Diskontní aerolinky se tlačí do Prahy

15. března 2004, 00:00 - RADAN DOLEJŠ
15. března 2004, 00:00

Podíl nízkopodlahových leteckých dopravců na počtu přepravovaných osob roste. Jejich služby mají své nezanedbatelné výhody, nejsou však pro každého. Z levné letenky se může stát také velmi drahá záležitost.

Ruzyně se stává hlavní leteckou křižovatkou střední Evropy

Devět pasažérů ze stovky, kteří loni přistáli nebo odlétli z pražského letiště Ruzyně, využilo služeb nízkonákladových dopravců. Praha se stává centrálou pro řadu leteckých společností. Už nyní na Ruzyň na pravidelných linkách míří čtyřicítka dopravců a dalších patnáct provozuje charterové lety. Celkem v loňském roce v Ruzyni odbavili přes rekordních 7,5 milionu cestujících. Čerstvě budou do Prahy přilétat dva noví nízkonákladoví dopravci Norwegian a FlyGlobeSpan.com. V průběhu dubna začnou spojovat Prahu s Trondhaimem, Oslem a Glasgow. Do Skotska budou dokonce létat čtyřikrát týdně. Chystané pravidelné lety by mohly spojit Prahu s jihokorejským Soulem. Ruzyňské letiště se také možná stane domovem velkokapacitního Boeingu 747. Ten by měl přilétat na pravidelné lince z thajského Bangkoku, s největší pravděpodobností s logem Thai Airways. Velký nárůst dopravy s sebou nese i nepříjemnosti v podobě letiště praskajícího ve švech. Česká správa letišť proto chystá zvýšení kapacity letiště až na deset milionů cestujících. Umožní to výstavba areálu Sever 2. Tedy nové odbavovací haly, spojovacího objektu s obchody, lékárnou a konferenčními místnostmi, hotelu Tranzit, parkovišť, příjezdových komunikací, třídírny zavazadel a dalších zařízení. Stavba, která si vyžádá deset miliard korun, už začala. Celý areál má být dokončen v závěru roku 2005. Rozšiřování letiště přináší ekonomické výhody celému kraji. Podle studie britské společnosti York Aviation přispívají letiště k sociální stabilitě a zaměstnanosti tím, že spolupůsobí na rozvoj cestovního ruchu a fungují i jako motor místní a národní ekonomiky. Výzkum dochází k závěru, že každý milion cestujících, který projde letištěm, pomáhá vytvořit kolem 2950 pracovních míst.

LETENKY ZA BABKU Hnacím motorem přílivu cestujících na ruzyňské letiště byly nízkonákladové společnosti, které meziročně zdvojnásobily objem přepravených pasažérů. Pro letošní rok je vyhlídka podobná. Z Prahy začnou od dubna startovat letadla první českého low-cost přepravce Smart Wings, kterého provozuje Travel Servis. Smart Wings totiž zavede sedm letů denně, a to do Curychu, Paříže, Madridu, Amsterdamu a Kodaně. „S našimi lety budou mít všechny nízkorozpočtové aerolinky na českém trhu 16 letů denně, takže by se celkově tržní podíl mohl dostat na 20 procent,“ plánuje generální ředitel Travel Servisu Roman Vik. Podle něj tato část půjde především na úkor autobusových dopravců. Společnost se chce zaměřit na klienty, kteří dosud z ekonomických důvodů nevyužívali leteckou dopravu a rozšíří tak řady Čechů, kteří začnou létat letadlem. První tzv. levné aerolinie vstoupily na český trh v roce 1999. Společnost GoFly (nyní EasyJet) tehdy spojila Prahu a londýnské letiště Stansted. Dnes v České republice působí devět nízkonákladových leteckých společností a další tři ohlásily zahájení provozu do poloviny tohoto roku. RUZYNĚ POSILUJE SVOU POZICI Praha se tak stala klíčovým leteckým uzlem low-cost aerolinií ve střední a východní Evropě a svou pozici stále posiluje. Zatímco ještě v roce 2002 byl podíl cestujících využívajících služeb low-cost dopravců na Letišti Praha-Ruzyně 5,4 %, tj. 340 tisíc přepravených pasažérů, v roce 2003 to bylo 9,1 %, tedy téměř 680 tisíc cestujících, kteří si dopřáli možnost cestovat letadlem za nižší cenu. Po boomu v zemích západní Evropy v devadesátých letech minulého století zažívají nízkonákladové aerolinie v posledních dvou letech nebývalý rozvoj i v České republice. S naším vstupem do Evropské unie se dá očekávat, že zájem především o evropské destinace i nadále poroste. Počet cestujících, které Ruzyně odbaví, každý rok trvale roste a P raha je dnes nejrychleji posilujícím letištěm z kandidátských zemí, které 1. května vstoupí do EU. Po vídeňském letišti je Ruzyně druhým největším středoevropským leteckým uzlem. Richard Klíma z Řízení leteckého provozu vidí za ruzyňským úspěchem dva základní faktory - rozvoj turizmu a místní nízké ceny za služby vysoké kvality. S low-cost dopravci je dnes možné z Ruzyně doletět na 14 letišť na různých místech Evropy. Nejhustší síť spojů má Praha s britskými destinacemi a o tyto lety je také mezi cestujícími největší zájem. Jen mezi Prahou a Londýnem týdně létá až 20 pravidelných nízkonákladových spojů. Low-cost dopravci jsou důležití nejen pro letiště, ale také pro metropoli, protože do Prahy přivážejí velký počet tzv. víkendových turistů ze zemí EU, především z V elké Británie. Jsou to většinou mladší lidé, kteří se v Praze chtějí pobavit a odpočinou. Cesta letadlem za cenu autobusové jízdenky je pro ně velkým lákadlem. OTAZNÍKY KOLEM POMOCI

Nízkonákladoví dopravci drží ceny nízko i proto, že jim vstříc vycházejí letiště. Pražská Ruzyně je jednou ze světových výjimek - běžně totiž low-cost přepravci využívají služeb malých letišť vzdálených od cílových měst. Ta jim totiž nabízí lepší podmínky než velká centrální letiště. Pokud však taková pomoc není pro všechny stejná, nelíbí se orgánům EU. Už proti ní také zakročily. Dopravce Ryanair musí podle rozhodnutí EU vrátit až pět milionů eur, které dostával od úřadů v belgickém Charleroi poblíž Bruselu za to, že létal právě na tamní letiště. Ve srovnání s penězi, které aerolinky od úřadů získaly, to však je jen malá částka. Celková pomoc totiž dosahuje patnácti milionů eur. Aerolinky samozřejmě plánují odvolání, požádaly dokonce o pomoc svého konkurenta EasyJet. Ten však společný postup odmítl s tím, že rozhodnutí Unie pročistí podnikatelské podmínky. Unie kritizovala, že Ryanair platil za přistávání v Charleroi pouhé jedno euro za cestujícího, byť normální sazba je dvě eura. Jedno euro na pasažéra platil Ryanair i za služby na zemi, ačkoliv obvykle stojí tyto služby osm až třináct eur. Firma navíc dostávala statisíce eur na ubytování personálu v hotelech, na nájem a výcvik pilotů nebo čtyři eura na každého pasažéra z prvních 26 letů každý den. Ryanair však nemusí vracet peníze, které dostal na provoz společnosti propagující lety z Charleroi. Může si ponechat i část jednorázových podpor, pokud splní několik podmínek. Předně poskytnuté podpory musí sloužit jako podnět k otevírání nových letových tras a šanci na jejich získání musí mít všichni zájemci. Navíc musí být časově omezené, v případě evropských cest na pět let. Pomoc také nesmí překročit polovinu nákladů na otevření nové trasy, lze ji však poskytovat i v budoucnu, pokud firma otevře novou leteckou linku. Dokonce i slevy z letištních poplatků jsou možné, pokud je mohou získat všichni uchazeči a pokud jsou časově omezené. I přes nepřízeň EU se taková podpora vyplatí. Letiště Charleroi v roce 1997 odbavilo/přistálo padesát tisíc lidí, loni jich bylo už 1,8 milionu.

I PRAHA PODPORUJE

Zvýhodněné podmínky nabízí novým dopravcům také Ruzyně. ČSL spatřuje výhody pražského letiště v otevřeném liberálním leteckém trhu, konkurenčním prostředí v letištních službách a turisticky i obchodně zajímavé destinace, jakou metropole je. Anna Kovaříková z ČSL obzvláště zdůrazňuje konkurenci v letištních službách: „Na některých letištích je třeba jen jediná uklízecí firma nebo jeden dodavatel paliva. Na Ruzyni jich je několik a kvůli tomu se drží ceny nízko.“ Aerolinie motivují také finančními nabídkami, kdy v případě nově otevřené destinace může dopravce využít dvanáctiměsíční poloviční slevy na přistávacích poplatcích za to, že provozuje spojení s dosud neobsluhovanou destinací.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče