Dluhové povodně

30. září 2002, 00:00 - Martin Kocourek, rozpočtový výbor PS
30. září 2002, 00:00

Častým argumentem vlády, užívaným pro zlehčování dopadů obrovských deficitů státních rozpočtů, je poměr mezi výší státního dluhu a HDP. V roce 2002 bude tento poměr zruba dvacet procent, a při deklarované fiskální politice vlády do roku 2006 se tento poměr zvýší na 41-45 procent.

Vláda však argumentuje, že Maastrichtské kritérium pro země EU předepisuje tento poměr na maximální úrovni 60 procent. Jinými slovy: podle vlády existuje stále ještě dostatečná „dluhová rezererva“. Není tomu tak. Vláda ČSSD totiž ráda zamlčuje další maastrichtské dluhové pravidlo, které říká, že deficit veřejných rozpočtů by neměl být vyšší než tři procenta HDP. S vývojem státního dluhu je to totiž podobné jako s povodněmi. Ničivý rozsah povodní není přímo závislý na objemu přehrad, které je zadržují, ale na rychlosti, s jakou se tyto protipovodňové přehrady naplňují. Státní dluh také není ničivý přímo svou absolutní úrovní, ale dynamikou tempa, jakou narůstá. Od roku 1997, kdy byl poměr státního dluhu na HDP nejnižší (10 %), do roku 2006, kdy by měl být až 45 %HDP, poroste státní dluh tempem 22,8 % ročně, zatímco HDP roste značně pomaleji. Dluhy tak rostou 3,3krát rychleji než produkt. A to je dluhová povodeň. Při tomto přívalu státního dluhu přeteče dluhová hráz (60 % k HDP) kolem roku 2008. Co se stane, když přeteče přehrada, máme ještě v živé paměti. V ekonomice je tomu stejně.

Mohlo by vás zajímat

  • Rekola mění dopravu v českých městech

  • Roman Šmucler: Češky jsou posedlé zvětšováním prsou

  • Vinař Pavel Chrást: Víno se v Česku předražuje

  • Finance.cz pozvaly klienty na curling

  • Adam Hazdra: Třetina lidí je v práci nespokojených

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

Hry pro příležitostné hráče