Dluhopisy, důvěra a malé Německo

10. září 2010, 11:41 - Pavel Kohout
10. září 2010, 11:41

Hospodářství

V úterý 6. září česká vláda úspěšně prodala na otevřeném trhu emisi eurových dluhopisů. Získala tím hotovost o objemu dvě miliardy eur. Zájem však přesahoval pět miliard. Dluhopisy jsou splatné v dubnu 2021 – a teď pozor, nejzajímavější informace: výnos stanovený aukcí přesahuje pouze o 105 základních bodů (1,05 procentního bodu) srovnávací sazbu úrokových swapů.

Vítězství nad Západem Českou republiku tedy dluhopisový trh hodnotí o maličko lépe než Itálii, jejíž dluhopis podobných parametrů měl rizikovou přirážku nad swapovou sazbou ve výši 116 bazických bodů. Rozdíl není velký, ale přesto je to událost. Postkomunistická země překonává v kreditní kvalitě vyspělou západní tržní ekonomiku. A to navzdory faktu, že Itálie má stále o něco lepší ratingové hodnocení (Aa2 oproti českému A1 podle agentury Moody’s.)
Něco takového by před dvaceti lety znělo jako utopie. Ani před deseti lety by to nebylo uvěřitelné a před pěti lety by stále šlo o hudbu budoucnosti. Nyní tedy budoucnost začíná. Bohužel nikoli proto, že by Česká republika byla dnes zadlužena méně než dříve, ale naopak proto, že Itálii a jiným rizikovým zemím eurozóny trhy věří stále méně a méně.
V rámci eurozóny, která zahrnuje 16 států, bude letos veřejný dluh představovat 85 procent hrubého domácího produktu. Italský dluh dosáhne 118 procent HDP, český podle odhadů „jen“ 40 procent HDP. Kdyby Česká republika se stejnými makroekonomickými parametry byla tradiční západní zemí, byla by považována za ještě mnohem serióznějšího dlužníka – minimálně na úrovni Rakouska. Pouze skutečnost, že historie svobodně zvolených českých vlád je poměrně krátká, je hlavním faktorem, proč česká ekonomika není finančními trhy hodnocena ještě lépe.

Přísnější měřítka Oč kratší historie, o to je důležitější odhodlání současné vlády zabránit dalšímu růstu zadlužení. Analytici a investoři pečlivě sledují kroky Nečasovy vlády. Její závazek snížit deficit pod tři procenta HDP do roku 2013 je brán vážně. Bude-li splněn, ratingové agentury zlepší hodnocení české ekonomiky a riziková přirážka českých dluhopisů zase o něco poklesne. Zlevní se tím dluhová služba státního rozpočtu.
Úspěšné vyřešení stavu a vývoje českých veřejných financí není jen nějakým rozmarem ekonomů a nelevicových politiků. Ve skutečnosti nemáme alternativu. Abychom byli jako stát bráni vážně, nemůžeme pouze dodržovat maastrichtská kritéria. Finanční trhy používají na východoevropské země mnohem přísnější měřítka, a to zejména v období finančních krizí. Týká se to samozřejmě i té krize, která teprve přijde.
Která to bude? Není třeba žádné fantazie. Stačí pohled na čísla a je zřejmé, že záchrana Řecka skončí fiaskem. Nejde jen o to, že ani téměř rok po odhalení podvodů řecké vlády se ještě nepodařilo plně objasnit složitou strukturu kamuflážních finančních operací, jež kryly skutečnou výši dluhu. Jde o to, že navzdory politické propagandě se nedaří navést řecké veřejné finance do stabilního, udržitelného kurzu. Všechny propočty ukazují, že po třech letech, až bude vyčerpána pomoc EU, bude Řecko opět insolventní.

Lepší Slováci Pád Řecka s sebou může strhnout další ekonomiky, zejména Španělsko a Irsko. Tyto dvě ekonomiky před pár lety udivovaly Evropu tempem svého růstu. Pak se ukázalo, že šlo o boom na dluh a že banky těchto zemí již další růst neutáhnou. V lepším případě čeká tyto země řada let stagnace a pomalého splácení dluhů. V horším případě nastane nové kolo krize, další potřeba obrovských dotací na úrovni celé eurozóny a pochopitelně panika na finančních trzích.
Pokud se něco takového stane, je zásadní otázkou, zda Česká republika bude hodnocena spíše jako „malé Německo“ anebo jako „další Řecko“. Zatím je potěšujícím faktem, že k první variantě máme nadějně nakročeno. Náklady na pojištění českého státního dluhu v horizontu pěti let činily 9. září 0,96 procenta. Podobné pojištění pro Polsko stálo 1,42, pro Itálii 2,08, pro Španělsko 2,29, pro Portugalsko 3,25, pro Irsko 3,70, pro Maďarsko 3,68 procenta a pro Řecko masivních 8,89 procenta s rostoucím trendem. Pojištění proti platební neschopnosti Německa stojí jen 0,38 procenta. Máme tedy k němu blíže než ke skupině PIIGS. Avšak pozor, Slováci jsou s hodnotou 0,86 procenta ještě o kousek lepší!

Graf:
Náklady na pojištění dluhu (v horizontu pěti let, v procentech k 9. září) Německo 0,38 procenta
Slovensko 0,86 procenta
Česká republika 0,96
Polsko 1,42
Itálie 2,08
Španělsko 2,29
Portugalsko 3,25
Irsko 3,70
Maďarsko 3,68
Řecko 8,89
Pramen: autor

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče