Dítě není "malý dospělý"

04. listopadu 2002, 00:00 - Nikoleta Alivojvodič
04. listopadu 2002, 00:00

Zdravá dětská strava není menší porce našeho pokrmu na malém talířku Mnohé maminky jsou už od útlého věku svých dětí natolik zaneprázdněné prací, že "nestíhají sledovat" jejich jídelníček. Větší děti si podle jejich pokynů k jídlu "něco vezmou", ještě větší "něco koupí".

Zdravá dětská strava není menší porce našeho pokrmu na malém talířku

Mnohé maminky jsou už od útlého věku svých dětí natolik zaneprázdněné prací, že „nestíhají sledovat“ jejich jídelníček. Větší děti si podle jejich pokynů k jídlu „něco vezmou“, ještě větší „něco koupí“. S takovým přístupem ale často končí v obezitologické ordinaci.

Zdravá dětská strava není menší porce „dospěláckého“ jídla na malém talířku. Organizmus dítěte intenzivně roste a vyvíjí se. Proto příjem energie i některých živin musí být vyšší než jejich výdej. Pro dítě jsou důležité především kvalitní bílkoviny. Neznamená to ale, že budeme dítěti dávat velké porce masa jen proto, že potřebuje hodně bílkovin. Podle doktora Luňáčka (člena České společnosti pro výživu a vegetariánství) dokonce neexistuje žádný důvod k tomu, aby dítě maso konzumovalo. Pro malé děti do 6 let je ale podle něj vhodnější lakto-ovo-vegetariánství než veganství (více informací o tomto tématu bylo v Profitu č. 43). Také tekutiny jsou pro správný vývoj nepostradatelné. Dítě do 10 let by mělo vypít alespoň 1,5 až 2 litry vhodných nápojů. Konkrétní množství závisí na věku, fyzické aktivitě i okolní teplotě. Nejlepší je stolní voda, naopak nevhodné jsou sladké nápoje, ze kterých by dítě mohlo nadměrně tloustnout. Správný příjem energie si u našeho dítěte ověříme jednoduše: Pokud tloustne, je něco v nepořádku.

Obezita

Hlavně u dětí s nízkou fyzickou aktivitou je nutné střežit už první známky nadváhy. Tu rodiče (a hlavně prarodiče) mnohdy omlouvají. Obezita získaná v dětství totiž patří v dospělosti k těm nejzatvrzelejším případům. Naopak aktivně sportující děti jsou vystaveny opačnému extrému - často spotřebují více energie než dospělý člověk se sedavým způsobem života. U nich je důležité kontrolovat, jestli nadměrně nehubnou a nebo nemají oproti svým vrstevníkům nápadně zpomalený růst. V každém případě platí, že poradit se s dětským lékařem není nikdy na škodu.

Úplně na začátku

Skutečně přirozenou lidskou výživou je pouze mateřské mléko vlastní matky - všechno ostatní je výsledkem našeho umělého výběru. Mateřské mléko zabezpečuje energii, živiny a vodu, ale také důležité obranné látky. Proto by doba, po kterou matka kojí, neměla být kratší než 4 až 6 měsíců.

Zásady výživy dětí

Dítě by mělo mít pestrou a rozmanitou stravu, bohatou na ovoce, zeleninu, obilniny a výrobky z nich. Potraviny by měly mít nízký obsah tuků (hlavně živočišných) a cholesterolu. Cukr, sladkosti a slazené nápoje by děti měly dostávat jen výjimečně. Také je dobré šetřit se solí. Naopak netučné nebo nízkotučné mléčné výrobky patří k základům výživy, dítě by je mělo konzumovat pravidelně. Nezapomínejme, že ke kvalitním zdrojům bílkovin patří především luštěniny a rybí maso. Také platí, že zdravý způsob života se děti nejlépe naučí od svých rodičů.

Může zdravé jídlo chutnat?

„Nemám to rád, protože jsem to nikdy nejedl.“ Tuto větu slýchají někteří rodiče poměrně často. Jejich protiargument „nemůžeš to nemít rád, když jsi to ještě nezkusil“ je ale chybný. Dospělému stačí k oblíbení potraviny v průměru 4 až 7 ochutnávek. Dítě potřebuje až jedenáct kontaktů s novou potravinou. Přitom ani jednou by nemělo být k ochutnávce nuceno. Pokud dítě musí sníst potravinu, kterou nemá příliš v lásce, ale u které se zdůrazňuje, jak je zdravá, může si časem vytvořit dojem, že všechny takzvané zdravé potraviny jsou nechutné. Mnohdy i v dospělosti rozlišuje potraviny na dvě nesouvisející skupiny: na dobré a na zdravé. Chceme-li zdraví používat jako argument, měli bychom mít jistotu, že děti přikládají tomuto pojmu stejný význam jako my a že si přejí být zdravé. Některé přetěžované děti totiž touží utéct do nemoci, která jim zaručí klid, hezké zacházení a odpočinek.

Odměňovat, či neodměňovat?

Děti bychom nikdy neměli odměňovat za to, že snědly nebo vypily, co jsme jim předložili. Úplatek typu „když to sníš, budeš se moct dívat na televizi“ dokonce snižuje oblibu příslušné potraviny. Dítě nám velmi pravděpodobně vyhoví. Získá ale dojem, že potravina, která dokáže vymoci podobné ústupky, musí být velmi podezřelá. Pro zdraví dětí je nezbytné, aby konzumovaly potraviny zdraví prospěšné. Neméně důležité ale je, aby jim chutnaly. Děti proto nikdy násilím nenutíme, aby za každou cenu jedly zdravá jídla. Vytvoříme tím podmínky pro to, aby si je mohly oblíbit.

FOTO: HANA MAHLEROVÁ

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče