Dlouhé fronty na eurodotace

26. listopadu 2009, 13:12 - Táňa Králová
26. listopadu 2009, 13:12

Za téměř tři roky si Česko sáhlo jen na sedminu z přidělených peněz

O deset miliard korun z evropského fondu se na podzim přihlásili starostové malých obcí. Většina jejich projektů ale spadne pod stůl. Poperou se totiž jen o něco málo víc než jednu miliardu korun. Víc peněz už pro ně není k dispozici. Utřou také větší vesnice a města, které by s pomocí evropských dotací chtěly prospívat životnímu prostředí. Konkrétně investovat do čističek odpadních vod. Za pouhé dva dny zavalili zájemci Státní fond životního prostředí žádostmi o deset miliard korun. To je dvakrát tolik než rezervovaný balík peněz. Příjem dalších projektů proto fond po 48 hodinách zastavil. Zato v České televizi začala běžet reklama na evropské fondy. Jalová a opožděná. Téměř po třech letech od začátku současného programovacího období se divák dovídá, že vůbec existují strukturální fondy Evropské unie a k čemu jsou dobré. Pro Českou televizi je to zakázka za 71 milionů korun.

Povinná reklama „Dělat publicitu evropským fondům je naše povinnost. Přímo nám to ukládá EU, která propagaci také hradí,“ říká ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Nemůže za to, že Česká republika zaspala s informováním široké veřejnosti o evropských fondech na období let 2007 až 2013. Vondruškovi předchůdci, lidovci Jiří Čunek a Cyril Svoboda, mediální kampaň jaksi nestihli. To ovšem nepoznamenalo poptávku po penězích z unijních fondů. I bez reklamy je mimořádná. Nejnovější statistika ministerstva pro místní rozvoj (MMR) uvádí, že s více než 29 tisíci projekty se zájemci ucházejí o 636 miliard korun. Na celé sedmileté období je přitom k dispozici 818 miliard korun (dle kurzu 26,495 koruny za jedno euro). Dosavadní poptávka je téměř dvojnásobná než objem peněz vyčleněný na první tři roky, což je necelých 351 miliard korun.
„Cílem televizních spotů není vzbudit zájem o čerpání fondů, ale zvýšit povědomí o tom, k čemu jsou dobré evropské peníze,“ vysvětluje Vondruška. Však také aktuální leták vydávaný MMR konstatuje, že zájem o evropské fondy je v České republice velmi vysoký. „Předpovědi varující před neschopností české veřejnosti a samosprávy vytvořit dostatečný počet projektů, které zpočátku zaznívaly, se tedy nevyplnily,“ poznamenává MMR, které sleduje využívání všech 17 operačních programů.

Svižnější cesta k penězům Jedna věc je ale připravenost žadatelů a druhá jejich úspěšnost. A tady už čísla nejsou tolik oslnivá. Zatím jsou schváleny projekty za necelých 227 miliard korun z 351 miliard rezervovaných na první tři roky. Proplaceno je pouhých 46 miliard korun. Vzhledem k tomu, že ještě v březnu to bylo jen 5,6 miliardy korun, může současné vedení MMR představovat vývoj v čerpání evropských fondů jako úspěch. „Hlavní je, že peníze proudí už přímo z Bruselu, a ne z českých záloh. Roste počet podaných a přijatých žádostí i objem vyplacených peněz,“ uvádí ministr Vondruška. Jak ale dodává: „Není to pro nás důvod k oslavám. Dobíháme pomalejší začátek čerpání.“
Do vlády chce Vondruška brzy přinést osmdesátistránkový materiál, který obsahuje administrativní, finanční a legislativní kroky pro svižnější a jednodušší čerpání fondů EU. „Nejsou to revoluční změny. Rámec jsme si nastavili před rokem 2007 a dle něj už musíme hrát. Chceme upravit praktické drobnosti, které předkladatelům projektů usnadní čerpání fondů,“ předesílá Vondruška. Jako příklad uvádí pojem nesrovnalost: „Vznikne-li podezření na nesprávné použití finančních prostředků, má se tím zabývat finanční úřad. Ten přitom nemá dané žádné lhůty na vyřízení podnětu, ale není také zodpovědný za čerpání peněz. Právě takové věci chceme řešit.“ Vondruškův balíček ovšem bude muset po vládním souhlasu projít také Parlamentem. Měl by si tedy pospíšit, aby to stihl do voleb.

Různě čilé regiony Ministr pro místní rozvoj také počítá s tím, že se budou přesouvat peníze mezi takzvanými osami v rámci jednotlivých operačních programů (OP). Obzvlášť žádané tituly by se tedy měly posílit z titulů, o něž není valný zájem. „To si můžeme rozhodnout sami. Pokud bychom chtěli přesouvat peníze mezi operačními programy, musí nám to povolit Evropská komise. Jde o dlouhodobější záležitost, nejdříve by to bylo možné v roce 2011,“ poznamenává.
Ve využívání jednotlivých programů jsou totiž propastné rozdíly. Tradičně nejúspěšnější co do počtu schválených projektů v poměru k vlastním finančním zdrojům je regionální operační program (ROP) Severozápad zahrnující Ústecký a Karlovarský kraj. Podíl projektů s příslibem dotace tvoří 43 procent z finančního objemu na celých sedm let. V těsném závěsu za ním jsou ROP Jihovýchod (Jihomoravský kraj a Vysočina) s téměř čtyřicetiprocentním podílem a ROP Severovýchod (Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj) s 38 procenty. Na druhém konci žebříčku je OP Výzkum a vývoj pro inovace, kde dodnes nebyl schválený jediný projekt. Zaostávají také Integrovaný OP a ROP Moravskoslezsko, kde schvalovacím procesem dosud prošly projekty, které by vyčerpaly pětinu z dostupných peněz. Nejvíc peněz v poměru k finančnímu balíku na všech sedm let bylo vyplaceno z ROP Severovýchod. Dobře si v tomto směru vedou také OP Doprava a ROP Střední Morava.
Téměř 29 procent ze všech podaných žádostí z kola vypadává. Důvodem je buď nekvalitní projekt nebo porušení formálních požadavků. Nejtvrdší soutěž podstupují zájemci o evropské peníze z obou pražských operačních programů a z ROP Severozápad. Téměř 60 procent jejich projektů je kvůli velké poptávce vyřazeno.

Pomalý Brusel Nejbohatší program Doprava, na který je pro sedmileté období připraveno téměř 180 miliard korun, už eviduje žádosti o téměř 162 miliard korun. Schválením zatím prošly projekty na 54,5 miliardy korun. Proplaceno bylo 21 miliard. Vázne schvalovací procedura u velkých projektů, kterých se zatím v dopravě sešlo 29. Jde o akce, na které má přijít přes 50 milionů eur z evropských zdrojů a jež kromě národních orgánů musí posvětit hlavně Brusel. Ten se však zatím nevyjádřil ani k jednomu ze sedmi zaslaných velkých dopravních projektů o celkovém objemu 45 miliard korun. Ředitel bruselského generálního ředitelství pro regionální politiku Nicholas Martyn nedávno v Praze uznal, že Evropská komise by měla zrychlit schvalování velkých projektů.
„Na spadnutí je souhlas s podporou téměř 1,3 miliardy korun na modernizaci železniční trati Letohrad–Lichkov v Pardubickém kraji. Do konce roku by měl Brusel schválit také další dva železniční projekty, a to Dubí–Tábor a Benešov–Stránčice,“ upřesnil Jakub Ptačinský z tiskového oddělení ministerstva dopravy. Česko chce evropské peníze využít také na stavbu dálničního úseku D8 z Lovosic do Řehlovic nebo na rychlostní silnici z Prahy do Karlových Varů v úseku Kamenný Dvůr.
Žádostmi o dotace je zavalen i OP Životní prostředí, druhý finančně nejsilnější program. Na sedm let má přes 153 miliard korun, přitom eviduje poptávku po 115 miliardách. Souhlas dosud dostalo 2589 projektů na necelých 43 miliard korun. K příjemcům zatím doputovaly ani ne čtyři miliardy korun. Největší zájem – víc než třetina z poptávaných 115 miliard korun – je o dotace na různé úspory energie. Na rozdíl od dopravy odsouhlasil Brusel životnímu prostředí dva velké projekty. Po záměru zlepšit kvalitu vod v řekách Jihlava a Svratka nad nádrží Nové Mlýny jde o druhou etapu ochrany vod povodí řeky Dyje. Jde hlavně o přípojky ke kanalizaci, k níž se nově dostane 4618 obyvatel. Z nákladů 1,7 miliardy korun pokryje evropský fond soudržnosti zhruba miliardu.

Žádaná doprava Začátkem listopadu spustilo MMR první větší mediální kampaň, jejíž součástí jsou zmíněné televizní šoty propagující evropské fondy. Za 71 milionů korun, které má Česku proplatit EU, zajistí Česká televize výrobu deseti spotů, producentskou práci, mediální prostor a odvysílání. „Kampaň poběží od začátku listopadu do konce února, a to na všech kanálech ČT,“ upřesňuje mluvčí MMR Martin Ayrer. Televizní reklamu a další publicitu může Vondruškův úřad hradit z OP Technická pomoc, který spravuje. Ze 7,7 miliardy korun, ukrytých v této škatulce na sedmileté období, ovšem zatím moc neutratil. Proplatil pouhých 132 milionů korun. Celkem schválil 43 projektů za 1,9 miliardy korun. Evropské peníze MMR ušetří na monitorovacím systému, který Brusel Česku neproplatí kvůli protiprávnímu výběru jeho dodavatele. „Peníze ale určitě využijeme. Hradí se z nich třeba asistence státu při čerpání evropských fondů,“ říká Vondruška. Jak dodává, jde o to, provést žadatele od začátku do konce projektu tak, aby po příchodu auditorů nemusel dotace vracet.

BOX: Venkovská rarita „Nejslabší je zase bit,“ stěžuje si předseda Spolku pro obnovu venkova Eduard Kavala. Nejenže by malé obce byly schopny vytěžit z unijních zdrojů desetkrát tolik, než je pro ně přichystáno. Navíc musí hradit DPH. Takové „privilegium“ má totiž evropský Program rozvoje venkova, z něhož mohou získat podporu vísky do 500 obyvatel. Většina peněz ovšem míří do zemědělství. Tento program je financován z jednoho z evropských fondů. U ostatních operačních programů se ovšem DPH počítá jako uznatelný náklad. I taková pravidla nastavuje EU. „Nemám nic proti městům. Ale peníze z evropských fondů natečou hlavně do nich,“ rýpl si Kavala. Ještě víc mu vadí, že se peníze utápějí v projektech, které nemají s podporovaným rozvojem mnoho společného. „Nejsou to jen golfová hřiště, bazény, ale i hasičská závodní dráha, kterou si ves s 260 občany pořídila za patnáct milionů korun,“ poukazuje.

GRAF: Měsíční přírůstky Vývoj v čerpání peněz z fondů EU v období 2007-2013 (v mld. Kč)
Měsíc*Proplaceno
Březen*5,6
Duben*8,2
Květen*10,2
Červen*19,9
Červenec*23,6
Srpen*28,6
Září*42,2
Říjen*46,4
Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

GRAF: Severovýchod vede Stav proplacených finančních prostředků vzhledem k vyčleněnému finančnímu objemu na období 2007–2013 (v %) ROP Severovýchod*12,1
OP Doprava*11,7
ROP Střední Morava*11,6
ROP Jihovýchod*10,3
OP Praha konkurenceschopnost*8,9
ROP Jihozápad*7,2
OP Podnikání a inovace*6,9
ROP Střední Čechy*6,9
OP Praha adaptabilita*6,7
ROP Moravskoslezsko*5,7
ROP Severozápad*4
OP Životní prostředí*2,5
OP Technická pomoc*1,7
OP Lidské zdroje a zaměstnanost*1,6
Integrovaný OP*1,2
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost*1
OP Výzkum a vývoj pro inovace*0
Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

GRAF: Přiklepnuté peníze Stav schválených projektů v poměru k vlastní finanční alokaci na období 2007–2013 (v %) OP Lidské zdroje a zaměstnanost*54,5
ROP Severozápad*42,7
ROP Jihovýchod*39,5
ROP Severovýchod*38,3
OP Praha konkurenceschopnost*37,4
ROP Střední Morava*37,2
OP Praha adaptabilita*36,2
OP Doprava*30,3
OP Životní prostředí*28
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost*28
ROP Střední Čechy*26,5
OP Technická pomoc*25
ROP Jihozápad*24,7
OP Podnikání a inovace*21,8
ROP Moravskoslezsko*19,2
Integrovaný OP*16,5
OP Výzkum a vývoj pro inovace*0
Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

GRAF: Jak si stojí Česko Míra proplácení peněz z fondů EU v členských zemích (od r. 2007 do 30. 9. 2009, v %)

Pramen: Evropská komise

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče