Dlouhý nos na downtown

28. května 2009, 12:03 - Benjamin Kuras
28. května 2009, 12:03

Lidová restaurace předčí náladou i cenami konkurenci z centra

Jestli jste se někdy projídali italským venkovem a malými městečky a nyní se vám zasteskne po poctivém jednoduchém italském jídle za lidové ceny, vymotejte se jednou z drahého pražského kulinářského centra a zajeďte si na Vinohradskou těsně pod náměstí Jiřího z Poděbrad. V obrovských prostorech si můžete vybrat, zda chcete sedět v části nekuřácké nebo daleko oddělené kuřácké, v oddělení pro malé děti (můžete si sem s sebou zcela po italsku tahat i nemluvňata) nebo si udělat soukromou party v suterénu. Pracovat tady v kavárně s laptopem a brouzdat přes jejich wi-fi na internetu. Večer tu poslouchat živou muziku. Celý den posedávat na předzahrádce u mimořádně dobrého kafe nebo neuvěřitelně levné dvoudecky stáčeného vína za 35 korun a lelkovat, očumovat a povykovat na kolemjdoucí holky, jako to dělají Italové a jak se to Češi ještě pořádně nenaučili, a už je na čase. Majitelé mohou ceny udržovat na lidové úrovni díky tomu, že vlastní celý dům a mají v něm penzion, takže nemusejí nikomu platit vydřidušský nájem jako jejich kolegové „downtownu“. Vína si vozí z Itálie přímo od pěstitelů, čímž obejdou české importéry, takže díky tomu mohou přinést na stůl slušná vína za téměř poloviční ceny toho, co platíte dole v „Piccola Italia“ v okolí Vězeňské a Dlouhé. Gusto Italiano se maskuje jako lidová pizzerie, ale nedejte se tím mást. Vedle tuctu druhů pizz a dvou tuctů těstovin zde máte na vybranou devět polévek, tucet salátů, tři risotta, tucet ryb a mořských potvor. Ty dováží každý týden v noci ze čtvrtka na pátek jeden Ital až z Ancony, takže na ty čerstvé hurá od pátku do neděle, pak už asi budou muset být podmražené. A opět: platíte za ně téměř poloviční cenu co v downtownu. Dále nabízí tucet jídel masových, včetně několika klasik českých, s velkým výběrem zeleninových a jednoduše připravovaných příloh.

Stěny má vymalované celé do cihlovita, akorát po jedné straně do azurova s lidově kýčovitě namalovaným mořem, lodičkami a nebem, že byste si přáli, aby vám místo běžného rytmického rocku hráli šumění moře. Takové nahrávky skutečně existují v repertoáru New Age, i s teskným bučením velryb a tichými repetitivními melodiemi v pozadí. Proslavil se jimi flétnista Terry Oldfield, brácha slavnějšího Mikea. Majitelům restaurace vřele doporučuji, zákazníci při tom vydrží déle a nechají se ukolébat k větší spotřebě. Pizzu vám dělá před očima hned u vchodu v opravdické cihlové peci na dřevo holohlavý český pizzaiolo tak, že pokrm zůstává na okrajích křupavý ještě dlouho po vychladnutí. Servírky patří mezi výkvět mladé české krásy, s přívětivostí a šarmem téměř italským. Tu a tam se na pár minut ukáže italský majitel, potěší servírky laskavým slovem, je-li narváno, sám pomůže a s italsky mluvícími zákazníky rád pár minut poklábosí.
Z předkrmů vybíráme klasický „involtino di melanzane“, což jsou grilované plátky baklažánu srolované do balíčku okolo grilovaných plátků cukíny, papriky a mozzarelly, ochucené piniovými oříšky. Plátky všech tří zelenin jsou do měkka dogrilované, mozzarella je jen mírně po okrajích otavená. Jejich „italskost“ podtrhuje přikusování křupavé, tenké toskánské focaccie ochucené rozmarýnem. Z ostatních předkrmů (běžná prosciutta, calabrese, carpaccio atd.) zvědavost vzbuzuje „tartar di manzo“ čili tataráček, kvůli němuž přicházím za pár dní podruhé, ze zvědavosti a mimo redakční účetnictví. Podle tataráčku poznáte poctivost restaurace. Je zde podávaný s výtvarnou hravostí spíš ještě japonskou než italskou: na čtverhranném talířku, klubko tataráčku se žloutkem uprostřed posazené v jednom rohu na postýlce kadeřavého salátu, ostatní ingredience (pepř, sůl, cibule, hořčice, paprika atd.) vložené do veselých kroužků červené cibule po celém zbytku talířku. Maso jemné a do kašovita třené, ke stovce gramů šest topinek, takže předkrm minimálně pro dva, pro jednoho téměř hlavní chod. Těstoviny jsou sice inzerované jako domácí, ale „ravioli alla fiorentina“ plněné špenátem a ricottou jsou znatelně industriální polotovar, po povaření zůstávají plastovité, moučná chuť chybí. Pro dokonalou spokojenost bych proto skoro doporučil se těstovinám vyhnout (ostatně mezi nimi není moc extra zajímavostí) a po antipastu přejít rovnou na rybu. V risottech na jídelním lístku si taky všímám jedné kulinární neregulérnosti až skoro surovosti: hříbkové risotto zde obsahuje pancettu čili špek, který, jak každý pravověrný houbař ví, chuť hub ničí a degraduje. Snad se to dá vysvětlit (ale ne omluvit) majitelovým původem z Bologně, která láduje vepřové do všeho, v Toskáně i v Trentinu by ho hnali svinským krokem. Orata čili pražma je ryba, která se jednoduchým grilováním nedá pokazit a je málo důvodů, proč ji dělat jinak. Zde je podávána celá, grilovaná akorát, dostatečná porce pro dva, snad až půlkilová, posazená na postýlce do hněda a křupava grilované směsi baklažánů cukín, paprik a červené cibule ochucené rozmarýnem a česnekem. Žádné mistrovské dílo hodné Michelinovy hvězdy, jen poctivě vykonaná práce za 319 korun láce. Hříbky najdete i mezi hlavními masy a my si dáváme „scaloppina porcini“, což by v Itálii normálně bylo z telecího nebo trochu staršího telecího „vitellone“. Zde dost jemná hovězí roštěnka osmažená a zalitá omáčkou z hříbků na smetaně. Mražených, samozřejmě, v této době ještě. Příjemné hříbkové chuti, ale mírně rozplizlé textury, pomaleji rozmrazované místo hozené z mrazáku přímo do rozpáleného oleje. Z příloh objednáváme vítané zelené fazolky, které přicházejí ve velké, téměř nezvládnutelné porci, al dente křupavé až téměř syrové. Dezerty prostudovávám jen tak z povinnosti bez velkého zájmu, ale nacházím zde k velkému překvapení široký repertoár pozoruhodností jako dorty z lesních plodů nebo millefoglie z lístkového těsta. Nakonec volím osmikouskovou pestrou porci domácích mignonek. Moje cukromilné kolegyně-recenzentky by se zde cítily jako v paradisu.

Jídlo - 39/50, servis 18/20, prostředí 7/10, nápoje 7/10, value for money 10/10, celkem 81/100

+ Poctivá jednoduchá italská kuchyně za lidové ceny, skvělé dezerty, levná dobrá vína - Nezajímavé těstoviny

Gusto Italiano
Praha 2, Vinohradská 83 web: www.gusto.cz email: info@gusto.cz telefon: +420 222211316 , +420222211316

Výběr z jídelního lístku:

ANTIPASTO MISTO ITALIANO bruschetta, parmazán, mozzarella, rajče, prosciutto, salame milano 179,- TARTAR di MANZO (TATARÁČEK) 100 g z pravé svíčkové s chlebovými topinkami a česnekem 199,- PIADINA ROMAGNOLA FARCITA chlebová placka s parmskou šunkou a mozzarellou 199,- TORTELLINI DI BOLOGNA IN BRODO hovězí vývar s těstovinou tortelliny 79,- SPAGHETTI AI FRUTTI DI MARE směs mořských plodů, víno, rajčata, česnek 249,- TAGLIATELLE GUSTO špenátové tagliatelle s parmskou šunkou, hříbky, rajčátky - 179,- TAGLIATELLE GAMBERI e ZUCCHINE čerstvé domácí těstoviny s krevetami, cuketou a cherry rajčátky 189,- FILETTO DI TONNO ALLA GRIGLIA ahi tuňák podávaný se dvěma omáčkami 269,- SPIEDINI DI GAMBERI E CALAMARI špíz s krevetami, kalamáry a zeleninou 259,- BRANZINO AL FORNO 500 gr - mořský vlk s bramborovými plátky 299,- MEDAGLIONI DI MAIALE AI PORCINI vepřové medailonky s hříbky, rozmarýnem, šalotkou a smetanou 239,- TAGLIATA DI MANZO AL ROSMARINO E RUCOLA grilované plátky ze svíčkové na rozmarýnu s rukolou 299,- SALTIMBOCCA alla ROMANA hovězí plátky s parmskou šunkou a šalvějí 199,-

Výběr z vinného lístku
Bílá:
Prosecco di Valdobiaddene 280,-
Soave Sottoriva Antica 280,-
Ribolla Gialla Brunner ITG 340,-
Greco di Tufo villa Riano 390,-
Gavi La Solca 390,-
Tocai Collio Marco Felluga 790,-

Červená:
Dolcetto del Monferrato 290,-
Barbera d’Asti Scagliola 320,-
Rosso Conero 340,-
Cannonau di Sardegna 750,-
Amarone Figaretto 980,-
Brunello di Montalcino Fattoi 2001 1600,-

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče