Dluhy místo vydělaných milionů

04. února 2008, 00:00 - Renata Bartošková
04. února 2008, 00:00

SPORY STAVEBNÍCH FIREM - Lukrativní zakázka na stavbu objektu Lofty Palmovka v Praze 8 skončila pro firmu Petr Schick fiaskem. Společnost AGS Praha, pro kterou tehdy pracovala, jí do dneška dluží bezmála dva miliony korun. Dlužník se ale brání, sám byl prý ošizen, a to generálním dodavatelem stavby, společností Geosan Group. Jak dopadne svár stavebních firem?

Na jaře roku 2004 začala společnost Petr Schick provádět demoliční a přípravné práce na stavbě bytových domů Lofty Palmovka v Praze 8. Smlouvu měla uzavřenu s firmou AGS Praha, která pracovala přímo pro generálního dodavatele stavby, společnost Geosan Group.

Ze začátku vše probíhalo přesně tak, jak mělo. Postupem času ale na projektu začala přibývat práce, se kterou původní plán nepočítal.

„K prvnímu vážnějšímu problému došlo v létě 2004. Objekt B, původně určený pouze k rekonstrukci, se začal bortit. Na zdech a stropech se objevily viditelné pukliny. S okamžitou platností jsem zakázal dělníkům pohyb v objektu. Událost jsem zapsal do stavebního deníku a čekal jsem na vyjádření statiků,“ vypráví Jindřich Havlík, který měl v té době na stavbě dohled nad zaměstnanci firmy Petr Schick. „Celá stavba byla zastavena a Geosan po dohodě s investorem nařídil objekt B téměř celý zbourat,“ popisuje Havlík.

Více jsme udělali, nic za to nedostali

„Těch úkonů navíc, které celou stavbu oproti původnímu zadání zdržovaly, bylo mnoho. Například v poptávkových materiálech ani v naší nabídce nebyly uvedeny železobetonové konstrukce mezi některými objekty. Také jsme dopředu nepočítali s tím, že budeme dělat zásypy v uzavřených prostorách,“ přibližuje Ivo Beneš, jednatel společnosti AGS Praha.

To potvrzuje i Jindřich Havlík. „Jelikož jsem evidoval účetní stránku akce, měl jsem možnost v tabulkách s výdaji a příjmy vidět, že se to celé začíná prodražovat a rentabilita se zvolna blíží nule. Stavbyvedoucí po nás chtěl stále více prací, které nebyly součástí původní objednávky,“ vypráví.

Kvůli nové situaci byla svolána porada se zástupci Geosanu. „Tam nám bylo sděleno, že rozdíly se promítnou do ocenění víceprací a tudíž nepřijdeme zkrátka,“ popisuje Havlík.„Mojí filozofií bylo udělat navíc cokoliv, co po nás chtějí. Samozřejmě s tím, že za to dostaneme zaplaceno. To první vyšlo, to druhé nikoliv,“ konstatuje Beneš.

Měli jsme od smlouvy odstoupit

Faktury za provedené vícepráce zůstávaly podle Beneše bez odezvy. „Pravda je, že když nám Geosan nepotvrdil ani první dodatek smlouvy, který se těch víceprací týkal, měli jsme sami odstoupit,“ připouští Beneš. Místo toho dál posílal faktury a vytvořil celkem šest dodatků – žádný z nich ale druhá strana nepotvrdila.

„Takových případů je hodně. Mají svá specifika, ale příčinu většinou najdeme v té původní smlouvě. Také soudy, pokud na ně dojde, se jako první ptají, co bylo podepsáno,“ vysvětluje Pavel Novák, vedoucí legislativně-právní sekce Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR. „Ve smlouvě musí být mimo všech dalších náležitostí také jasně stanoveno, co se bude dít v případě, že na stavbě přibudou práce navíc. Především malé firmy ale většinou litují peněz za právní služby. A pak se diví,“ dodává.

NA CO SI DÁT POZOR PŘED UZAVŘENÍM SMLOUVY

• ve smlouvě musí být jasně určeno, jak budou zúčastněné firmy postupovat v případě, že na stavbě nečekaně přibudou práce navíc

• před podpisem smlouvy je třeba se poradit s právníkem, ušetřené peníze za právní služby mohou nakonec firmu vyjít hodně draho

• vždycky je třeba si dobře prověřit obchodního partnera

Prázdné ruce a oči pro pláč

V květnu 2005 vypověděl Geosan společnosti AGS Praha smlouvu s tím, že nedodržuje harmonogram prací. „Jenže my jsme nestíhali právě proto, že na staveništi přibylo plno úkolů navíc. Platby za práci, která byla v původní smlouvě, navíc chodily až s dvouměsíčním zpožděním. Ocitli jsme se tak v druhotné platební neschopnosti,“ hájí se Beneš. Firma mu údajně za vícepráce, které byly doloženy ve stavebním deníku, nezaplatila zhruba 1,5 milionu korun. „A to ještě plno těch prací nikdo ani nezapsal,“ dodává.

Po ukončení spolupráce se Beneš snažil údajný dluh od Geosanu vymoci. „Proběhlo několik setkání, jedno marnější než druhé,“ popisuje. V únoru 2006 dokonce podal trestní oznámení, ale bylo zamítnuto. „Podle mého názoru se tím policie nezabývala, protože to pro ni bylo složité,“ usuzuje podnikatel. Mluvčí Geosanu Martin Poláček je ale jiného názoru. „Pan Beneš neměl nic v ruce, trestní oznámení bylo neopodstatněné,“ konstatuje.

Skončí kauza dohodou o narovnání?

Podnikatel Beneš nakonec přistoupil na dohodu o narovnání, podle vlastních slov proto, že neviděl jinou šanci. V rámci dohody mu Geosan zaplatil 457 tisíc korun. Jednalo se o polovinu z celkem desetiprocentního zádržného. To bylo součástí původní smlouvy. Z každé faktury Geosan zadržoval deset procent. První polovinu vrátil po kolaudaci a druhou by měla AGS Praha dostat v roce 2009 až 2010, po uplynutí záruční doby stavby. Z peněz, které požadoval za vícepráce, nedostal Beneš nic.

Společnost Geosan považuje případ za uzavřený a odmítla se k němu vyjádřit jinak než prostřednictvím svého tiskového mluvčího Martina Poláčka. „Pro firmu tato kauza skončila podepsáním dohody o narovnání. Ta přece slouží k tomu, aby se obě strany vyrovnaly. Pokud pan Beneš s dohodou nesouhlasil, nemusel ji podepisovat,“ vysvětluje stanovisko firmy Poláček.

MILNÍKY SPORU STAVEBNÍCH FIREM

• jaro 2004 – společnost Petr Schick začíná provádět demoliční a přípravné práce na stavbě bytových domů Lofty Palmovka v Praze 8, pracuje pro společnost AGS Praha

• léto 2004 – na stavbě přibývají první práce navíc

• jaro 2005 – hlavní dodavatel stavby, společnost Geosan Group, vypovídá firmě AGS Praha smlouvu, na stavbě končí také společnost Petr Schick, AGS Praha jí dluží téměř 1,9 milionu korun

• zima 2006 – jednatelé firem AGS Praha a Petr Schick podepisují dohodu o vzájemném vypořádání, AGS Praha platí jednu splátku (29 tisíc korun)

• zima 2008 – společnost Petr Schick doposud obdržela pouze jedinou splátku, jednatel zvažuje žalobu na společnost AGS Praha

Zvažujeme žalobu

Společně s AGS Praha skončila na stavbě i firma podnikatele Petra Schicka. Doposud za svou práci dostala zaplaceno 1,6 milionu korun. Dalších téměř 1,9 milionu (1 894 986 korun přesně) jí ale AGS Praha stále dluží. V prosinci roku 2006 sice podepsali Petr Schick a Ivo Beneš dohodu o vzájemném vypořádání, AGS ale doposud zaplatila pouze jednu splátku, a to zhruba 29 tisíc korun. „Podle dohody jsem měl Petru Schickovi zaplatit 337 tisíc z vráceného zádržného od Geosanu. Když jsem tuto podmínku podepisoval, věřil jsem, že ji dodržím. Nakonec mi to situace nedovolila,“ připouští Beneš. Dodává, že si je svého dluhu vědom a chystá se ho zaplatit z dalších projektů, které, jak doufá, budou úspěšnější než ony nešťastné bytové domy na Palmovce.

Petr Schick ale pomalu ztrácí naději, že svoje peníze ještě někdy uvidí. „Celá tahle anabáze moji firmu málem potopila. I my jsme spolupracovali s externími lidmi, kterým jsme prostě museli zaplatit. V současné chvíli zvažuji žalobu na firmu AGS Praha,“ přibližuje Schick. Tuto cestu doporučuje také Pavel Novák. „Pokud se firmy nedohodnou mimosoudně, vidím žalobu jako jedinou cestu. Nejde jen o to, že někdo zapláče, že nedostal své peníze. Vše je třeba mít v pořádku také kvůli účetnictví,“ upozorňuje.

Nezdařilý projekt

Ivo Beneš si je rizika, že bude mít celý případ dohru u soudu, vědom. „Když přijde žaloba, tak přijde. Já ale stále doufám, že pan Schick přistoupí k celé věci rozumně a počká, dokud nebudu moci svůj dluh splácet. V opačném případě by moje firma šla do konkurzu a jediné, co by si na mně mohl vzít, je vybavení mé kanceláře,“ říká Beneš. „Splatit dluh považuji za svou povinnost,“ dodává. Kdy se mu to podaří, ale nedokáže dopředu odhadnout.

„Na Loftech Palmovka tratily všechny zúčastněné strany. Stavba se oproti původním plánům prodražovala,“ připouští Martin Poláček. Právě v tom vidí kámen úrazu i sám Beneš. „Spolupracoval jsem s Geosanem již dříve, na projektu Jemnická, a vše probíhalo bez problémů. Na stavbě Lofty Palmovka byla ale velmi špatná organizace a samotný Geosan na tom prodělával,“ konstatuje podnikatel.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče