a růstu. To se nelíbí například Polsku, které usiluje o plnění konvergenčních pravidel kvůli plánovanému přijetí společné evropské měny.
Podle španělského komisaře Joaquína Almunii, který má na starost hospodářské a měnové záležitosti, by členské země mohly tento limit porušit za předpokladu, že se od zmíněné tříprocentní hranice příliš nevzdálí. Balíček se má zaměřit na posílení zaměstnanosti, podporu investic do ekologicky šetrných energií nebo zlepšení situace malých a středních podniků.

Evropská medicína - Podpora zaměstnanosti (včetně 1,8 miliardy eur na pomoc osobám, které ztratily zaměstnání kvůli finanční krizi).
- Dostupnější úvěry pro malé a střední podniky (Evropská investiční banka je připravena půjčit až 30 miliard eur, což je asi o deset miliard víc, než dává běžně k dispozici).
- Podpora automobilového průmyslu a stavebnictví (minimálně pět miliard eur pro automobilky na vývoj ekologicky šetrných vozidel, nejméně miliarda eur pro stavební sektor na „zelené“ technologie a 1,2 miliardy eur na takzvané továrny budoucnosti). - Snadnější podmínky pro podnikání a zvýšení energetických úspor.
- Modernizace evropské infrastruktury (Pět miliard eur na evropskou energetickou síť sítě pro vysokorychlostní internet).
- Plné pokrytí členských států EU vysokorychlostním internetem do konce roku 2010 (miliarda eur).
- Podpora ekologicky šetrných produktů a služeb.
- Investice do výzkumu a vzdělávání.
Více na: www.euroskop.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče