Divadlo k nezaplacení

26. září 2008, 20:33 - Eva Jarešová
26. září 2008, 20:33

V USA se minulý týden rodil plán na záchranu bankovního sektoru

V budovách amerického Kongresu na washingtonském Kapitolu se minulý týden odehrávalo divadlo. O co v něm šlo? Ministr financí Henry Paulson a předseda centrální banky Ben Bernanke přesvědčovali členy finančního výboru Senátu, že je potřeba urychleně přijmout scénář záchrany finančního sektoru. Plán vtělený do podoby zákona by měl vládě umožnit vykoupit od ohrožených bank a finančních institucí nelikvidní aktiva v hodnotě 700 miliard dolarů. Reakce většiny členů výboru byla negativní. Kromě finančních trhů se k nim totiž před listopadovými prezidentskými volbami upíral zrak početného obecenstva – voličů. A ti vnímají plán administrativy prezidenta George Bushe především jako podání pomocné ruky firmám, které finanční krizi zavinily. V zákulisí se mezitím jednalo o kompropisním řešení. Zatímco v jednu chvíli to vypadalo, že je vše domluveno, o něco později už se zase hovořilo o kolapsu. O drama nebylo nouze a ministr Paulson neváhal použít vskutku teatrální gesto: před kongresmany poklekl, aby rozhovory ještě zachránil.

Americká konsolidační agentura Zákon, jímž by byl fond zřízen, by zmocňoval amerického ministra financí, aby vyřešil problém finančních institucí odkupem špatných aktiv souvisejících s hypotékami. Pokud by tato instituce skutečně vznikla, což se koncem minulého týdne zdálo pravděpodobné, vyšel by záchranný plán každého Američana na 2300 dolarů (asi 39 000 Kč). Na přesné podobě zákona se však Bushův kabinet nemohl s Kongresem shodnout. Demokraté se snažili do návrhu prosadit například strop pro platy manažerů společností, na které se bude program vztahovat. Usilovali rovněž o to, aby vláda získala v těchto společnostech automaticky podíl.
„Bushova administrativa nás požádala o schválení celého plánu bez seriózní debaty nebo snahy jej zlepšit. To se nestane,“ prohlásil vůdce senátní většiny, nevadský demokrat Harry Reid. Podobně se vyjádřila i demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, podle níž mělo jednání mezi politickými stranami za cíl dodat trhům jistotu, že příslušný zákon bude brzy schválen. „Neposíláme ale Wall Streetu bianco šek,“ uvedla.
Republikánský senátor Jim DeMint označil plán za „naprosto neakceptovatelný“. „Spíše než rychle schválit současný plán s minimálními změnami a diskusí musí Kongres okamžitě celý problém a jeho případná náhradní řešení podrobit obsáhlému a veřejnému rozboru,“ komentoval situaci republikánský člen finančního výboru Senátu Richard Shelby.
Už samotný fakt, že se nad podobou státní pomoci rozhořela diskuse, mohl přitom vratkým a oslabeným finančním trhem opět zatřást. Jedním z předpokladů, že celý plán vyjde, byla totiž i rychlost a jednoznačnost jeho schválení. Šanci, že návrh zákona přece jen projde, pak zvýšil uprostřed týdne prezident Bush. V televizním projevu varoval politiky a veřejnost před hrozící ekonomickou katastrofou. Ta by podle něho nastala v případě, že Kongres plán pomoci urychleně neschválí.

Přesto se jednání o záchranném plánu ve čtvrtek zkomplikovala. Mimořádná schůzka Bushe s představiteli Kongresu, které se účastnili i oba prezidentští kandidáti John McCain a Barack Obama, se totiž údajně zvrhla v hádku. Důvodem byly především dodatečné zásahy do návrhu ze strany poslanců a senátorů. Do pátečních večerních hodin nebylo jasné, zda návrh zákona nakonec Kongresem projde.

Lehkovážní boháči Náklady na jakousi americkou obdobu České konsolidační agentury se podle odhadů pohybují okolo 700 miliard dolarů. Pravděpodobně však jde o optimistickou variantu. Černé scénáře počítají se sumou převyšující jeden bilion dolarů. Pro srovnání - válka v Iráku přišla od roku 2003 americké daňové poplatníky celkem na zhruba 550 miliard dolarů.
Peníze na záchranu – jak ostatně přiznal sám ministr financí – dodají občané. „Velmi mě zraňuje, že stavím amerického daňového poplatníka do této pozice. Je to ale lepší než jakákoliv jiná alternativa,“ prohlásil Paulson. S tím ale řada kritiků nesouhlasí.
Jejich výhrady se dají shrnout krátce: chudí Američané, kteří složitým finančním instrumentům prakticky nerozumí a se svými omezenými příjmy zacházejí v zásadě uvážlivě, budou sanovat dluhy bohatých, kteří jsou v oblasti finančních trhů experty a s miliardami svěřených dolarů jednali lehkovážně. Aby byla celá operace pro veřejnost přijatelnější, snažili se ji vládní představitelé a zákonodárci přiblížit jako lepší řešení než nečinnost, jež by údajně mohla ohrozit prostředky, které si běžní Američané spoří například na důchod. Ještě minulý týden nebylo zcela jasné, jaké instituce budou do záchranného plánu zahrnuty. Je ale prakticky jisté, že pomoc od americké administrativy nezískají hedgeové fondy. Negativní postoj k případné pomoci přitom paradoxně vychází nejen ze strany ministerstva financí, ale i samotných fondů. „Myslím, že je nepravděpodobné, že by nás (do programu) zahrnuli a myslím, že je také nepravděpodobné, že bychom je o to požádali,“ prohlásil Richard Baker, prezident Managed Funds Association.

Řešení? Zrušit Fed! V souvislosti s chystaným záchranářským plánem je zajímavé připomenout rozhovor, který letos v březnu poskytl americký investiční guru Jim Rogers televizní stanici CNBC. Již tehdy zastával názor, že pomoc finančním trhům ze strany americké vlády nic nevyřeší. „Není to dobré pro Ameriku, pro tři sta milionů Američanů, ani pro svět. Poroste inflace a dolar bude nadále oslabovat,“ domníval se po jarním zásahu Fedu, který tehdy na oslabené finanční trhy přilil 230 miliard dolarů. A dodal: „Bernanke prohlásil: přineste mi své špatné půjčky a já vám místo nich dám vládní dluhopisy. Co udělá příště? Stáhne si k sobě nesplácené půjčky na auta? Kolik peněz Fed má? To samé udělali v sedmdesátých letech – jen tiskli peníze. Pak se objevila velká recese a velká inflace.“
Podle Rogerse navíc postup americké administrativy na jaře letošního roku připomínal kroky japonské vlády z počátku devadesátých let. „Prohlásili, že nenechají nikoho padnout. O osmnáct let později se Japonsko stále pokouší své problémy zvládnout. Udělali přesně ty samé chyby, jakých se nyní dopouští Fed.“ Na otázku, co by udělal na místě šéfa Fedu Bernankeho, odpověděl Rogers jednoznačně: „Zrušil bych centrální banku a podal bych demisi.“
Rogers tehdy také zdůraznil, že nejlepším způsobem, jak se z krize dostat, je nedělat v zásadě nic. „Co je tak špatného na recesi? Snaha vyhnout se recesi může být dražší než recese sama. Recese existují stovky let a jsou dobré. Pročistí excesy a začnete znovu se zdravým základem.“

BOX
Bankovní lobby Za krizi na Wall Streetu může podle mnohých i zrušení takzvaného Glass-Steagallova zákona. Tento zákon, který schválili američtí kongresmani v roce 1933 jako reakci na krach komerčních bank, od sebe oddělil komerční a investiční bankovnictví. To umožnilo izolovat běžné vkladatele od rizikových investic a spekulací. Podle tehdejších zákonodárců totiž banky s penězi vkladatelů nakládaly nepřiměřeně riskantním způsobem, což mělo být jednou z hlavních příčin tehdejší finanční krize. Právní předpis byl nazýván podle senátora a bývalého ministra financí Cartera Glasse a člena Sněmovny reprezentantů Henryho Bascoma Steagalla, který stál v čele finančního a měnového výboru. Právě tito dva muži se totiž o schválení předpisu zasadili. Proti právní normě fungující celkem přes šedesát let začali v průběhu osmdesátých let lobbovat zástupci bank. Zákon byl zrušen – přesněji nahrazen jiným předpisem - v roce 1999 za éry prezidenta Billa Clintona.

BOX 2
Všemocný Paulson Podle návrhu zákona, o jehož přesné podobě minulý týden debatovali kongresmani a Bushova administrativa, by americké ministerstvo financí mohlo vydat dluhopisy ve výši až 700 miliard dolarů, které by byly následně použity na nákup „špatných“ půjček. Na výkupu těchto půjček by se měli podílet asset manažeři ze soukromého sektoru. Návrh zákona dává ministrovi financí Henrymu Paulsonovi široké pravomoci. Jeho rozhodnutí by navíc nepodléhala soudnímu přezkumu. Ministerstvo financí, jemuž by zákon ukládal povinnost pravidelně o své činnosti referovat, by mohlo rovněž nakupovat jiná aktiva, pokud by to bylo nutné ke stabilizaci finančního trhu. Program by existoval dva roky a vztahoval by se na půjčky vzniklé před 17. zářím letošního roku. Instituce, které by se do programu mohly přihlásit, musejí v USA provádět „podstatnou“ část svých operací. Zákon ale dává Fedu a ministerstvu financí pravomoc zahrnout do záchranného plánu i zahraniční firmy. V souvislosti s programem by Kongres musel rovněž zvýšit limit státního dluhu o 700 miliard na 11,3 bilionu dolarů.

[další text]
Konec investičních bank Dva poslední mohykáni na Wall Streetu, investiční banky Morgan Stanley a Goldman Sachs, zamířily pod křídla Fedu. Tento krok jim přinese jednak snadnější přístup ke státním půjčkám, ale také zvýšenou míru regulace. Změna je další z řady zvratů, které překreslí současnou mapu Wall Streetu. Obě banky změní statut na bankovní holding podle příslušného zákona. To jim umožní přijímat vklady od veřejnosti, tedy jeden z hlavních přísunů hotovosti. Na druhé straně se ale obě banky, které až dosud byly příznivci co nejmenší regulace, dostanou pod přímý dohled Fedu. Až dosud je monitorovala Komise pro cenné papíry a burzy (SEC).
V rámci Goldman Sachsu už dvě instituce, které přijímají vklady, existují. Jde o Goldman Sachs Bank USA a Goldman Sachs Bank Europe PLC, které podle dostupných informací drží vklady zhruba 20 miliard dolarů.
Oba investiční ústavy se rozhodly ke změně struktury poté, co se jim málem stalo osudným dění na Wall Streetu v předcházejících týdnech. Během několika desítek hodin zkrachoval jeden z konkurentů Lehman Brothers, investiční banka Merrill Lynch byla prodána skupině Bank of America a mezinárodní pojišťovací gigant AIG zachránila před záhubou americká administrativa půjčkou.
Přitom ještě předminulý týden se zdálo, že Morgan Stanley i Goldman Sachs zvolí z krize ven jinou cestu. Podle některých zpráv vyjednávaly o přílivu nového kapitálu s investory. V minulém týdnu oznámil americký investor Warren Buffet, že od Goldman Sachs koupil prostřednictvím své společnosti Berkshire Hathaway prioritní akcie v hodnotě přes pět miliard dolarů. Ve společnosti tím získá zhruba desetiprocentní podíl. Další 2,5 miliardy dolarů plánuje Goldman Sachs získat prodejem akcií veřejnosti. Souvislosti
- Americká federální vyšetřovací služba (FBI) minulý týden oznámila, že prošetřuje vysoce postavené manažery hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac, zkrachovalé investiční banky Lehman Brothers a pojišťovny AIG. Ti se údajně dopustili podvodů v souvislosti s krizí hypotečního trhu. FBI se prý zaměřuje na to, zda někdo z prošetřovaných nenese odpovědnost za zprostředkování „dezinformací.“

SITUACE

Třetí největší americká banka JPMorgan Chase koncem týdne oznámila, že přibližně za 1,9 miliardy dolarů koupila aktiva největší spořitelny Washington Mutual. Transakci zprostředkovala vládní agentura FDIC. Pád spořitelny znamená dosud největší bankovní krach v americké historii. Hodnota aktiv Washington Mutual se podle údajů ke konci června pohybovala okolo 310 miliard dolarů.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče