Diskriminace zákazníků?

15. ledna 2009, 00:00 - Petra Sýkorová
15. ledna 2009, 00:00

Jeli jsme s manželkou a jednoročními dvojčaty nakupovat do Makra.

Protože jsme k dětem nesehnali hlídání, museli jsme je vzít s sebou. Tam jsme však zažili šok, protože nás s nimi vykázali ven, že tam děti nesmějí! Takže jsme tím ztratili spoustu času, nepočítaje výdaje za benzín a podobně. Zajímalo by mne, zda je možné takové jednání posoudit jako diskriminaci, a pokud ano, tak jak je možné se vůči němu bránit.

Václav Kučera

Zakazovat vstup do hypermarketu rodičům s dětmi by bylo za určitých okolností možné posoudit jako nerovné zacházení se zákazníkem na základě rodičovství. K tomuto názoru se kloní i Sdružení obrany spotřebitelů. Takové jednání je pak možné posoudit jako diskriminaci, kterou zakazuje § 6 zákona o ochraně spotřebitele (č. 634/1992 Sb.).

Ve vašem případě jste ale nebyl běžným zákazníkem-spotřebitelem, ale zákazníkem-podnikatelem. Zákon o ochraně spotřebitele se tudíž na vámi popsanou situaci nevztahuje. Chrání totiž pouze spotřebitele, zatímco v Makru nakupují pouze podnikatelé (jedná se o velkoobchod pro podnikatele). Vztahy, které vznikají mezi nakupujícími a Makrem jsou tedy obchodněprávního charakteru. Oběma stranami smluvního vztahu jsou podnikatelé. A těm, na rozdíl od vztahů s běžnými spotřebiteli, dávají zákony mnohem více prostoru. Spotřebitelé jsou na rozdíl od podnikatelů obecně považováni za slabší smluvní stranu, kterou je třeba chránit zákonem. Podnikatelé si naopak mohou své vztahy upravit do značné míry svobodně – smlouvou.

Každý, kdo se chce stát zákazníkem Makra, musí nejdříve podepsat souhlas s jeho obchodními podmínkami. Mezi ty patří i následující ustanovení: „Společnost si ve svých velkoobchodních střediscích vyhrazuje právo odmítnout zejména z bezpečnostních důvodů přístup dětem mladším dvanácti let.”

Kdybyste však nakupoval v běžné prodejně jako zákazník-spotřebitel, bylo by možné podobný přístup prodejce vyhodnotit jako zakázanou diskriminaci. Mezi „klasické“ diskriminační důvody patří kromě pohlaví, rasy či věku i rodinný stav. Pokud by však měl prodávající pro své jednání nějaký rozumný důvod – třeba nebezpečí úrazu, které malým dětem hrozí v jeho provozovně, patrně by se zakázané diskriminace nedopustil. Jeho jednání i důvody, které jej k němu vedly, by však mohla přezkoumat Česká obchodní inspekce.

Petra Sýkorová Profit

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče