Dlouhé čekání na malou rentu

27. září 2007, 11:53 - Hana Boříková
27. září 2007, 11:53

ČSSZ má velké problémy se žádostmi o důchod

Málokdo má důvod těšit se do penze. Nejenže si z průměrného důchodu sotva může vyskakovat, ale navíc Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) potřebuje na výpočet výše starobního důchodu jednou tak dlouhou dobu, než jí umožňuje zákon. Průměrně jí to trvá přes 67 dnů u vnitrostátních penzí a u důchodů s mezinárodním prvkem dokonce osm měsíců. Zákon přitom tuto lhůtu stanovuje na 30 dnů (pro zvlášť obtížné případy na 60 dnů). V žebříčku nejčastěji porušovaných paragrafů zaujímá tato norma pěkné třetí místo.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) proto v novele zákona o důchodovém pojištění, která je součástí první etapy důchodové reformy, navrhuje prodloužit obě lhůty o 30 dnů. Novela prošla připomínkovým řízením a čeká na schválení vládou.

Nikdo si nestěžuje.

Zdá se však, že budoucí penzisté jsou shovívaví. Česká správa sociálního zabezpečení za rok 2006 evidovala jen 26 důvodných stížností, a to se navíc všechny netýkají jen dlouhé doby vyřizování žádostí o důchod, ale také třeba dlouhého čekání na odpověď na písemný dotaz či prodlení při poukázání doplatku důchodu. Celkem loni organizace přitom přiznala a zahájila výplatu 205 tisíc starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů. O rok dříve to bylo necelých 189 tisíc rent. „Rozhodování o důchodech, které předpokládá kompletaci velkého množství dokladů potvrzujících několik desítek let zaměstnání a výdělků, je velice složitý a časově náročný proces, jenž v mnoha případech nelze - i z důvodů mimo ČSSZ - urychlit. Pro úplnost, v řadě evropských zemí je zákonná lhůta pro rozhodování o důchodech obvykle nejméně 120 dnů, například ve Slovenské republice byla už dříve stanovena na 60 plus 30 dnů,“ vysvětluje mluvčí ČSSZ Štěpánka Filipová.

Úředník detektivem.

Komplikované je zejména vyřizování penzí s mezinárodním prvkem, které závisí také na součinnosti partnerské zahraniční organizace. „Navíc počty těchto žádostí s rozšiřující se mobilitou a se signováním nových mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení narůstají a například ČSSZ nebyla jako jediná v zemích EU personálně posílena,“ vysvětluje vrchní ředitel pro oblast sociálního pojištění, příjmové politiky a posudkové služby ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Král.
Při určování výše důchodu také úředníci leckdy fušují do řemesla detektivům. Firmy, které v devadesátých letech minulého století živelně vznikaly a zanikaly, totiž neposílaly na správu sociálního zabezpečení informace o svých zaměstnancích, jež jsou důležité pro budoucí důchod, přestože jim tuto povinnost ukládá zákon. „Klienti přitom často nemají k dispozici jiné doklady, kterými se dá chybějící doba důchodového pojištění doložit, a proto je třeba v celé řadě případů doslova pátrat po nástupnické organizaci nebo v archivech na různých místech republiky,“ obhajuje své kolegy Filipová.

Dobrý zdroj informací.

Českou správu také zatěžují nové agendy. Vedle enormně rostoucích požadavků od exekutorů, jež podobně zatěžují i úřady práce (EURO 36/2007), jsou to třeba různé druhy odškodnění či nezbytnost přepočítávat již vyplácené důchody dle toho, jak se mění legislativa.
Nyní už sice ČSSZ další agendy nepřibývají, nicméně skokově narůstá množství případů včetně stále většího počtu žadatelů o přiznání penze. „Myslím, že ČSSZ také tak trochu doplácí na to, že má dobré informační soubory, a je tedy čím dál častěji využívána jako zdroj informací. To jí však bohužel odvádí od hlavní činnosti,“ doplnil vrchní ředitel.

Hurá, bude šéf!

Patrně nejnepříjemnějším je však fakt, že instituce je již více než rok bez šéfa, což poněkud konzervuje její neutěšený stav. Ministerstvo práce již třikrát vyhlásilo výběrové řízení. První z nich přerušila demise jednobarevné Topolánkovy vlády, další - z letošního března - dopadlo nevalně. Poslední konkurz - tentokrát úspěšný - byl vyhlášen v dubnu a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas již prý brzy jmenuje nového šéfa. Do uzávěrky listu se však nepodařilo zjistit, na koho „los“ padl. „Výběrové řízení bude v dohledné době uzavřeno,“ potvrdil bez dalších podrobností mluvčí resortu práce a sociálních věcí Jiří Sezemský. Nový šéf tak bude mít nelehký úkol vyřešit problém s nedostatkem odborného personálu, a to za situace politického požadavku snížit počet zaměstnanců o tři procenta. Na správě sociálního zabezpečení proběhl před dvěma lety personální audit, který sice pomohl ušetřit řadu míst, ale také z něj vyplynulo, že nové činnosti si žádají 1500 pozic. Reorganizací se však všechny požadavky pokrýt nepodařilo.
Ještě tvrdším oříškem pro nového ředitele bude dokončit transformaci v moderní instituci, a to za stavu napjatého rozpočtu. „Ministru Nečasovi se sice podařilo získat pro ČSSZ na letošní a příští rok zhruba půl miliardy korun navíc, ale to stačit nebude,“ říká Král. Organizace totiž před šesti lety začala s elektronizací, ale kvůli nedostatku peněz se proces nedaří dokončit. Ministerští úředníci proto nyní zjišťují, zda by se nedaly využít peníze z evropských fondů. „Uvažujeme také o decentralizaci agendy vyřizování důchodů i exekuční problematiky na okresní správy,“ dodává vrchní ředitel. Ty dnes sice přijímají a sepisují žádosti o důchod, ale k vyřízení je posílají do pražské centrály. Přechod k modernímu hávu a případné přeorganizovaní agend je však seriál dosahující rozměrů telenovely - tak na příští čtyři až pět let.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče